Domů     Ostatní
Někteří astronomové navrhují, aby lidé dříve než na Mars letěli k Venuši
Martin Janda 2.10.2022

Venuši se občas říká sestra Země, ale podmínky na ní jsou od naší domoviny výrazně odlišné. Teploty 400 stupňů Celsia zde nejsou ničím výjimečným, tlak je zde takový, že každý pozemský organismus by byl během okamžiku nekompromisně slisován.

Navíc zde z mohutných mračen občas zaprší kyselina sírová. Přesto někteří experti navrhují, aby první pilotovaný let k jiné planetě zamířil právě sem..

Skupina odborníků, kteří své postoje prezentovali minulý týden na pařížském Mezinárodním astronautickém kongresu, prosazuje, aby se prvním cílem mise na jinou planetu s lidskou posádkou stala Venuše a nikoliv Mars.

Astronauti by sice jen těžko mohli vystoupit na povrch planety, ale mohli by ji zkoumat alespoň při průletu.

V prospěch takové mise hovoří fakt, že Venuše je podstatně blíže než Mars, takže návratová mise je uskutečnitelná během jediného roku, zatímco cesta k rudé planetě by mohla trvat roky tři. Průlet kolem Venuše by byl podle zastánců této myšlenky navíc vědecky cenný a mohl by poskytnout zásadní zkušenosti s dlouhou misí do hlubokého vesmíru jako předstupeň návštěvy Marsu.

Podle planetárního vědce Noama Izenberga, který působí na Univerzitě Johna Hopkinse, lze využít Venuši při cestě na Mars. „Existují praktické argumenty pro začlenění průletu kolem Venuše do přistání s posádkou na Marsu, kterého chce NASA dosáhnout do konce roku 2030.“ Přestože se planeta nachází ve „špatném“ směru, průlet kolem Venuše, která by mohla být využita jako gravitační prak, by mohl zkrátit dobu cesty a snížit množství paliva potřebného k cestě k Marsu.

To by z cesty k Venuši s posádkou udělalo přirozený odrazový můstek ke konečnému cíli.

Izenberg uvedl, že průlet kolem Venuše „zatím nemá v širší komunitě vesmírných expertů podporu“, i když i v NASA existují její zastánci, mimo jiné její ekonomický ředitel Alexander MacDonald. Izenberg s MacDonaldem společně vydali brožuru s názvem Setkání s bohyní, která uvádí argumenty pro hypotetickou misi k Venuši.

Autoři zde navrhují, aby zde astronauti použili dálkově ovládaná vozítka, drony a balóny, s jejichž pomocí by pozorovali aktivní sopky na Venuši a pátrali po známkách vody a dávného života v minulosti.

Zdaleka ne všichni s touto ideou souhlasí. „Opravdu to není příjemné místo. Je to pekelné prostředí,“ řekl profesor Andrew Coates, vědec z Mullardovy kosmické laboratoře UCL. Podle něj by průlet pilotované posádky kolem druhé planety nepřinesl příliš mnoho nových informací.

reklama
Související články
Neurovědci si již dlouho kladli otázku, zda jsou kojenci a batolata, kteří se ještě nenaučili mluvit, případně se u nich řeč teprve vyvíjí, schopni logického uvažování. Na její zodpovězení se ve své studii zaměřili odborníci z Pompeu Fabra University ve španělské Barceloně. Logické myšlení je základní kognitivní proces, který jedincům umožňuje činit racionální a informovaná […]
Na první pohled vypadá sklo jako jednoznačně pevná látka. Jenže pohled na vnitřní uspořádání jeho částic vnáší v tomto ohledu nemálo pochybností. Uvnitř totiž sklo vypadá spíše jako kapalina zamrzlá v čase. Tzv. amorfní pevné látky, jako je právě sklo, se vzpírají jednoduchému vysvětlení. Nový výzkum naznačuje, že někde mezi kapalným a pevným stavem se […]
Hmyz je stále častěji skloňován jako potravina budoucnosti, která nahradí jiné zdroje bílkovin ve stravě, protože je jejich jedinou alternativou šetrnou k životnímu prostředí. Vědci z katedry zemědělských, spotřebitelských a environmentálních věd (ACES) na University of Illinois se proto ve své studii zaměřili na zkoumání, jak moc je konzumace hmyzu zdraví prospěšná. „Kromě většího množství […]
První blok Jaderné elektrárny Temelín v květnu měnil palivo. Bylo to ještě ze zásob, které pocházelo z Ruska. V budoucnu už ho má nahradit palivo z Francie a Spojených států. Zatímco ale paliva je ve světě dostatek na 300 let, technologie se mění a zmenšují. Je budoucností české energetiky obří jaderka, nebo malé modulární elektrárny? Stále […]
Revoluční teleskop ELT (Extra Large Telescope) pro pozorování vesmíru z povrchu Země s primárním zrcadlem o průměru s 39 m bude největším dalekohledem na světě pro viditelné světlo a infračervené záření. Technicky mimořádně náročný projekt nedávno dosáhl významného milníku, když podle metodiky používané v projektovém řízení překročil hranici 50 % realizace. Dalekohled ELT staví Evropská […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz