V posledních letech o sobě spící sopky dávají čím dál tím více vědět – chrlí dým a v některých případech i lávu. Hrozbu nyní vědci potvrdili také v Karibiku. Kde je aktuálně situace nejhorší? Kdo „bouchne“ jako první?

Obecně jsou sopky považovány za jedny z nejzajímavějších a nejtajemnějších přírodních jevů planety Země. Odborníci si jsou však velice dobře vědomi jejich síly a dodávají, že zároveň patří k tomu nejmocnějšímu a nejničivějšímu, co lze v přírodě najít.

Byly to právě sopky, které měly na svědomí vznik mnoha ostrovů, a sopečná aktivita přispěla i k formování tvaru a podoby kontinentů, jak je známe dnes.

V Karibiku se to bouří

Začátkem roku 2021 ve východní části Karibiku došlo ke zjištění zvýšené vulkanické aktivity, konkrétně se jednalo o činnost sopek na Grenadinách, Martiniku a Svatém Vincencovi. Seismologové začali potenciální hrozbu zkoumat především proto, že v minulosti v tamních místech sopky způsobily skutečně masivní škody.

Odborníci potvrdili, že nejnovější hrozbou je sopka La Soufriere, jež se nalézá v severní části státu Svatý Vincenc a Grenadiny, přičemž právě ostrov Svatý Vincenc je vulkanického původu, odborníci ale dodávají, že jeho sopky nebyly aktivní již dlouhou dobu.

Místní udávají, že k procitnutí sopky La Soufriere došlo na přelomu Vánoc a Nového roku, byly silně cítit otřesy a zápach sopečných plynů. Ze satelitních snímků následně i vědci potvrdili, že se vulkán skutečně „probouzí“, jelikož se lehce změnil i kráter sopky.

Je důležité myslet na bezpečnost

Podle vědců, které místní úřady poslaly studovat aktivitu sopky, jsou v kráteru La Soufriere viditelné erupce. Jeden z důvodů, proč se nastalou situací začal zabývat úřad CDEMA, jenž koordinuje v Karibiku bezpečnost, je fakt, že v daném státě žije cca 100 tisíc obyvatel.

Poslední silnější erupce této sopky proběhla v roce 1979, ale i ta byla v porovnání s tou v roce 1902 jen zrnkem písku v poušti. V roce 1902 měl výbuch na svědomí životy zhruba 1600 lidí. Právě tehdy byla vulkanicky aktivní celá oblast – a ke zdaleka nejhorší erupci došlo u sopky Mont Pellé na ostrově Martinik, který leží severně od Grenadin.

Odborníci navíc soudí, že La Soufriere není jedinou sopkou v oblasti, která se probouzí, stopy aktivity zaznamenali také u sopky Mont Pelée, která měla v roce 1902 na svědomí zhruba 30 tisíc lidí. Tato sopka byla přitom naposledy aktivní ve třicátých letech dvacátého století.

Pro svou nebezpečnost je pod neustálým dohledem vědců – ti v prosinci 2020 varovali, že pod horou se zvyšuje seismická aktivita. Žlutý stupeň hrozby je nejvyšší od erupce z roku 1932.

Je mezi nimi souvislost?

Odborníci se nyní snaží zjistit, jestli spolu činnost sopek souvisí či ne a jestli aktivita jedné sopky nepředznamenává brzkou aktivitu té druhé. „Nemyslíme si, že by tomu tak bylo. Jižní část Karibiku sice tvoří řetězce sopečných ostrovů, ve sledovaném případě na sebe ale jejich aktivita zřejmě nenavazuje,“ říká vulkanolog z univerzity v Ohiu Erik Klemetti.

Nicméně i on přiznává, že aby mohl stoprocentně tvrdit, jestli tomu tak je, nebo není, nemá on ani jeho kolegové dostatek spolehlivých informací. Další aktivita sopek se tak jen špatně předpovídá. Seismologové by potřebovali celou oblast i jednotlivé sopky mnohem detailněji popsat, aby pochopili, jak se podzemní aktivita magmatu projevuje na povrchu a jakými zákonitostmi se erupce řídí.

Ve východní části Karibiku se nachází devatenáct aktivních sopek, přičemž jedenáct z nich leží na ostrovech. Některé z nich jsou aktivní dlouhodobě, například Kick ‚Em Jenny na Grenadě a zejména Soufriere Hills na ostrově Montserrat, ta byla sice dlouhá léta považována za vyhaslou, ale před více než 25 lety se probudila a od té doby soptí.