Domů     Příroda
Pozor na kousnutí
Dagmar Garciová 28.6.2022
Foto: NicolasMachiavel / Creative Commons / CC-BY-4.0

V nedávné době narazili badatelé ve středním Mexiku ve státě Thaxcala na pavouka, který je na rozdíl od předchozích jmenovaných skutečnou noční můrou arachnofobiků.

Zpozorovaný druh je totiž silně jedovatý a jeho kousnutím do lidského těla pronikají látky, které jsou schopny ničit tkáň. Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže. Vědci tvora pojmenovali jako Loxosceles tenochtitlan, přičemž název má odkazovat ke starobylému hlavnímu městu Aztécké říše.

Dobrou zprávou je, že kousnutí není považováno za smrtelné, přesto ale může být velice nepříjemné s vážnými následky v podobě skutečně masivních lézí nekrotické kůže, ty mohou dosahovat až 40 centimetrů.

Následná rekonvalescence trvá zhruba několik měsíců, v případě horšího průběhu i několik let. Jako působivá upomínka na setkání s pavoukem pak slouží nevzhledná jizva, jež zpravidla zůstává natrvalo.

Foto: Christian Ferrer / Creative Commons / CC-BY-4.0

Podle slov univerzitního profesora Alejandra Valdez-Mondragóna Z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM) pavouk lidi napadá pouze tehdy, cítí-li se být v ohrožení. Pokud jde o samice, ty jsou jednou tak jedovaté než samci.

Vzhledem k tomu, že je velmi podobný Loxosceles misteca, mysleli jsme si, že byl do této oblasti zavlečen při přepravě okrasných rostlin, ale při provádění studií molekulární biologie obou druhů jsme si uvědomili, že jde o jiný druh,“ řekl profesor Valdez-Mondragón.

Obezřetnost je na místě, pavouci totiž často volí úkryty v domácnostech lidí nebo v jejich okolí, nejčastěji pak v dírách, nábytku nebo ve zdech, ale rovněž v různých látkách. „Poskytujeme jim teplotu, vlhkost a jídlo, aby se mohli usadit v našich domovech, což nás vystavuje riziku kousnutí, přestože hmyz plní také důležitou ekologickou funkci,“ podotýká Valdez-Mondragón.

Mexiko se vyznačuje značnou rozmanitostí rodu Loxosceles – ze 140 druhů jich odsud pochází 40.

Foto: NicolasMachiavel / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0

Související články
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
Změna klimatu dle expertů povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů, které však na nové „obyvatele“ nejsou připravené. Podle nejnovější studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí postupně přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. V odborné práci, která byla publikována v žurnálu Lancet Planetary Health, vědci modelovali geografické rozšíření 209 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz