Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili v atmosféře extrasolární planety baryum – dosud nejtěžší chemický prvek, jaký byl tímto způsobem zaznamenán. Nalezení barya ve vysokých vrstvách atmosféry hned u dvojice mimořádně horkých plynných obrů WASP 76 b a WASP-121 b – planet obíhajících kolem dvou různých hvězd ležících mimo Sluneční soustavu – bylo pro vědce překvapením.
Nečekaný objev přináší řadu otázek týkajících se vlastností takto exotických atmosfér..
„Záhadou je, proč se tak těžký chemický prvek nachází v horních vrstvách atmosfér těchto planet?“ říká hlavní autor studie Tomás Azevedo Silva z portské univerzity.
WASP-76 b a WASP-121 b nejsou běžnými planetami, jak je známe ze svého okolí. Patří do kategorie, které se říká „extrémně horký Jupiter“, což znamená, že jsou veliké, ale narozdíl od našeho krále Sluneční soustavy obíhají velmi blízko své mateřské hvězdě.
Z toho důvodu jejich povrchová teplota přesahuje 1000 °. Podmínky na nich jsou vskutku ďábelské, u WASP-76 b vědci například předpokládají, že v její atmosféře prší železo.
Přesto byli vědci překvapeni, že v horních vrstvách obou planet WASP-76 b i WASP-121 b nalezli baryum, které je dokonce 2,5krát těžší než železo. „Vzhledem k silné gravitaci obou planet bychom očekávali, že těžké prvky, jako je baryum, rychle klesnou do nižších vrstev atmosféry,“ vysvětluje spoluautor práce Olivier Demangeon.
Fakt, že baryum bylo detekováno v atmosférách obou těchto mimořádné horkých těles naznačuje, že tato kategorie exoplanet by mohla být ještě zajímavější, než se doposud myslelo. I když občas můžeme známky barya pozorovat i na obloze planety Země – v podobě jasně zelené barvy ohňostrojů – je pro vědce otázkou, jaký přírodní proces by mohl způsobit, že se tento těžký chemický prvek dostal do tak velké výšky v případě těchto extrasolárních planet.
„V tomto okamžiku si nejsme jistí, jaký mechanizmus to způsobuje,“ přiznává Olivier Demangeon.
FOTO: Evropská jižní observatoř
