Domů     Objevy
Kdo je chytrý, ten si počká…
Jan Zelenka 30.12.2022
foto: pixabay

Inteligentní druhy mají schopnosti sebekontroly. Ta narůstá s chytrostí, a to nejen u lidí. I některá zvířata jsou schopná pochopit, že se jim vyčkávání vyplatí…

Rázná dáma, kterou přírodovědci z Cambridgeské univerzity v záznamech experimentu vedli pod přezdívkou JayLo, dokázala odolávat pokušení 5 a půl minuty, když věděla, že ji čeká lákavější odměna. To byl špičkový výkon, protože nejméně prozíraví účastníci experimentu, pojmenovaní Homer a Dolci, vydrželi čekat na lepší odměnu jen pouhopouhých 20 vteřin.

I to je dost, když se vezme, že všichni zmínění byli sojky obecné. Právě tento druh se totiž řadí mezi ptáky s vyšší inteligencí, spolu s hravranovitými nebo některými papoušky.

foto: archiv

Trpělivost potřebovali i vědci

Na experiment museli ptáky nejprve připravit. Využili 10 sojek chovaných ve venkovních voliérách na katedře zoologie a chování zvířat Cambridgeské univerzity. Nejprve zjišťovali, jaké mají chuťové preference a u jednotlivých ptáků vytipovali tři druhy krmení od nejoblíbenějšího po nejméně populární.

Pak zkonstruovali rafinované krmítko s pěti boxy krytými průhledným plexisklem, aby bylo dobře vidět, co je uvnitř. Ptáky trpělivě učili, že šuplíčky označené nápadným kolečkem nebo trojúhelníkem se otvírají rychle, ale nenabízejí to nejlákavější, po čem nejvíc touží.

Což byli u všech sojek mouční červi. Sojky je viděly v šuplíčku, který se neotevřel. Vědci je učili, že když budou mít strpení, pochoutka se zpřístupní. Když nepočkají a zobnou si toho, co je k mání, dobrůtka zmizí.

foto: archiv

Výkony se lišily

Jakmile ptáci pochopili princip otvírání zásuvek, začali vědci měřit jejich schopnost sebekontroly a čas postupně prodlužovali od 5 vteřin až na víc než 5 minut. Což byl výkon, který překvapil i Alexandru K. Schnellovou, hlavní autorku studie, která z experimentu vznikla a vyšla v časopise Philosophical Transactions of the Royal Society B.

Podle dr. Schnellové se také ukázalo, že ochota čekat, závisela také na tom, co bylo v sázce. Pro druhou nejoblíbenější volbu sojky moučné červy oželely spíš než při nabídce nepopulárního sousta. Odhodlání si současně posilovaly fintou, kterou by zvolil i člověk.

Na dostupné, ale nelákavé krmení se sojky snažily nedívat, raději se odvrátily, aby pokušení odolaly a neztratili šanci získat pochoutku.

Čím chytřejší, tím disciplinovanější

Cambridgský tým také zajímalo, nakolik schopnost sebekontroly souvisí s inteligencí jednotlivých zvířat. Proto je nechali plnit kognitivní úkoly, které se obvykle používají k měření obecné inteligence.

A souvislost se skutečně rýsovala. „Někteří zvládli všechny úkoly velmi dobře, jiní hůře. Když se sojce dařilo dobře v jednom úkolu, pak uspěla i ve všech ostatních, což naznačuje, že za jejím výkonem je celkově vyšší inteligenční faktor,“ vysvětluje dr.

Schnellová. A právě tyto chytřejší sojky také dobře bodovaly v testu sebekontroly. Naopak méně schopní jedinci měli slabší výdrž při čekání na lepší odměnu.

foto: archiv

K čemu je takový výzkum dobrý?

Především šlo o první experimentální důkaz souvislosti mezi sebeovládáním a inteligencí u ptáků. Dosud to bylo potvrzeno jen při výzkumech u lidí, primátů a hlavonožců. Experiment se sojkami ukázal, že tato souvislost není výsledkem vývoje mozku u konkrétního druhu a že otázka, co z toho chytrý mozek má, je tedy platná nehledě na živočišný druh.

Vědci předpokládají, že sebeovládání podporuje nejen uchování potravy na horší časy, ale také pečující tendence ve svazcích s partnery nebo v hejnech a tlupách. Tím se posilují sociální vazby a ochrana jedince.

Kateřina Pavelcová

Související články
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz