Vzbudíte se a nic vás nebaví, netěší. Máte pocit, že je všechno špatně, že se život otočil naruby. Jenže svět zůstal stejný, to si na vás dělá „zálusk“ deprese. Toto onemocnění by se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mohlo v roce 2030 stát druhým nejfrekventovanějším onemocněním na světě.

Lidé si poměrně často stěžují, že „mají depku“ a myslí tím depresi. Ovšem to se velice pletou. Depka a deprese jsou dvě naprosto rozdílně věci. Depka je špatná nálada, která po krátké době sama odezní, ale deprese je dlouhodobý stav, který při neléčení může výrazně omezovat, či dokonce ohrožovat pacientův život.

Na následujících stranách se podíváme na to, co je to skutečná deprese, jež často nevratně mění lidský život.

Když se do života vmísí temno

Deprese je brána nejen jako choroba mysli, ale také těla, většina pacientů totiž trpí nejen duševními, ale i tělesnými příznaky, jejichž povaha se mění člověk od člověka. Depresivní porucha je dnes prezentována jako skupina heterogenních onemocnění a možností její léčby je mnoho.

Se stoupajícím stresem, tlakem, který na nás vyvíjí společnost, zaměstnavatelé i rodina, a rychlou dobou, jsou tyto problémy stále častější.

V psychiatrických učebnicích se píše, že bolest při těžké depresi je tak velké, že nemá obdobu v žádném tělesném utrpení. Léčba většinou spočívá v kombinaci léků a psychoterapii. Obecně platí, že by lidé měli vyhledat pomoc, pokud stav „špatné nálady“ přetrvává nejméně 14 dní, nebo pokud vede k reálným myšlenkám na sebevraždu.

Mnozí lidé si totiž neuvědomují, že deprese je choroba, která se dá dnes poměrně úspěšně léčit, ale podobně jako v případě jiných nemocí svou rozhodující roli hraje čas. O až 90 % pacientů pečují jejich praktičtí lékaři, přičemž mnozí nemocní často stále bojují s předsudky a narážkami o slabosti.

Deprese jsou časté

O tom, že onemocnění depresí není nic výjimečného, svědčí její rozšíření. WHO představila lékařské obci statistiky, které zcela jasně naznačují, že od roku 2005 do současnosti bylo zaznamenáno navýšení počtu pacientů s depresí celosvětově o 18 %.

Klinická deprese se tedy natolik rozrostla, že by bylo dokonce možné hovořit o epidemii, z jakéhosi periferního jevu na okraji společnosti se tak stala fenoménem moderní doby, jež se nevyhýbá žádné sociální vrstvě.

Z uvedených dat vyplývá, že počet lidí trpících depresí po celém světě převyšuje číslo 350 milionů obyvatel všech věkových kategorií, pro představu se jedná o asi pět procent z celkové populace planety.

Specialisté však bijí na poplach také z jiného důvodu, přestože má zkušenost s depresí každý 25. obyvatel Země, až 50 % depresivních lidí svou nemoc neléčí. Lékaři se obávají především toho, že tato afektivní porucha nezřídka kdy končí sebevraždou, dokonce je považována za druhou hlavní příčinu úmrtí lidí ve věku 15-29 let.

Za vyšší riziko vzniku může například chudoba, nezaměstnanost, tlak na výkon jednotlivce či ztráta blízké osoby. V České republice se s depresí potýká každý 20. obyvatel. Nejhorší zprávou však zůstává fakt, že čísla stále rostou.