Domů     Medicína
Nečekaný objev: Játra jako nová díky lepře?
Jan Zelenka 30.12.2022
foto: archiv

Lepra děsí lidstvo už tisíce let, a představa, že by mohla něčím prospívat, působí absurdně. Přesto právě s takovým objevem věda překvapila. Původce lepry dokáže regenerovat játra.

Současná medicína nemá postupy, jak omladit a regenerovat játra – ale i jiné orgány – postižené nemocí nebo stárnutím. Vědci se dlouho snažili dojít k regeneraci jater pomocí kmenových buněk. Z mnohých snah však nevzešla žádná použitelná terapie, hlavním zádrhelem byla složitost stavby tohoto orgánu.

Játra přitom mají přirozeně vysokou schopnost regenerace, jenže není neomezená a má své hranice. U chronických onemocnění, která játra dlouhodobě nebo opakovaně poškozují, schopnost sebeobnovy klesá a opravená tkáň už nefunguje tak dobře jako ta původní. Pro jaterní cirhózu tak jako jediná efektivní léčba zbývá transplantace.

Regenerační schopnosti jater se běžně zkoumají u myší a potkanů. Jejich játra se po poškození obnoví takovým způsobem, že dorostou do své původní velikosti. Pro léčbu lidských nemocí jater to ale nemusí stačit, takže se hledá cesta, jak by se dal obejít tento mechanismus horní hranice velikosti jater.

Jako převratná novinka proto působí nedávno zveřejněný objev, že onemocnění leprou vede u pásovců ke zvětšení jater o zcela zdravou tkáň. Zdá se, že mykobakterie, které jsou původcem lepry, dovedou játra regenerovat lépe než jakýkoliv jiný prostředek.

foto: archiv

Náhodný objev

S překvapivým zjištěním, že bakterie vyvolávající lepru současně ozdravují a omlazují játra, přišli vědci z britské Edinburské univerzity. Infikovali leprou několik pásovců devítipásých, malých savců z Jižní Ameriky, a zjistili, že se u nich výrazně zvětšila játra.

Hlavní překvapení však přišlo, až když se na jejich orgány podívali pod mikroskopem. U jater pozorovali zdravé lalůčky, což jsou základní stavební a funkční jednotky jater. Vědci přitom očekávali, že se v játrech rozrostla vazivová tkáň, protože to je typická reakce na poškození jater infekcí.

Pravděpodobné vysvětlení, proč je tomu v tomto případě jinak, nabízí chování původce nemoci: Mycobacterium leprae si regenerováním a stavbou nové jaterní tkáně zřejmě vytváří ideální podmínky pro svůj život.

Studii z výzkumu i s tímto předpokladem zveřejnili edinburští vědci v listopadu 2022 v časopise Cell Reports Medicine.

foto: archiv

Přeprogramování jater

Původce lepry patří ke speciálním druhům bakterií, které stejně jako viry žijí uvnitř hostitelských buněk. Znamená to tedy, že jsou na napadených buňkách závislé. Cílem mykobakterií tedy není játra zničit, ale naopak si v nich zajistit dobré podmínky.

A právě způsoby, kterými to Mycobacterium leprae dovede, zajímají odborníky ze všeho nejvíc. Jejich rozklíčování by totiž mohlo vést k vývoji nových léčiv a postupů regenerujících játra. Vědci z Edinburské univerzity zatím došli k tomu, že původce lepry snižuje aktivitu genů spojených se stárnutím a naopak zvyšuje aktivitu genů souvisejících se zpomalováním stárnutí.

Dá se tedy říct, že dochází k jakémusi přeprogramování jater. Autoři studie také předpokládají, že se tímto způsobem nechová Mycobacterium leprae pouze v játrech, ale i v dalších tkáních, což přináší další naději pro medicínu.

Onemocnět mohou i zvířata

Do studie byli jako model vybráni pásovci devítipásí, jelikož patří k hrstce druhů, které se mohou leprou nakazit stejně jako člověk. U naprosté většiny zvířat je vnímavost k lepře prakticky nulová, takže ani při přímém podání mykobakterií nedojde k onemocnění a jedinou reakcí bývá zánět v místě vpichu.

Na vnímavost pásovců k lepře se přišlo v roce 1971, přičemž přirozeně odolných jedinců je přibližně 15 až 20 %. Pásovci mají o něco nižší tělesnou teplotu než lidé, konkrétně 32–35 °C, což bakteriím vyvolávajícím lepru ideálně vyhovuje.

Kromě pásovců mohou leprou onemocnět například i šimpanzi a mangabejové, což je jeden druh primátů z Afriky. Předpokládá se, že se jedná o nákazy od lidí, takže není zcela jisté, jestli se u nich vyskytuje lepra i přirozeně, jako je to u veverek obecných ve Velké Británii.

Zajímavé je, že nikde jinde na světě nebyly zaznamenány veverky s leprou. Ke vší smůle však mají britské veverky štěstí aspoň v tom, že jsou chráněné, takže se nesmí používat jako laboratorní zvířata.

foto: archiv

Játra na zakázku?

Vědci z Edinburské univerzity předpokládají, že Mycobacterium leprae ovlivňuje kromě genů také imunitní buňky v játrech. Zřejmě je odrazuje od toho, aby poškozovaly tento orgán v reakci na přítomnost bakterií, což by vedlo ke zmnožení vazivové tkáně.

Pochopení mechanismů, kterými vytváří Mycobacterium leprae novou jaterní tkáň s normální mikrostrukturou a funkcí, je teď další velkou výzvou pro vědce. Představa pěstování jater na zakázku by se tak mohla v budoucnu z oblasti sci-fi přesunout do reality.

Lenka Korandová

Související články
Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí si totiž pomalu „ukrajuje“ ze svého duševního zdraví. Metaanalýza zveřejněná v loňském roce v časopise Nutrients je v tomto případě nekompromisní. Strava, které […]
O tom, že kouření škodí zdraví, dnes už nikdo nepochybuje. Zbavit se závislosti však není snadné. Když se to ale někomu přeci jen podaří, jeho tělo se mu za to odvděčí zlepšením jeho zdraví. Některé zdravotní benefity se projeví téměř okamžitě, jiné až po letech, ale rozhodně stojí za to! Podle posledních průzkumů kouří asi […]
Vědci z University of Leeds zanalyzovali zdravotní a stravovací záznamy více než 26 000 žen, aby zjistili, že ty, které se stravovaly vegetariánsky a ze stravy vyřazovaly maso, měly v pozdějším věku o třetinu vyšší pravděpodobnost zlomeniny krčku kosti stehenní než ty, které maso a produkty z něj v průběhu života pravidelně konzumovaly. Důvody, proč […]
Vědeckému týmu pod vedením Katsuhika Hayashiho z Univerzity v Ósace se podařilo stvořit sedm myší, které mají dva otce… avšak žádnou biologickou matku. Jedná se o významný průlom na poli reprodukční medicíny, který by mohl zároveň napomoci při léčbě ženské neplodnosti. „Je to poprvé, co se podařilo vytvořit odolné samičí oocyty ze samčích buněk,“ prohlásil […]
Poznat člověka s poruchou osobnosti, tak zvaného psychopata, může být při prvním setkání obtížné. Je totiž zpravidla dobrým manipulátorem a může působit až altruisticky. Ve skutečnosti však druhé využívá ve vlastní prospěch, protože mu chybí empatie a pocit viny. Může se empatii naučit? Empatií se rozumí schopnost porozumět a vcítit se do toho, co prožívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz