Domů     Historie
Korespondence francouzské královny rozluštěna
Zdroj: Wikimedia Commons

Od smrti legendární panovnice uplynulo více než 200 let. Její korespondence ovšem nepřestala vědce fascinovat. Až do letošního roku, kdy se ji podařilo dešifrovat.

Běsnění francouzské revoluce přežilo 50 dopisů, jež si francouzská královna Marie Antoinetta (1755–1793) vyměnila se švédským vojevůdcem Axelem von Fersenem (1755–1810).

Více než 15 z nich obsahovalo nečitelné pasáže, které odborníkům po 150 let nedávaly spát. Až dosud. S pomocí rentgenové fluorescenční spektroskopie se totiž podařilo odhalit 45 slov. A zároveň odhalit cenzora, který je začmáral.

Pan cenzor

Zatímco se vědci domnívali, že jednotlivé pasáže obsahují státní tajemství, realita byla o mnoho prostší. Pod nánosem inkoustu se totiž ukrývala důvěrná označení anebo citově zabarvená slova – „něžný příteli, milovaný, zbožňuji nebo šíleně“.

reklama

To však nebylo jedinou rozluštěnou hádankou. Mnohem větším překvapením se stala identita cenzora, kterým nebyl nikdo jiný než sám von Fersen. „Myšlenka, že to byl právě on, kdo dopisy upravil, je skutečné odhalením s velkým O,“ prohlásila profesorka francouzské literatury Catriona Sethová.

Dosud se předpokládalo, že slova zamaskovala jeho praneteř ve druhé polovině 19. století ve snaze ochránit pověst královny.

Tajemství? Odhaleno!

S rozluštěním jednoho z tajemství odehrávajícího se na pozadí Velké francouzské revoluce se však objevila mnohá další. Úkolem historiků je totiž nyní zjistit, proč von Fersen vybrané, citově zabarvené, pasáže upravoval.

reklama

Jako nejlogičtější se skutečně jeví ochrana královniny pověsti. V jednom z dopisů totiž hrabě přeškrtal původní text ve znění „Dopis z osmadvacátého ve mně vyvolal štěstí“, na poněkud obyčejnější frázi „ Dopis z osmadvacátého mě zasáhl.“ Někteří se ovšem domnívají, že šlo o ochranu před politickými nepřáteli.

A to pro případ, že by se dopis dostal do nepovolaných rukou. Nové pátrání by mohlo vnést světlo i do jejich vztahu, který je také plný otazníků. Byla dvojice jen blízkými přáteli? Spojovalo je něco víc?

„Ať tak, či onak, královna v něm našla velké zalíbení. A nyní odhalený text dopisů představuje neuvěřitelný náhled do myšlenek a citů Marie Antoinetty,“ dodala k revolučnímu objevu Sethová.

Identita cenzora byla dlouhá léta neznámá. Nakonec se ukázalo, že jím byl von Fersen sám. Zdroj: Wikimedia Commons

Kapka inkoustu

K odhalení přeškrtaných vět využili vědci techniku jménem rentgenová fluorescenční spektroskopie, která se v minulosti projevila jako velice účinná, a navíc je k historickým dokumentům více než šetrná.

reklama

Určující bylo především složení inkoustu, jelikož se v osmi dopisech z 15 struktura původního inkoustu a inkoustu cenzora lišila. Proto dokázali odborníci texty poměrně snadno oddělit. A zároveň a odhalit 45 upravených pasáží.

„Ve všech von Fersenových dopisech i větě, kterou přepsal, bylo zachyceno stejné složení inkoustu, jaké použil i cenzor,“ dodala členka výzkumného týmu Anne Michelinová.

Citová hodnota

Byl to však právě inkoust, který značně zkomplikoval dešifrování obsahu v dalších sedmi dopisech. Pisatel a cenzor totiž použili jeden a ten samý. Vysvětlení? Jednoduché. Některé z dopisů, které se dostaly do archivu, jsou ve skutečnosti kopiemi originálů, které královna von Fersenovi odeslala.

V praxi to tedy vypadalo tak, že hrabě veškerou korespondenci slovo od slova přepsal a následně určité pasáže znehodnotil. Jednalo se o jakousi formu zálohy, jež byla v 18. století hojně praktikována. Podle odborníků tento von Fersenův postup značí, že měl k dopisům speciální vztah.

reklama
Související články
V roce 2016 byl na izraelském archeologickém nalezišti Tel Lachish, nacházejícím se jižně od Tel Avivu, objeven hřeben na vlasy. Nyní se na něm podařilo rozluštit nápis brojící proti vším. Kdo se jím česal? Území širší Palestiny a Izraele bylo v době bronzové, mezi roky 3500 a 1150 př. n. l., označováno jako Kanaán. Název […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na žebříčku popularity nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších organismů. Čile […]
V roce 2017 byla u malé vesnice Kladina na Pardubicku nalezena bohatě zdobená bronzová situla, vysoká nádoba ve tvaru vědra, kterou odborníci datují do pozdní doby bronzové, zhruba 800 let před naším letopočtem. Nyní zjistili, že se v ní pravděpodobně vyrábělo bylinné pivo. Pokud je to pravda, jednalo by se o nejstarší kdy nalezený důkaz o přípravě […]
Vědci z anglické University of Warwick smíchali dohromady ingredience na oční mast z 9. století a zkoumali, zda je účinná proti původcům ječného zrna. Zjistili, že je opravdu zabíjí! Zvyšující se odolnost bakterií vůči antibiotikům přidělává vrásky na čele nejen lékařům, ale i vědcům, kteří se snaží nalézt antimikrobiální látky, jež by tyto parazity účinně […]
Žili v období před 7000 lety, zavedli nový způsob stravování i soužití. Zároveň patřili k nejnáchylnějším druhům, jimž nemoci značně „cuchaly“ imunitu. Rané zemědělské komunity jsou podle nejnovější studie považovány za původce rapidního nárůstu nemocí jako chřipka a tuberkulóza. Jejich vzájemné soužití s hospodářskými zvířaty totiž bořilo i minimální hranice hygieny. Podle odborníků však byla […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz