Když vědci sekvenovali DNA semen nalezených během vykopávek v jeskyni Uan Muhuggiag na Sahaře, zjistili, že se jedná o semena jedné z nejstarších plodin v Africe, divokého melounu, která rozkousali pastevci ovcí z doby kamenné..
V 90. letech 20. století probíhaly v jeskyni Uan Muhuggiag, která se nachází na území dnešní Libye, archeologické vykopávky. Během nich zde byla nalezena 6 000 let stará semena, která spadla pravěkým pastevcům na zem během jídla.
Díky suchému a slanému vzduchu v jeskyni byla dobře zachována, což umožnilo vědcům z Královské botanické zahrady Kew Gardens v Londýně sekvenovat jejich DNA.
Zkoumání ukázalo, že semena pocházela z divokého melounu, jedné z nejstarších plodin v Africe. Objev nám tak přibližuje postupnou kultivaci melounu vodního (Citrullus lanatus), na jehož šťavnaté sladké dužnině si pochutnáváme v dnešní době.
Jeho latinský název v překladu znamená „jíst něco sladkého“, paradoxem ovšem je, že původní divoký meloun měl s velkou pravděpodobnostní neuvěřitelně hořkou dužninu.
Hořký divoký meloun
Vědci zjistili, že pastevci tento meloun s hořkou dužninou sbírali úmyslně a později se ho dokonce i pokoušeli kultivovat, což je v souladu s nálezy otisků zubů na některých nejstarších semenech objevených v Súdánu.
Na otázku, proč by někdo chtěl jíst semena z tak hořkého plodu, odpovídá Dorian Fuller, archeolog a botanik z University College London: „Často považujeme semena melounu nebo dýňová semínka za svačinu, není proto důvod, proč by v některých případech nemohly být rostliny pěstovány především pro semena.“.
Semena tohoto melounu obsahovala vysoké množství jedlých tuků, navíc byla dobře skladovatelná a snadno přenosná, což se pastevcům dobytka v době kamenné více než hodilo. V rámci studie vědci sekvenovali i genom dalších desítek druhů vodních melounů, které byly součástí rozsáhlých sbírek Kew Gardens.
V samostatné studii pak výzkumníci identifikovali genetické mutace, které melounu daly jeho hořkost i jasně červenou dužninu. Zatím se jim ale nepodařilo zjistit, kdy přesně se divoký meloun začal podobat ovoci, které si dopřáváme my dnes.
I když preferujeme jeho sladkou dužinu, neměli bychom opomíjet ani melounová jadérka. Ta obsahuji vitamin A, B, C i E, kyselinu listovou, železo, draslík, hořčík, vápník a další minerální látky, jsou i zdrojem vlákniny.
Olej z melounových semínek pomáhá v prevenci a léčbě benigních nádorů, při léčbě zvětšené prostaty a nemocech močového ústrojí. Urychluje rovněž hojení ran a popálenin a zvyšují odolnost organismu vůči infekcím. V kosmetice se hodí na léčbu akné, urychluje růst vlasů a nehtů.
