Domů     Příroda
Pozor na kousnutí
Dagmar Garciová 28.6.2022
Foto: NicolasMachiavel / Creative Commons / CC-BY-4.0

V nedávné době narazili badatelé ve středním Mexiku ve státě Thaxcala na pavouka, který je na rozdíl od předchozích jmenovaných skutečnou noční můrou arachnofobiků.

Zpozorovaný druh je totiž silně jedovatý a jeho kousnutím do lidského těla pronikají látky, které jsou schopny ničit tkáň. Po jeho kousnutí doslova uhnívá kůže. Vědci tvora pojmenovali jako Loxosceles tenochtitlan, přičemž název má odkazovat ke starobylému hlavnímu městu Aztécké říše.

Dobrou zprávou je, že kousnutí není považováno za smrtelné, přesto ale může být velice nepříjemné s vážnými následky v podobě skutečně masivních lézí nekrotické kůže, ty mohou dosahovat až 40 centimetrů.

Následná rekonvalescence trvá zhruba několik měsíců, v případě horšího průběhu i několik let. Jako působivá upomínka na setkání s pavoukem pak slouží nevzhledná jizva, jež zpravidla zůstává natrvalo.

Foto: Christian Ferrer / Creative Commons / CC-BY-4.0

Podle slov univerzitního profesora Alejandra Valdez-Mondragóna Z Mexické národní autonomní univerzity (UNAM) pavouk lidi napadá pouze tehdy, cítí-li se být v ohrožení. Pokud jde o samice, ty jsou jednou tak jedovaté než samci.

Vzhledem k tomu, že je velmi podobný Loxosceles misteca, mysleli jsme si, že byl do této oblasti zavlečen při přepravě okrasných rostlin, ale při provádění studií molekulární biologie obou druhů jsme si uvědomili, že jde o jiný druh,“ řekl profesor Valdez-Mondragón.

Obezřetnost je na místě, pavouci totiž často volí úkryty v domácnostech lidí nebo v jejich okolí, nejčastěji pak v dírách, nábytku nebo ve zdech, ale rovněž v různých látkách. „Poskytujeme jim teplotu, vlhkost a jídlo, aby se mohli usadit v našich domovech, což nás vystavuje riziku kousnutí, přestože hmyz plní také důležitou ekologickou funkci,“ podotýká Valdez-Mondragón.

Mexiko se vyznačuje značnou rozmanitostí rodu Loxosceles – ze 140 druhů jich odsud pochází 40.

Foto: NicolasMachiavel / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz