Neskrývané posuzování člověka výhradně podle vzhledu bývá ze společenského hlediska vnímáno jako něco nevhodného a především nicneříkajícího. Jenže pocitům neporučíš, a ať už je vytváření prvních dojmů na základě vzhledu fér nebo ne, faktem zůstává, že tak činíme všichni. .

I proto bychom měli zpozornět u nedávné vědecké studie, která prý odhalila evidentní spojitost mezi tvarem obličeje člověka a jeho předpokládaným chováním. V rámci experimentu odborníkům posloužily i fotografie celosvětově uznávaných celebrit jako je Brad Pitt, Angelina Jolie či Margot Robbie.

O čem hranaté obličeje těchto zmíněných celebrit vypovídají? A jak v nemilosrdném hodnocení respondentů obstáli jejich kolegové s odlišnými rysy?

Není tvář jak tvář

V rámci unikátní studie vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu byly přeměřovány poměry šířky a výšky obličeje (takzvané fWHR) u 17 607 tváří. Nasbíraná data byla následně zprostředkována 121 respondentům, kteří byli vyzváni, aby obličeje vyhodnotili na základě prvního dojmu.

Tím docílili překvapivě jednoznačného výsledku, podle kterého působí osoby s vyšším fWHR (hranaté obličeje) agresivněji, než lidé s oválným či kulatým obličejem, přičemž do druhé zmíněné kategorie patří i zvučná jména jako Rihanna nebo Ben Affleck.

„Lidé získávají z obličejů druhých velké množství sociálně relevantních informací a po jediném pohledu vyvozují sociální závěry i o neznámých lidech,“ napsali vědci ve své studii zveřejněné v časopise Royal Society Open Science.

Obličejová matematika

Pod záhadnou čtyřpísmennou zkratkou, jež byla pro výše zmíněnou studii tolik zásadní, se neskrývá nic složitějšího, než název Facial width to height ratio čili poměr šířky a výšky obličeje. Ten se standardně počítá tak, že se šířka obličeje vydělí vertikální vzdáleností mezi nejvyšším bodem horního rtu a nejvyšším bodem očních víček.

Vědci při sběru těchto dat nenechali nic náhodě, když k výpočtům fWHR využili pasové fotografie více než 17 tisíc osob ve věku od šesti do 93 let.

Věk klíčovým faktorem

Z následných měření vyšlo najevo že mladší mužské tváře mají ve věku 27–40 let o poznání vyšší fWHR než ženské, zatímco od 40. roku věku se situace otáčí a ženské obličeje mají výrazně vyšší fWHR než ty mužské.

Tím ale vědecká práce pouze započala. Po těchto překvapivých zjištěních následovala další část studie, při které bylo 121 respondentů požádáno o vyhodnocení obsáhlého vzorku 1 893 pasových fotografií s cílem odhalit, kteří lidé působí agresivně a kteří nikoliv. A právě tehdy došlo ke zlomu.

Více si přečtěte v čísle 8/2022, které pro vás připravujeme. Vychází 14. července.