Domů     Objevy
Kdo je chytrý, ten si počká…
Jan Zelenka 30.12.2022
foto: pixabay

Inteligentní druhy mají schopnosti sebekontroly. Ta narůstá s chytrostí, a to nejen u lidí. I některá zvířata jsou schopná pochopit, že se jim vyčkávání vyplatí…

Rázná dáma, kterou přírodovědci z Cambridgeské univerzity v záznamech experimentu vedli pod přezdívkou JayLo, dokázala odolávat pokušení 5 a půl minuty, když věděla, že ji čeká lákavější odměna. To byl špičkový výkon, protože nejméně prozíraví účastníci experimentu, pojmenovaní Homer a Dolci, vydrželi čekat na lepší odměnu jen pouhopouhých 20 vteřin.

I to je dost, když se vezme, že všichni zmínění byli sojky obecné. Právě tento druh se totiž řadí mezi ptáky s vyšší inteligencí, spolu s hravranovitými nebo některými papoušky.

foto: archiv

Trpělivost potřebovali i vědci

Na experiment museli ptáky nejprve připravit. Využili 10 sojek chovaných ve venkovních voliérách na katedře zoologie a chování zvířat Cambridgeské univerzity. Nejprve zjišťovali, jaké mají chuťové preference a u jednotlivých ptáků vytipovali tři druhy krmení od nejoblíbenějšího po nejméně populární.

Pak zkonstruovali rafinované krmítko s pěti boxy krytými průhledným plexisklem, aby bylo dobře vidět, co je uvnitř. Ptáky trpělivě učili, že šuplíčky označené nápadným kolečkem nebo trojúhelníkem se otvírají rychle, ale nenabízejí to nejlákavější, po čem nejvíc touží.

Což byli u všech sojek mouční červi. Sojky je viděly v šuplíčku, který se neotevřel. Vědci je učili, že když budou mít strpení, pochoutka se zpřístupní. Když nepočkají a zobnou si toho, co je k mání, dobrůtka zmizí.

foto: archiv

Výkony se lišily

Jakmile ptáci pochopili princip otvírání zásuvek, začali vědci měřit jejich schopnost sebekontroly a čas postupně prodlužovali od 5 vteřin až na víc než 5 minut. Což byl výkon, který překvapil i Alexandru K. Schnellovou, hlavní autorku studie, která z experimentu vznikla a vyšla v časopise Philosophical Transactions of the Royal Society B.

Podle dr. Schnellové se také ukázalo, že ochota čekat, závisela také na tom, co bylo v sázce. Pro druhou nejoblíbenější volbu sojky moučné červy oželely spíš než při nabídce nepopulárního sousta. Odhodlání si současně posilovaly fintou, kterou by zvolil i člověk.

Na dostupné, ale nelákavé krmení se sojky snažily nedívat, raději se odvrátily, aby pokušení odolaly a neztratili šanci získat pochoutku.

Čím chytřejší, tím disciplinovanější

Cambridgský tým také zajímalo, nakolik schopnost sebekontroly souvisí s inteligencí jednotlivých zvířat. Proto je nechali plnit kognitivní úkoly, které se obvykle používají k měření obecné inteligence.

A souvislost se skutečně rýsovala. „Někteří zvládli všechny úkoly velmi dobře, jiní hůře. Když se sojce dařilo dobře v jednom úkolu, pak uspěla i ve všech ostatních, což naznačuje, že za jejím výkonem je celkově vyšší inteligenční faktor,“ vysvětluje dr.

Schnellová. A právě tyto chytřejší sojky také dobře bodovaly v testu sebekontroly. Naopak méně schopní jedinci měli slabší výdrž při čekání na lepší odměnu.

foto: archiv

K čemu je takový výzkum dobrý?

Především šlo o první experimentální důkaz souvislosti mezi sebeovládáním a inteligencí u ptáků. Dosud to bylo potvrzeno jen při výzkumech u lidí, primátů a hlavonožců. Experiment se sojkami ukázal, že tato souvislost není výsledkem vývoje mozku u konkrétního druhu a že otázka, co z toho chytrý mozek má, je tedy platná nehledě na živočišný druh.

Vědci předpokládají, že sebeovládání podporuje nejen uchování potravy na horší časy, ale také pečující tendence ve svazcích s partnery nebo v hejnech a tlupách. Tím se posilují sociální vazby a ochrana jedince.

Kateřina Pavelcová

Související články
Evropská unie učinila další krok směrem k posílení evropské kvantové výpočetní infrastruktury podpisem smlouvy na pořízení kvantového počítače konsorcia LUMI-Q, který bude umístěn v České republice, konkrétně v IT4Innovations národním superpočítačovém centru v Ostravě, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Smlouva byla podepsána mezi Společným evropským podnikem pro vysoce výkonné počítání (EuroHPC JU) […]
Co je hořké, to se nejí. Tento reflex v sobě máme hluboce zakořeněný. Asi třetina lidí však nevnímá určitý typ hořkosti. Můžou za to geny, které zásadně ovlivňují i další chutě. Jídlo přináší požitek, ale někdy také riziko. Proto nás příroda vybavila chuťovými a čichovými receptory, které mají za úkol včas odhalit jedovatou a zkaženou potravu. […]
Narození zdravého dítěte není zdaleka taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Jen zhruba každé třetí počaté lidské embryo je schopno dát vzniknout těhotenství, které je zakončeno příchodem dítěte na svět. Nejranější fáze lidského života jsou totiž plné překážek, které ne každý zárodek dovede překonat. Aktuální výzkum českých vědců publikovaný v prestižním vědeckém časopise Nature Communications […]
Suché akademické definice říkají: Priming je experimentální rámec, ve kterém zpracování počátečního stimulu ovlivní odpověď na stimul následující. Jak tuto obtížně stravitelnou větu pochopit? Představte si, že uvidíte na dovolené v Maroku varování před hady. Jdete si tak křovinatou krajinou v podhůří Atlasu, když v tom sebou trhnete – zahlédli jste hada! Vzápětí se ale zasmějete – jednalo […]
Výzkumný tým Pavla Plevky z institutu CEITEC Masarykovy univerzity popsal strukturu a replikační cyklus bakteriofága, který si dokáže bez problémů poradit s bakterií, proti níž přestávají působit existující antibiotika. Je to obrovská naděje pro lidi s oslabenou imunitou nebo chronickým onemocněním, jimž hrozí vážné infekce. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz