Domů     Technika
Pozor! Radiace…
Pavel Polcar 28.9.2022
Foto: Pixabay

Radioaktivita neboli radiace je strašák poslední doby. Říká se, že co nezničí teplo a tlaková vlna při dopadu atomové bomby, postihne radiace. Radioaktivita tady však byla vždy, i když vědecky byla popsána až na konci 19. století.

Radioaktivita je uvolňování energie z rozpadu jader určitých druhů atomů a izotopů. Od svého objevu v roce 1896 fyziky Henri Becquerelem (1852-1908), Pierrem Curiem (1859-1906) a Marií Curie (1867-1934) poskytuje radioaktivita vodítka k zákonům, které řídí přírodu.

Radioaktivita může způsobit poškození materiálů a rostlinných, zvířecích a lidských tkání. Vědci a inženýři využívají radioaktivitu jako zdroj tepla pro satelity, pro lékařské snímkování, pro cílenou léčbu rakoviny, pro radiometrické datování a pro výzkum přírodních zákonů a původu hmoty.

Když se atom rozpadá

Radioaktivita je fyzikální, nikoli biologický jev. Jednoduše řečeno, radioaktivitu vzorku lze měřit tak, že se spočítá, kolik atomů se každou sekundu samovolně rozkládá. To lze provést pomocí přístrojů navržených tak, aby detekovaly konkrétní typ záření emitovaného při každém rozpadu.

Skutečný počet rozpadů za sekundu může být poměrně velký. To, že je atomové jádro nestabilní, nevede k okamžitému vyzařování záření.

Místo toho je pravděpodobnost rozpadu atomu konstantní, jako by se nestabilní jádra nepřetržitě účastnila jakési loterie s náhodným losováním, které rozhoduje, který atom bude dále emitovat záření a rozpadat se do stabilnějšího stavu.

Foto: Pixabay

Poločasy rozpadu se mezi typy atomů velmi liší, od méně než sekundy až po miliardy let. Například bude trvat asi 4,5 miliardy let, než se polovina atomů v mase uranu 238 samovolně rozpadne, ale jen 24 000 let, než se rozpadne polovina atomů v mase plutonia 239. Jód 131, běžně používaný v lékařství, má poločas rozpadu dokonce pouhých osm dní.

Začal to projekt Manhattan

Lidé si postupně začali uvědomovat moc, kterou štěpení atomů disponuje, a jak to tak bývá, napadla je zbraň. V srpnu 1942 byl vládou vytvořen Manhattan Engineer District, aby splnil cíl vyrobit atomovou zbraň pod tlakem probíhající globální války.

Jeho ústřední mise se stala známou jako projekt Manhattan. Samotná zbraň byla vyrobena v laboratoři Los Alamos pod vedením fyzika J. Roberta Oppenheimera (1904-1967). Zpočátku vědci věděli jen málo o zdravotních účincích základních složek bomb – uranu, plutonia a polonia.

Dochovaná dokumentace poskytuje jen málo údajů o tom, že by lékaři a výzkumní pracovníci, kteří plánovali daný program, zvažovali etické důsledky použití lidí coby „pokusných králíků“, za okolností, kdy existence injekčních látek byla válečným tajemstvím.

Po válce však byly etické otázky vznesené a experimenty znovu přezkoumány v debatách.

Foto: Pixabay

Jak záření ovlivňuje lidi?

Záření může pocházet buď z vnějšího zdroje, jako je rentgenový přístroj, nebo z vnitřního zdroje, jako je například vstřikovaný radioizotop. Dopad záření na živou tkáň je komplikován typem záření a rozmanitostí tkání.

Kromě toho není vždy snadné oddělit účinky záření od jiných faktorů, a proto je pro vědce občas problém je izolovat. Ačkoliv většina procesů probíhá velmi rychle, za méně než vteřinu, trvá poměrně dlouho, než se projeví biologické účinky.

Pokud je poškození dostatečné k usmrcení buňky, účinek se může projevit během hodin nebo dnů. „Buněčná smrt“ může být dvojího druhu. Za prvé, buňka již nemusí plnit svou funkci kvůli vnitřní ionizaci, a za druhé, „reprodukční smrt“ může nastat, když se buňka již nemůže reprodukovat, ale stále funguje.

„I dnes nám však stále chybí dostatek informací, abychom plnohodnotně vysvětlili buněčné smrti z hlediska toho, co se děje na úrovni atomů a molekul uvnitř buňky,“ uvedla fyzička Tonya Kuhlová z Argonne National Laboratory.

Dlouhodobé účinky

Účinek záření nemusí spočívat v zabití buňky, nýbrž ve změně jejího DNA kódu způsobem, který buňku ponechá naživu, ale s chybou v plánu DNA. Účinek této mutace bude záviset na povaze dané „chyby“. Protože se jedná o náhodný proces, tyto efekty se nyní nazývají stochastické.

Foto: Pixabay

Dva důležité stochastické účinky záření jsou rakovina, která je výsledkem mutací v nezárodečných buňkách, a dědičné změny, které jsou výsledkem mutací v zárodečných buňkách. Rakovina vzniká, pokud záření buňku nezabije, nýbrž vytvoří chybu v plánu DNA, která přispívá k případné ztrátě kontroly nad dělením buněk, a buňka se začne nekontrolovatelně dělit.

Tento efekt se nemusí objevit po mnoho let. Rakovina vyvolaná zářením se neliší od rakoviny v důsledku jiných příčin, takže neexistuje jednoduchý způsob, jak změřit míru rakoviny způsobenou zářením.

Související články
Technika Zajímavosti 20.11.2026
Německý automobilový trh prochází výraznou proměnou. V říjnu 2026 se tam nově registrovalo 94 086 čistě elektrických osobních automobilů. Meziročně to představuje nárůst o 79,5 procenta a podíl na celkovém trhu dosáhl 37 procent. Ještě zajímavější je srovnání s tradičními pohony: benzinových aut přibylo 38 516 a dieselových 23 882. Elektromobily tak obě kategorie dohromady […]
Technika Vesmír 19.11.2026
Zapomeňte na obří rakety, odpalovací rampy a kosmodromy. Český projekt NEBESA chce dostat náklad na hranici vesmíru pomocí bezpilotního letounu, který odstartuje z běžného letiště a po splnění mise se na něj zase vrátí. Dosáhnout má rychlosti přes 4300 kilometrů za hodinu a vystoupat do výšky až 110 kilometrů. Pokud se ambiciózní plány podaří uskutečnit, […]
Technika Zajímavosti 13.11.2026
Elektromobil dokáže na dálnici uhánět stejně rychle jako vůz se spalovacím motorem. Jenže každé sešlápnutí akcelerátoru navíc se projeví na spotřebě, dojezdu i počtu nabíjecích zastávek. U nového Subaru Solterra jsme si proto položili jednoduchou otázku: Jak rychle jet, aby cesta dlouhá tisíc kilometrů zabrala co nejméně času? Odpověď překvapivě neleží ani u dálniční stovky, […]
Technika 13.11.2026
Když máte vlastní fotovoltaickou elektrárnu, nabízí se celkem jednoduchá úvaha: proč neukládat co nejvíce vyrobené elektřiny do baterie? Zvlášť když přebytky dodávané do distribuční sítě vykupují obchodníci často za poměrně nízké ceny. Nebylo by výhodnější pořídit si větší úložiště, schovat do něj co nejvíce energie a využít ji později, když ji sami potřebujete?   Na […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz