Domů     Ostatní
Vědci MENDELU chystají pro sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu
Jan Zelenka
od Jan Zelenka 2.12.2022

Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu.

Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. .

Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a využít. Nový tříletý výzkum podpořila částkou 6 milionů korun Grantová agentura Gregora Johanna Mendela.

Kam s ním?

Výzkumníci se zaměřili na systém shromažďování potravinového odpadu v podmínkách městských sídlišť, kde lidé vyhazují do směsného odpadu nejvíce potravin, protože nemají možnosti, jak potravinový odpad třídit.

reklama

V dotazníkovém šetření 87 % spotřebitelů uvedlo, že už potravinový odpad třídí nebo by třídit chtěli, ale 48 % z nich uvádí, že nemají kam. Za největší bariéru spotřebitelé považují nedostatek kontejnerů, zápach, přítomnost hlodavců a hmyzu.

Téměř ve všech případech (93 %) preferují vynášet odpad několikrát do týdne. Uvítali by sběrnou nádobu maximálně do vzdálenosti 100 metrů od bydliště (80 %), nejlépe přímo u nádob na směsný komunální odpad (48 %) nebo vedle kontejnerů na ostatní tříděný odpad (39 %).

„Vyhazovat přebytky by chtěli nejčastěji v biologicky rozložitelném sáčku, který by byl zdarma k dispozici v místě sběru, případně jim nečiní problém použít vlastní nádobu. Ochota nakupovat biologicky rozložitelné sáčky roste s výší příjmu domácnosti,“ uvedla Lucie Veselá, řešitelka projektu na PEF MENDELU.

Zdroj: Pixabay

Nový systém pro sídliště

Jedním z cílů multioborového projektu je doporučit pro česká sídliště nový systém shromažďování potravinového odpadu, který bude eliminovat nepříjemný zápach, případné infekce, výskyt hmyzu a hlodavců.

reklama

Odborníci zkoumají také nové cesty zpracování potravinového odpadu na principu cirkulární ekonomiky. „Experimenty, kterým se aktuálně odborníci věnují, by mohly napomoci k eliminaci spotřebiteli vnímaných bariér a zajistit lepší stav biologicky rozložitelného odpadu pro následné zpracování a využití.

Výzkumu jsou podrobeny nádoby pro sběr potravinového odpadu, bude navržena nejvhodnější varianta ke sběru potravinového odpadu v prostředí sídlišť,“ doplnila Martina Vršanská z Agronomické fakulty MENDELU.

Výzkumníci tak například testují přídavky vhodných přísad do sběrných nádob pro potravinový odpad, které by vedly k eliminaci zápachu, ale současně k zajištění mikrobiologické nezávadnosti potravinového odpadu do doby svozu.

Zaměřují se zejména na organické netoxické přírodní přísady, testují jejich optimální množství a dávkování, aby to bylo pro spotřebitele ekonomicky výhodné a co nejvíc komfortní.

Informační kampaň

Součástí projektu je i snaha informovat spotřebitele, jak mohou omezit produkci potravinového odpadu. Vědci použili různé způsoby informačních kampaní, včetně letáků nebo videí. Ve spolupráci s Univerzitou Karlovou vznikl vzdělávací projekt na přípravu interaktivních materiálů pro školy.

reklama

„Výsledkem by pak měla být pozitivní změna behaviorálních vzorců spotřebitele, kdy neplýtvat se stane novou normou, součástí každodenní rutiny a přirozeností, nad kterou nebudou muset přemýšlet,“ uvedla Veselá.

Materiály jsou určené žákům i učitelům a budou evaluovány na vybraných základních školách. Už v příštím roce tak budou dostupné všem dětem po celé republice. Osm okruhů vzdělávacího obsahu reflektuje místa, kde vznikají příčiny plýtvání nejčastěji, tedy nákup, skladování a zpracování potraviny.

Řeší například plánování spotřeby, uvědomělý nákup bez podléhání akcím, uchování surovin nebo možnosti zpracování nadbytku. „Samotná interaktivní výuková média budou obsahovat kromě učebních textů a podpůrných multimédií i prvky, díky nimž udrží žáci zájem o učivo.

Publikace nebudou sloužit jen k pasivnímu přijímání informací, ale naopak budou žáky během výuky aktivně zapojovat do procesu vzdělávání pomocí her, úkolů, cvičení, interaktivních grafů či animací,“ uvedl Igor Červený z Univerzity Karlovy.

reklama
Související články
Nový rok je zde a jako vždy s sebou přináší spoustu nadějí. Aby onu fázi očekávání nevystřídala cimrmanovská fáze zklamání, o to se budou snažit i vědci. Co tedy lze očekávat v roce 2023 na poli vědy? * V dubnu by měla k Jupiteru odstartovat sonda JUICE. Kromě krále Sluneční soustavy bude zkoumat i místní […]
Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. To není nijak výjimečné, nějaký ten kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě kvůli erozi a přírodním podmínkám nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s nezvanými kosmickými návštěvníky. A kdyby […]
Ještě před nějakými sto lety byl svět vědy otevřen téměř výhradně mužům. Byla to obrovská škoda, protože lidstvo tak využívalo jen padesát procent své intelektuální kapacity. Od té doby se však mnohé změnilo i díky průkopnicím jako byla antropoložka Ruth Benedictová. Její přesah přitom dalece vědeckou obec přesáhl, když vystupovala proti rasismu, a přišla s […]
Vědecký slovník je svým vlastním universem. Archaickým, výstižným, jedinečným, ale také kontroverzním. A stejně jako ten lidský občas prochází radikální proměnou. Jako nyní… Pojem „rasa“ se vine jako stříbrná nit napříč dějinami. S prvními myšlenkami na klasifikaci lidí koketoval už Aristoteles (384–322 př. n. l.), jehož příkladu později následoval švédský přírodovědec Carl Linné (1707–1778). Všechny […]
Osm miliard. Tolik lidí žije podle odhadů na Zemi. Podle odhadů Organizace spojených národů dosáhl počet obyvatel planety tohoto mezníku 15. listopadu. Od vzniku Homo sapiens uplynulo zhruba 300 000 let, než nás na Zemi žila miliarda. Bylo to kolem roku 1804. Poslední miliarda přibyla za pouhých dvanáct let. „Osmimiliardový milník s sebou přináší také […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz