Domů     Ostatní
Někteří astronomové navrhují, aby lidé dříve než na Mars letěli k Venuši
Martin Janda
od Martin Janda 2.10.2022

Venuši se občas říká sestra Země, ale podmínky na ní jsou od naší domoviny výrazně odlišné. Teploty 400 stupňů Celsia zde nejsou ničím výjimečným, tlak je zde takový, že každý pozemský organismus by byl během okamžiku nekompromisně slisován.

Navíc zde z mohutných mračen občas zaprší kyselina sírová. Přesto někteří experti navrhují, aby první pilotovaný let k jiné planetě zamířil právě sem..

Skupina odborníků, kteří své postoje prezentovali minulý týden na pařížském Mezinárodním astronautickém kongresu, prosazuje, aby se prvním cílem mise na jinou planetu s lidskou posádkou stala Venuše a nikoliv Mars.

Astronauti by sice jen těžko mohli vystoupit na povrch planety, ale mohli by ji zkoumat alespoň při průletu.

V prospěch takové mise hovoří fakt, že Venuše je podstatně blíže než Mars, takže návratová mise je uskutečnitelná během jediného roku, zatímco cesta k rudé planetě by mohla trvat roky tři. Průlet kolem Venuše by byl podle zastánců této myšlenky navíc vědecky cenný a mohl by poskytnout zásadní zkušenosti s dlouhou misí do hlubokého vesmíru jako předstupeň návštěvy Marsu.

reklama

Podle planetárního vědce Noama Izenberga, který působí na Univerzitě Johna Hopkinse, lze využít Venuši při cestě na Mars. „Existují praktické argumenty pro začlenění průletu kolem Venuše do přistání s posádkou na Marsu, kterého chce NASA dosáhnout do konce roku 2030.“ Přestože se planeta nachází ve „špatném“ směru, průlet kolem Venuše, která by mohla být využita jako gravitační prak, by mohl zkrátit dobu cesty a snížit množství paliva potřebného k cestě k Marsu.

To by z cesty k Venuši s posádkou udělalo přirozený odrazový můstek ke konečnému cíli.

Izenberg uvedl, že průlet kolem Venuše „zatím nemá v širší komunitě vesmírných expertů podporu“, i když i v NASA existují její zastánci, mimo jiné její ekonomický ředitel Alexander MacDonald. Izenberg s MacDonaldem společně vydali brožuru s názvem Setkání s bohyní, která uvádí argumenty pro hypotetickou misi k Venuši.

Autoři zde navrhují, aby zde astronauti použili dálkově ovládaná vozítka, drony a balóny, s jejichž pomocí by pozorovali aktivní sopky na Venuši a pátrali po známkách vody a dávného života v minulosti.

reklama

Zdaleka ne všichni s touto ideou souhlasí. „Opravdu to není příjemné místo. Je to pekelné prostředí,“ řekl profesor Andrew Coates, vědec z Mullardovy kosmické laboratoře UCL. Podle něj by průlet pilotované posádky kolem druhé planety nepřinesl příliš mnoho nových informací.

reklama
Související články
Profesor Katsuhiko Hayashi z Ósacké univerzity se už léta zaobírá léčbou neplodnosti. Na konferenci v Londýně nyní oznámil, že se mu podařilo vytvořit vajíčka z buněk myších samců. Výzkum, který je zatím v počáteční fázi, spočíval v přeměně samčích pohlavních chromozomů XY na samičí XX. Podle Hayashiho, který je celosvětově uznávaným odborníkem v této oblasti, […]
Nový rok je zde a jako vždy s sebou přináší spoustu nadějí. Aby onu fázi očekávání nevystřídala cimrmanovská fáze zklamání, o to se budou snažit i vědci. Co tedy lze očekávat v roce 2023 na poli vědy? * V dubnu by měla k Jupiteru odstartovat sonda JUICE. Kromě krále Sluneční soustavy bude zkoumat i místní […]
Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. To není nijak výjimečné, nějaký ten kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě kvůli erozi a přírodním podmínkám nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s nezvanými kosmickými návštěvníky. A kdyby […]
Ještě před nějakými sto lety byl svět vědy otevřen téměř výhradně mužům. Byla to obrovská škoda, protože lidstvo tak využívalo jen padesát procent své intelektuální kapacity. Od té doby se však mnohé změnilo i díky průkopnicím jako byla antropoložka Ruth Benedictová. Její přesah přitom dalece vědeckou obec přesáhl, když vystupovala proti rasismu, a přišla s […]
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz