Domů     Medicína
Naděje pro srdce z Brna
Pavel Polcar 7.6.2022
Úvodní foto: Pixabay

Přestože je srdce skutečně silný sval, i ten se jednou může „porouchat“. Srdeční choroby patří mezi velmi vážná onemocnění a často bohužel bývají fatální. Vědci z Brna nyní přišli s novým typem kardiostimulátoru, který vypadá vskutku nadějně.

V roce 2021 vědci přišli s něčím novým – s bezdrátovým kardiostimulátorem, který se v případě nepotřebnosti v těle sám rozpustí. Foto: Pixabay

Začátkem roku 2022 představili výzkumníci z CEITEC VUT v Brně nový typ kardiostimulátoru, který by v budoucnu mohl nahradit ty stávající. Běžné kardiostimulátory mají tu potíž, že se musí dobíjet, což nevyhnutelně představuje další invazivní chirurgický zásah.

Je třeba si uvědomit, že nemusí jít nutně jen o kardiostimulátory, ale stimulátory obecně, jež se využívají k léčbě například pacientů s Crohnovou chorobou.

Jaké může být řešení?

Tým Erica Glowackiho přináší nové, neinvazivní, a hlavně minimalistické řešení: „Naším cílem bylo přijít s velmi malým stimulátorem, jehož zavedení by bylo pro pacienty komfortnější. Umístěn by měl být na krku s tím, že dobíjení přístroje by probíhalo pomocí světla.

Nikoho dosud nenapadlo, že skrz pokožku se dá svítit, tkáň je totiž transparentní, velké hustoty energie se tak mohou bezpečně dostat kůží do rozumné hloubky,“ vysvětluje Glowacki.

Lékaři uvádějí, že přestože lze kardiostimulátory i nyní používat dočasně, jsou s nimi spojeny i problémy, včetně toho, že svody umístěné přes kůži mohou představovat riziko infekce. Foto: Pixabay

V praxi by si tak pacient mohl sám „dávkovat“ potřebné množství energie pomocí laserového ukazovátka. V případě Crohnovy nemoci nebo některých forem epilepsie by podle něho stačilo jen několik minut denně.

První testy již proběhly

Tým vědců z různých koutů světa již provedl zkušební operaci ve Spojených státech na Kolumbijské Univerzitě v New Yorku. Celá operace trvala zhruba deset minut a vědci při ní omotali ultratenký plast ve formě pásky kolem sedacího nervu laboratorního potkana.

Jde o velmi známý model pokusu na zvířatech, sedací nerv je totiž odpovědný za pohyb nohy. Snadno se tak můžeme přesvědčit, zda je neurostimulace úspěšná.

Vnější napájecí a řídicí systém se může náhodně uvolnit a srdeční tkáň může být při vyjmutí strojku poškozena. Foto: Pixabay

Pozorování trvalo bohužel pouze sto dní, experiment byli vědci nuceni zastavit z důvodu komplikací spojených s celosvětovou pandemií koronaviru. Výsledky byly přesto ohromující. „Po odstranění voperovaného pásku z dílny brněnských vědců byl nerv naprosto v pořádku, tělo potkana ho nevnímalo jako něco nežádoucího, obecně platí, že to, co je malé, je tělem lépe tolerovatelné,“ uvedl vedoucí týmu.

Upřesnil také, že použitý materiál je biokompatibilní, jde o inertní plast pro implantáty. Světločivé prvky jsou pak komerční pigmenty, které se používají v kosmetickém průmyslu.

Brzy pro lidi

Glowacki je přesvědčen, že během několika let bude věda schopna dodat zařízení vhodné pro lidi. Uveřejněné výsledky jednoznačně dokazují, že je bezpečné a funkční. Výzkumníky však čeká ještě řada dalších experimentů na zvířatech, než budou připraveni je uzpůsobit terapeutickým aplikacím pro lidské pacienty.

Nově vyvinutý bezbateriový kardiostimulátor lze implantovat přímo na povrch srdce a následně absorbovat tělem, bez nutnosti další operace. Foto: Pixabay

Úvodní foto: Pixabay

Související články
Bolest hlavy trápí až 85 % dospělých, častěji se objevuje u žen a více než polovina pacientů bývá do věku 45 let. Nejčastěji se bolest hlavy, která není spojena s jiným onemocněním, například virózou, projeví jako migréna či tenzní bolest hlavy. Odborníci upozorňují, že mohou mít spojitost s přetížením a změnami na trapézovém svalu. Trapézový […]
Od loňska známe celkem přesnou odpověď: U štíhlého dospělého muže vědci napočítali celkem 36 bilionů buněk, u ženy 28 bilionů a u desetiletého dítěte 17 bilionů. Zjistili i počty jednotlivých typů buněk. Do mravenčí práce s počítáním buněk se pustil tým Iana A. Hattona z Institutu Maxe Plancka pro matematiku ve vědách, který sídlí v Lipsku. Dali […]
Kdo by nechtěl být zamilovaný, cítit motýly v břiše, neustále myslet na protějšek bez nutnosti spát či jíst. I když zamilovanost netrvá věčně, protože pro tělo je velmi vyčerpávající, přináší řadu zdravotních benefitů. Po fázi zamilovanosti následuje buď přetavení vztahu v dlouhodobý, nebo rozchod. A ten pořádně bolí, protože hormony, podílející se na pocitu zamilovanosti, […]
Dnes žijeme mnohem déle než lidé před pouhými 120 lety. Velký podíl na tom mělo zejména zlepšení lékařské péče a životních podmínek. Delší život ovšem nutně neznamená více let prožitých ve zdraví. V naší společnosti se však nachází mnoho 90 a více letých, u kterých to platí. Mají zdravější životní styl, nebo se liší jejich […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz