Časopis Nature v nejnovějším čísle publikoval výzkumná zjištění týmu českých vědců. Jejich empirický výzkum dokládá, že velká část veřejnosti má zkreslené představy o názorech lékařů na očkování proti covidu-19. To pak snižuje jejich ochotu nechat se očkovat..

Ačkoli naprostá většina lékařů očkování důvěřuje a podporuje ho, mezi veřejností je rozšířeno přesvědčení, že názory lékařů jsou rozděleny zhruba půl na půl. Informování veřejnosti o široké názorové shodě na straně lékařů dlouhodobě zvyšuje míru proočkovanosti a hraje významnou roli v boji proti pandemii covid-19.

Autoři studie působící na CERGE-EI (společném pracovišti Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR), Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Univerzitě v Mnichově a Max Planck Institutu v Mnichově realizovali rozsáhlá dotazníková šetření.

Ta se jednak zaměřila na zjištění názorů lékařské komunity ohledně očkování a vedle toho na povědomí veřejnosti ohledně těchto názorů lékařů. Poté autoři zkoumali vliv poskytnutí informace o skutečných názorech lékařů na rozhodnutí jednotlivců nechat se očkovat.

„Zjistili jsme, že informování o velké názorové shodě ohledně prospěšnosti očkování mezi lékaři je levný a dlouhodobý způsob, jak zvýšit zájem o očkování,“ shrnuje výsledky studie její spoluautor Michal Bauer.

První ze zmíněných dotazníkových šetření proběhlo v únoru 2021 mezi českými lékaři ze všech částí republiky. Zaměřovalo se na názory lékařů týkající se schválených vakcín. Z 10 tisíc lékařů, kteří se průzkumu mínění účastnili, věřilo vakcínám 89 %.

Zároveň jich 90 % již bylo očkováno nebo se plánovalo naočkovat. Až 96 % lékařů by pak doporučilo očkování svým zdravým pacientům.

Většina veřejnosti si však tohoto konsensu lékařské komunity vědoma nebyla. To se zjistilo díky druhému šetření, které proběhlo v rámci šetření domácností Život během pandemie, realizované agenturou PAQ Research, jehož se zúčastnilo 2 101 respondentů.

Respondenti odhadovali, jaké procento lékařů vakcínám věří a chce být naočkováno. Zhruba 90 % z nich podcenilo míru podpory očkování uvnitř lékařské komunity. V průměru si lidé myslí, že schváleným vakcínám věří pouze 60 % lékařů, a že jen 57 % lékařů se chce nechat naočkovat.

Náhodně vybraná polovina respondentů pak dostala v březnu 2021 pravdivé informace o názorech mezi lékaři na očkování, tedy že 90 % z nich vakcínám důvěřuje a chce se očkovat. Druhá polovina respondentů tyto informace nedostala.

To vědcům umožnilo věrohodně odhadnout, jakou roli hraje znalost skutečných názorů lékařské komunity pro ochotu se očkovat. Po dobu následujících 9 měsíců totiž výzkumníci u respondentů sledovali, zda se nechali naočkovat.

Ukázalo se, že poskytnutá informace nejen korigovala zkreslené domněnky o názorech lékařů na očkování, ale také zvýšila proočkovanost o 4,5 procentního bodu. Procento lidí, kteří se rozhodli nenaočkovat, se tedy snížilo o celých 20 %.

„Vliv na proočkovanost byl stabilní a dlouhodobý. I jednorázové poskytnutí informace zvýšilo proočkovanost po dobu minimálně 9 měsíců a přispělo i k zvýšenému zájmu o třetí dávku,“ upřesňuje spoluautorka studie Julie Chytilová.

Autoři studie se shodují v závěru, že mylné představy veřejnosti o názorech lékařské komunity jsou pravděpodobně způsobeny snahou řady médií zprostředkovat ke kontroverzním tématům opačné názory. Poskytnutí obdobného prostoru protichůdným názorovým proudům totiž přitahuje pozornost diváků a vytváří zdání objektivního přístupu novinářů.

Tato praxe však může ve společnosti vytvářet zkreslenou představu o míře názorové neshody mezi odborníky a podrývat její schopnost čelit celospolečenským výzvám. „Novináři by se proto měli snažit poskytovat informace nejen o názorových rozdílech mezi odborníky ale i o míře konsensu názorů mezi širokou odbornou veřejností“ uvádí Chytilová.

„Tento problém, kdy zkreslené představy o nejednotnosti expertů oslabují schopnost řešit globální výzvy, se velmi pravděpodobně týká i řady dalších oblastí, například debat o klimatických změnách.“ doplňuje Bauer.

Výsledky této studie tak patrně mají přesah do celé řady dalších oblastí a současná pandemie je jen jedním příkladem obecnějšího fenoménu.