Umělá inteligence dlouhodobě fascinuje spisovatele sci-fi a fantasy. Knihy, filmy a hry předpovídají nástup strojů, které by definitivně mohly zastínit lidskou činnost.
Zatímco se dosud vše dělo jen na teoretické úrovni, nyní se takové futuristické vize rychle stávají skutečností. Stroje již mohou řídit vlaky, autobusy i tramvaje, vyhrávají v šachu a provádí nespočet dalších úkolů.
Ale co se stane, když technologie začne být kreativnější – může stroj někdy vyhrát Bookerovu cenu za beletrii? Je tomu již těžko uvěřitelných dvacet let, co svět obletěla zpráva o vědcích v izraelském ústavu Artificial Intelligence Enterprises v Tel Avivu, kteří vyvíjeli software určený k umělému rozpoznávání lidské řeči.
Jedná se přitom o program patřící do kategorie „samoučících se“ technologií. Jeho tvůrci mu dali nepříliš nápaditý název Hal podle slavného románu Arthura C. Clarka 2001: Vesmírná odysea. Kromě jiných šlo v případě tohoto systému o jednu z prvních „vlaštovek“, z nichž následně vznikly právě stroje věnující se psaní příběhů.
Sní androidi o elektronických ovečkách?
Citát z jednoho z nejslavnějších děl vědecko-fantastické literatury Blade runner se zamýšlí nad tím, zda roboti, potažmo umělá inteligence, sní, případně zda dokáže sama myslet. Dostáváme se do doby, kdy k tomu opravdu nemají daleko.
Umělá inteligence zasahuje do psaní knih, ale také do novinářské práce. „Robo-žurnalistika“ je ve světových redakcích stále oblíbenější, protože vydavatelé se snaží vyrovnat se s ubývajícím nákladem novin a přechodem na online reklamu, jež je navíc podstatně levnější.
Jak velkou část pracovní zátěže novináře lze však skutečně zautomatizovat? Peter Clifton z Press Association poukazuje na to, že v nynější fázi systém jednoduše pomáhá lidem v jejich práci. Automatizovaná část je v současné době omezena na procházení dat, což by člověku trvalo mnohem déle.
Dokáže myslet!
Důkazem o schopnosti strojů stvořit literární dílo je počítačový algoritmus GPT-2, jenž je schopen generovat velmi uvěřitelné texty. Nástroj GPT-2 je z algoritmů založených na principu umělé inteligenci (AI) údajně nejschopnější.
Program dokáže vytvořit texty natolik věrohodné, že je možné je snadno zaměnit s texty, které vyprodukoval člověk. Americká nezisková společnost OpenAI se v roce 2018 podepsala již pod jedním programem, a to nástrojem GPT-1, na který GPT-2 přímo navazuje.
Věty poskládané GPT-2 vznikají ze zadání napsané člověkem a z nastudovaného materiálu. Po příkazu uživatele o doplnění textu začne program na základě předepsaných parametrů vytvářet pokračování výpovědi.
Tvůrci vysvětlují, že jejich model další slovo jednoduše předpovídá a využívá k tomu 40 GB textů stažených z internetu, což je zhruba 36 milionů stránek textu.
AI pokračuje
Stejně jako lidé i stroje se vyvíjejí, nabývají nové zkušenosti a přijímají další informace, nejinak je tomu i u entit schopných psát knihy, povídky a další texty. Není se tak čemu divit, že se program GPT-2 stal brzy „zastaralým“ a musela ho nahradit nová verze GPT-3. Jedná se o umělou neuronovou síť s více než 175 miliardami parametrů, jde tedy o umělý mozek s výpočetní silou 175 miliard spojení.
Pro srovnání, lidský mozek má zhruba kolem 125 bilionů synapsí. K OpenAI však není tak úplně snadné se dostat. Tréninkové práce vyšly na několik milionů dolarů, a přístup ke GPT-3 je tak nejen na schválení, ale také za patřičný poplatek, zhruba několik tisíc dolarů měsíčně.
Zvládne téměř vše
GPT-3 pracuje s algoritmem v přirozeném jazyce, což znamená, že je vyškolen k tomu, aby se pokusil vyplnit jakoukoli výzvu, která mu bude zadána. Data, jež může využívat, jsou prakticky neomezená, přístup má k téměř celému internetu.
Vše tedy naznačuje to, že GPT-3 již skutečně dokáže psát texty téměř nerozeznatelné od těch lidských. Není pochyb o tom, že tato umělá próza má nedostatky. V porovnání s předchůdci je však pokrok patrný.
Literární kritik Harold Bloom však podotýká, že podle něj, stroje brzy ovládnou knižní trh. „Jsem přesvědčen o tom, že práce GPT-3 je již téměř dokonalá. Všichni spisovatelé by se tak měli obávat jeho nástupce GPT-4, který bude disponovat ještě více rozšířenými vědomostmi,“ uvedl Bloom.
Úvodní foto: Pixabay
