Domů     Technika
Pozor! Radiace…
Pavel Polcar 28.9.2022
Foto: Pixabay

Radioaktivita neboli radiace je strašák poslední doby. Říká se, že co nezničí teplo a tlaková vlna při dopadu atomové bomby, postihne radiace. Radioaktivita tady však byla vždy, i když vědecky byla popsána až na konci 19. století.

Radioaktivita je uvolňování energie z rozpadu jader určitých druhů atomů a izotopů. Od svého objevu v roce 1896 fyziky Henri Becquerelem (1852-1908), Pierrem Curiem (1859-1906) a Marií Curie (1867-1934) poskytuje radioaktivita vodítka k zákonům, které řídí přírodu.

Radioaktivita může způsobit poškození materiálů a rostlinných, zvířecích a lidských tkání. Vědci a inženýři využívají radioaktivitu jako zdroj tepla pro satelity, pro lékařské snímkování, pro cílenou léčbu rakoviny, pro radiometrické datování a pro výzkum přírodních zákonů a původu hmoty.

Když se atom rozpadá

Radioaktivita je fyzikální, nikoli biologický jev. Jednoduše řečeno, radioaktivitu vzorku lze měřit tak, že se spočítá, kolik atomů se každou sekundu samovolně rozkládá. To lze provést pomocí přístrojů navržených tak, aby detekovaly konkrétní typ záření emitovaného při každém rozpadu.

Skutečný počet rozpadů za sekundu může být poměrně velký. To, že je atomové jádro nestabilní, nevede k okamžitému vyzařování záření.

Místo toho je pravděpodobnost rozpadu atomu konstantní, jako by se nestabilní jádra nepřetržitě účastnila jakési loterie s náhodným losováním, které rozhoduje, který atom bude dále emitovat záření a rozpadat se do stabilnějšího stavu.

Foto: Pixabay

Poločasy rozpadu se mezi typy atomů velmi liší, od méně než sekundy až po miliardy let. Například bude trvat asi 4,5 miliardy let, než se polovina atomů v mase uranu 238 samovolně rozpadne, ale jen 24 000 let, než se rozpadne polovina atomů v mase plutonia 239. Jód 131, běžně používaný v lékařství, má poločas rozpadu dokonce pouhých osm dní.

Začal to projekt Manhattan

Lidé si postupně začali uvědomovat moc, kterou štěpení atomů disponuje, a jak to tak bývá, napadla je zbraň. V srpnu 1942 byl vládou vytvořen Manhattan Engineer District, aby splnil cíl vyrobit atomovou zbraň pod tlakem probíhající globální války.

Jeho ústřední mise se stala známou jako projekt Manhattan. Samotná zbraň byla vyrobena v laboratoři Los Alamos pod vedením fyzika J. Roberta Oppenheimera (1904-1967). Zpočátku vědci věděli jen málo o zdravotních účincích základních složek bomb – uranu, plutonia a polonia.

Dochovaná dokumentace poskytuje jen málo údajů o tom, že by lékaři a výzkumní pracovníci, kteří plánovali daný program, zvažovali etické důsledky použití lidí coby „pokusných králíků“, za okolností, kdy existence injekčních látek byla válečným tajemstvím.

Po válce však byly etické otázky vznesené a experimenty znovu přezkoumány v debatách.

Foto: Pixabay

Jak záření ovlivňuje lidi?

Záření může pocházet buď z vnějšího zdroje, jako je rentgenový přístroj, nebo z vnitřního zdroje, jako je například vstřikovaný radioizotop. Dopad záření na živou tkáň je komplikován typem záření a rozmanitostí tkání.

Kromě toho není vždy snadné oddělit účinky záření od jiných faktorů, a proto je pro vědce občas problém je izolovat. Ačkoliv většina procesů probíhá velmi rychle, za méně než vteřinu, trvá poměrně dlouho, než se projeví biologické účinky.

Pokud je poškození dostatečné k usmrcení buňky, účinek se může projevit během hodin nebo dnů. „Buněčná smrt“ může být dvojího druhu. Za prvé, buňka již nemusí plnit svou funkci kvůli vnitřní ionizaci, a za druhé, „reprodukční smrt“ může nastat, když se buňka již nemůže reprodukovat, ale stále funguje.

„I dnes nám však stále chybí dostatek informací, abychom plnohodnotně vysvětlili buněčné smrti z hlediska toho, co se děje na úrovni atomů a molekul uvnitř buňky,“ uvedla fyzička Tonya Kuhlová z Argonne National Laboratory.

Dlouhodobé účinky

Účinek záření nemusí spočívat v zabití buňky, nýbrž ve změně jejího DNA kódu způsobem, který buňku ponechá naživu, ale s chybou v plánu DNA. Účinek této mutace bude záviset na povaze dané „chyby“. Protože se jedná o náhodný proces, tyto efekty se nyní nazývají stochastické.

Foto: Pixabay

Dva důležité stochastické účinky záření jsou rakovina, která je výsledkem mutací v nezárodečných buňkách, a dědičné změny, které jsou výsledkem mutací v zárodečných buňkách. Rakovina vzniká, pokud záření buňku nezabije, nýbrž vytvoří chybu v plánu DNA, která přispívá k případné ztrátě kontroly nad dělením buněk, a buňka se začne nekontrolovatelně dělit.

Tento efekt se nemusí objevit po mnoho let. Rakovina vyvolaná zářením se neliší od rakoviny v důsledku jiných příčin, takže neexistuje jednoduchý způsob, jak změřit míru rakoviny způsobenou zářením.

Související články
Saúdská Arábie, země spojovaná především s ropou, učinila další významný krok směrem k budoucnosti. Tentokrát nejde jen o vodík, ale také o amoniak. Země plánuje výstavbu zařízení na výrobu zeleného vodíku s roční produkcí 400 000 tun. Hodnota se odhaduje na miliardy eur. Yanbu Green Hydrogen Hub s výkonem 4 gigawatty se má stát jedním […]
Peugeot opět dokazuje, že rodinný vůz nemusí být nudná krabice na kolech. Nový model 308 (a jeho prostornější sourozenec 308 SW) přináší do střední třídy pořádnou dávku stylu, technologií a inovací. Ať už dáváte přednost kompaktnímu hatchbacku, nebo kombi s velkým kufrem, oba vozy spojuje jedna myšlenka: radost z jízdy. Francouzský šarm se tu nezapře. […]
Objevy Technika Vesmír 28.8.2025
NASA zveřejnila nejdetailnější snímky Marsu, jaké kdy oko lidského stroje spatřilo. Rover Perseverance, operující v kráteru Jezero, poslal na Zemi fotografie, které berou dech. Ukazují krajinu tak jasně, že se zdá, jako byste stáli přímo na rudém písku – jen s trochou štěstí a hodně drahou vesmírnou letenkou. Mars je starý známý soused, který nás […]
Objevy Technika 27.8.2025
Plasty jdou do žlutého kontejneru, papír zase do modrého. Třídění odpadu je považováno za základ zdárné recyklace. Nicméně ta se netýká jen plastových lahví nebo hromady starých novin. Některé její formy mohou zásadním způsobem ovlivnit další technologický vývoj – směrem k větší ekologičnosti a udržitelnosti Neodymové magnety. Díky nim lze přeměňovat pohyb na elektrickou energii, […]
V našich domácnostech se nachází spousta drobných zařízení, jako jsou alarmy či senzory, ve kterých je třeba pravidelně vyměňovat baterie, aby fungovaly. Nově vyvinuté „solární“ panely by je mohly napájet energií získanou pouze z vnitřního osvětlení interiéru. „Miliardy zařízení, která vyžadují malé množství energie, se spoléhají na výměnu baterií – což je neudržitelná praxe. Toto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz