Domů     Medicína
Nastává doba postantibiotická. Rezistence vůči antibiotikům je na kritické úrovni
Martin Janda 5.11.2022

Antibiotika zachraňují lidské životy již slušnou řádku desetiletí. Ale tak, jako dokážou skvěle sloužit, mohou kvůli špatnému zacházení svou funkci ztratit. Bakterie totiž nespí, svou obranu vylepšují a přestávají na účinky antibiotik reagovat.

Problém se přitom netýká pouze těch, kdo užívají antibiotika často, ale naprosto celé populace..

V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo víc než rakovina.

Jedná se o negativní fenomén zvaný antibiotická rezistence. Dotýká se celé populace, ale čelí mu především lékaři a sestry v nemocnicích na lůžkových odděleních. Jaké jsou jeho příčiny?

„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj.

Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětluje naléhavost problematiky antibiotické rezistence lékařka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Nepříliš optimistická fakta ukázal také sociologický výzkum z července 2021 na vzorku 2000 Čechů. Z něj vyplynulo, že téměř 18 % dotazovaných užívalo antibiotika bez konzultace s lékařem nebo bez předpisu.

U skupiny respondentů do 25 let to byla dokonce čtvrtina. „Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má ale své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je taková léčba pro pacienta optimální. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná,“ uvedla Helena Žemličková.

Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů. Výzkum také prozradil, že o antibiotika aktivně žádalo téměř 40 % dotazovaných. Mezi nimi byli převážně mladí lidé ve věkové skupině 16–24 let.

Více zdravotnických témat naleznete v nové Panoranmě, která je právě v prodeji

Data prozradila, že Češi toho o antibiotikách mnoho nevědí. Víc než 29 % respondentů mylně uvádí, že antibiotika ničí viry, a 10,9 % že působí proti běžným respiračním onemocněním. Celých 37 % se chybně domnívá, že antibiotika pomohou zkrátit dobu nachlazení.

Málokdo si přitom uvědomuje, že antibiotika jsou nenahraditelná. Pokud přestanou účinkovat, není nic dalšího, co lidstvo před některými onemocněními ochrání.

Že situace skutečně začíná být kritická, potvrzují i vědecké studie. Například ta, která začátkem tohoto roku vyšla v časopisu The Lancet. Výzkumníci v ní dospěli k závěru, že v roce 2019, tedy v době předcovidové, měla antibiotická rezistence na svědomí v globálním měřítku téměř pět milionů úmrtí, a stala se tak třetí nejčastější příčinou smrti.

„Naše data jsou jasným signálem, že musíme konat ihned, abychom této hrozbě mohli čelit. Dosud se předpokládalo, že rezistence bude stát za 10 miliony úmrtí ročně v roce 2050, ovšem teď můžeme s jistotou říci, že jsme se k tomuto číslu už nyní velmi přiblížili,“ upozornil spoluautor studie Chris Murray z Washingtonské univerzity.

Související články
Míra demence ve stárnoucí populaci celosvětově roste, a tak není divu, že se lidé snaží najít všemožné způsoby, jak zajistit, aby u nich ke ztrátě duševních schopností, které demenci provází, nedošlo. Věda ukazuje, že zdravé stravovací návyky by mohly kognitivní funkce mozku i paměť ochránit. Co jíst? Studie v lednovém čísle odborného časopisu Nature Medicine […]
Medicína 22.6.2025
Vědci objevili nový přístup, který by mohl pomoci lidem trpícím traumatickými vzpomínkami nebo jinými psychickými obtížemi spojenými se špatnými zážitky. Podle jejich výzkumu lze negativní vzpomínky oslabit tím, že se aktivují pozitivní asociace. Mezinárodní tým výzkumníků provedl studii na 37 dobrovolnících. Nejprve jim byly předloženy náhodná nesmyslná slova, která si měli spojit s negativními obrázky, […]
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí úzkostmi a depresemi, spolu s psychologickou podporou, jim poskytlo úlevu od psychických potíží až na dva roky! Lysohlávkám se přezdívá „houbičky“, jedná se o stopkovýtrusné […]
Toxoplazmóza je parazitární onemocnění, které způsobuje prvok Toxoplasma gondii. Jeho definitivním hostitelem jsou kočky a kočkovité šelmy, ovšem mezihostitelem může být i člověk. Ze závěrů mezinárodního výzkumu, provedeného v dubnu letošního roku, vyplývá, že by toto onemocnění mohlo mít negativní vliv na mužskou plodnost. Míra mužské plodnosti v posledním půl století prudce klesá. Analýza provedená […]
Krevní testy, které hledají rakovinné markery existují již desítky let, ale nejnovější generace se soustředí na drobné fragmenty DNA jednotlivých nádorových buněk v krvi člověka. Díky tomu jsou schopny návrat rakoviny odhalit až o 5 měsíců dříve než běžné zobrazovací metody. Je to přínosem pro pacienty? Technologie personalizovaných testů ctDNA vychází z poznatku, že rakovinné […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz