Domů     Příroda
Hmyz vs. déšť: (Ne)rovný boj v říši přírody
Zdroj: Pixabay

1–2 mm. Přesně tolik činí průměrná velikost dešťové kapky. Zatímco pro člověka jde o sotva postřehnutelnou velikost, hmyzu může i tento malý vodní „políček“ uštědřit velikou ránu. Ne nadarmo odborníci připodobňují sílu toho nárazu k bowlingové kouli..

Hmyz patří k ektotermním druhům, jejichž tělesná teplota je silně ovlivňována okolním prostředním. Obecně tedy platí, že čím chladnější počasí, tím menší aktivita, a při dešti dvojnásob. Zatímco některé druhy přečkávají nepříjemné počasí v úkrytu, další s ním účinně bojují. Kdo vítězí?

Vážky

Aktuálně swinguje vzduchem 5570 druhů vážek, u nás byl však potvrzen výskyt zhruba 70 z nich. Jsou známé pro svůj atypický vzhled a unikátní letecké schopnosti, nicméně k jejich nejdůležitějším smyslům patří zrakové ústrojí.

To se skládá z 60 000 jednotlivých očí umístěných po stranách hlavy, což vážkám umožňuje zaregistrovat kořist v okruhu 360° na vzdálenost 40 metrů.

Stěrače stírají!

Jakmile začnou padat první kapičky deště, získává sofistikovaný „optický systém“ povážlivé trhliny. Voda totiž zastře podstatnou část fasetových očí, čímž z jindy přesného a nelítostného predátora udělají bezcílně poletující hmyz.

Krajina se promění v rozmazanou skvrnu, dráha letu je nejistá, stejně tak přesné zacílení na kořist. Naštěstí jim příroda naservírovala řešení. Vnitřní strany předních nohou vážek jsou totiž, při skutečně detailním pohledu, obaleny drobnými štětinkami, kterými si mohou složené oči očistit nejen od vody, ale také od špíny či pylu.

V praxi to funguje tak, že si přední nohy složí za hlavu a využívají je prakticky stejně, jako řidič stěrače. A křídla? Ta jsou ošetřena přirozenou impregnací, díky čemuž jsou vážky schopné létat i v dešti.

Zdroj: Pixabay

Mravenci

Na první pohled by se mohlo zdát, že i malá dešťová kapka může pro mravence znamenat katastrofu. Ale neznamená. I přesto, že jeho tělo měří pouhých 2–5 mm, je na všemožné rozmary přírody perfektně vybaven.

V případě silné průtrže mračen se tito šikovní tvorové navzájem zaklesnou nohama, čímž vytvoří jakýsi plovoucí vor, který jim umožní katastrofě uplavat, nebo ji jednoduše ve stoickém klidu přečkat. Podle odborníků si však dokáží poradit i jedinci.

Mravenčí nožky jsou opatřeny velice jemnými tukovými chloupky, jež vodu odpuzují. Pravděpodobnost, že se díky tomuto „triku“ mravenec udrží nad hladinou je vysoká, má to ovšem jeden háček. A tím je teplota.

Čím je vyšší, tím nižší je povrchové napětí. Jak dlouho mravenec potápění přežije, závisí na zásobě vzduchu v jeho tracheálním systému. Ten ho může naživu udržet několik minut, anebo také několik hodin.

Jakmile se mu ale podaří z vodní propasti vymanit, přežije prakticky bez následků.

Zdroj: Pixabay

Kobylky

Patří k největším jedlíkům ve zvířecí říši, kromě trávy nepohrdnou hmyzem či listy rostlin. Za unikátní je považována i jejich schopnost „poslouchat kolenem“ – sluchové orgány kobylek se totiž nachází na prvním páru nohou.

A pak tu je i jejich odolnost proti větru i dešti. Vnější kostra masožravých kobylek, označována také jako exoskelet, je potažena voděodolnou vrstvou vosku, jež zabraňuje nežádoucímu promočení. Další vlastností, která kobylkám umožňuje přelstít počasí je skákání – i z vodních ploch.

Takový skok ovšem vyžaduje správné rozložení ohýbačů a natahovačů svalů u zadních nohou, které zajistí, že se při pákovém pohybu uvolní enormní množství energie. Kobylka díky tomu nejenže vyskočí z vody, ale doskočí až metr daleko.

Zdroj: Pixabay

Motýli a moli

Pro zástupce hmyzí říše s pestrobarevnými, avšak jemnými křídly, znamená průtrž mračen armageddon. Dešťové kapky mohou totiž svou vahou snadno srazit motýla až o 20 délek jeho těla. V případě, že se zrovna nevznáší vysoko nad zemí, pro něj tento „útok“ znamená smrt.

Ochranu mu neposkytne ani impregnace křídel, která se při srážkovém úhrnu 20–50 mm rozmočí.

Vybavení konkurence

V případě molů je to ale jiné. Ti jsou totiž poletující „meteorologickou stanicí“. Jejich tykadla spolehlivě a s mistrnou přesností neustále zaznamenávají i sebemenší změny vlhkosti vzduchu. Značnou výhodou jim poskytují také křídla posetá drobnými chitinovými šupinkami, jež jsou v několika vrstvách naskládány na sebe.

Tyto šupinky se starají nejen o zbarvení křídel, ale především plní funkci účinné pláštěnky, po které neodbytné kapky vody jednoduše stékají.

Zdroj: Pixabay

Slunéčko sedmitečné

Jeden z nejvýkonnějších pomocníků při práci na zahradě, který apetitem sobě vlastním požírá nenáviděné mšice, si umí s deštěm poradit překvapivě snadno. I když by se mohlo zdát, že jakmile se střetne s malou kapičku a překulí se na krovky, je souboj prohrán, není tomu tak.

Slunéčko totiž disponuje promyšleným dýchacím systémem. Jemná síť průduchů se uvnitř malého tělíčka postupně rozvětvuje a přejímá funkci vzduchové lahve a regulátoru dechu. Zbytkový vzduch, který si může kdykoli vzít na místo ponoru, ho následně udrží naživu celé hodiny.

Stejně jako je tomu u mravenců. Oproti nim mají tito centimetroví broučci také funkční pádla v podobě štětinatých nožiček.

(Ne)možné létání

Ačkoli se slunéčko zvládá bravurně potápět a vlastně i plavat, s létáním v dešti je to v jeho případě trochu složitější. Jakmile by se rozhodlo zkrátit si cestu a změnit stanoviště riskovalo by, že ho velké kapky srazí k zemi a rozdrtí.

V případě, že je přelet nevyhnutelný musí létat nízko nad zemí, aby v případě krize mohlo slétnout, a zalézt do bezpečí.

Zdroj: Pixabay

Komáři

Ačkoli je kapka deště 50krát těžší než komár, není pro něj kolize smrtelná, alespoň podle výzkumu inženýrů z Georgijského technologického institutu v Atlantě. Ti vytvořili k potvrzení svých domněnek speciální box, v němž simulovali déšť a následný vývoj situace sledovali vysokorychlostní kamerou.

Ze získaných záznamů bylo patrné, že komáři neměli potřebu se kapkám cíleně vyhýbat. Jakmile došlo k zásahu, maximálně na pár minut ztratili stabilitu.

Zdroj: Pixabay
Související články
Objevy Příroda 9.7.2025
Křehké, chutné, plné vitamínů a antioxidantů – klíčky si v posledních letech našly pevné místo ve zdravé kuchyni. Nový český výzkum nyní přináší převratnou inovaci v jejich pěstování. Vědecký tým z CARC vedený Ing. Eliškou Kováříkovou, Ph.D. objevil způsob, jak klíčení spojit s fermentací pomocí mléčných bakterií. Výsledkem jsou klíčky s delší trvanlivostí, ochranou proti kontaminaci a zároveň […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Objevy Příroda 7.7.2025
Rostliny jsou víc než jen zelený porost naší krajiny. Hrají zásadní roli v koloběhu uhlíku, a tím i v ochraně klimatu. Nová studie vedená vědci z Biologického centra AV ČR ukazuje, že druhová pestrost rostlin může významně ovlivnit, kolik uhlíku se ukládá do půdy.   Klíčem je ale správné místo a správné podmínky – jinak […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz