Domů     Medicína
Naděje pro srdce z Brna
Pavel Polcar 7.6.2022
Úvodní foto: Pixabay

Přestože je srdce skutečně silný sval, i ten se jednou může „porouchat“. Srdeční choroby patří mezi velmi vážná onemocnění a často bohužel bývají fatální. Vědci z Brna nyní přišli s novým typem kardiostimulátoru, který vypadá vskutku nadějně.

V roce 2021 vědci přišli s něčím novým – s bezdrátovým kardiostimulátorem, který se v případě nepotřebnosti v těle sám rozpustí. Foto: Pixabay

Začátkem roku 2022 představili výzkumníci z CEITEC VUT v Brně nový typ kardiostimulátoru, který by v budoucnu mohl nahradit ty stávající. Běžné kardiostimulátory mají tu potíž, že se musí dobíjet, což nevyhnutelně představuje další invazivní chirurgický zásah.

Je třeba si uvědomit, že nemusí jít nutně jen o kardiostimulátory, ale stimulátory obecně, jež se využívají k léčbě například pacientů s Crohnovou chorobou.

Jaké může být řešení?

Tým Erica Glowackiho přináší nové, neinvazivní, a hlavně minimalistické řešení: „Naším cílem bylo přijít s velmi malým stimulátorem, jehož zavedení by bylo pro pacienty komfortnější. Umístěn by měl být na krku s tím, že dobíjení přístroje by probíhalo pomocí světla.

Nikoho dosud nenapadlo, že skrz pokožku se dá svítit, tkáň je totiž transparentní, velké hustoty energie se tak mohou bezpečně dostat kůží do rozumné hloubky,“ vysvětluje Glowacki.

Lékaři uvádějí, že přestože lze kardiostimulátory i nyní používat dočasně, jsou s nimi spojeny i problémy, včetně toho, že svody umístěné přes kůži mohou představovat riziko infekce. Foto: Pixabay

V praxi by si tak pacient mohl sám „dávkovat“ potřebné množství energie pomocí laserového ukazovátka. V případě Crohnovy nemoci nebo některých forem epilepsie by podle něho stačilo jen několik minut denně.

První testy již proběhly

Tým vědců z různých koutů světa již provedl zkušební operaci ve Spojených státech na Kolumbijské Univerzitě v New Yorku. Celá operace trvala zhruba deset minut a vědci při ní omotali ultratenký plast ve formě pásky kolem sedacího nervu laboratorního potkana.

Jde o velmi známý model pokusu na zvířatech, sedací nerv je totiž odpovědný za pohyb nohy. Snadno se tak můžeme přesvědčit, zda je neurostimulace úspěšná.

Vnější napájecí a řídicí systém se může náhodně uvolnit a srdeční tkáň může být při vyjmutí strojku poškozena. Foto: Pixabay

Pozorování trvalo bohužel pouze sto dní, experiment byli vědci nuceni zastavit z důvodu komplikací spojených s celosvětovou pandemií koronaviru. Výsledky byly přesto ohromující. „Po odstranění voperovaného pásku z dílny brněnských vědců byl nerv naprosto v pořádku, tělo potkana ho nevnímalo jako něco nežádoucího, obecně platí, že to, co je malé, je tělem lépe tolerovatelné,“ uvedl vedoucí týmu.

Upřesnil také, že použitý materiál je biokompatibilní, jde o inertní plast pro implantáty. Světločivé prvky jsou pak komerční pigmenty, které se používají v kosmetickém průmyslu.

Brzy pro lidi

Glowacki je přesvědčen, že během několika let bude věda schopna dodat zařízení vhodné pro lidi. Uveřejněné výsledky jednoznačně dokazují, že je bezpečné a funkční. Výzkumníky však čeká ještě řada dalších experimentů na zvířatech, než budou připraveni je uzpůsobit terapeutickým aplikacím pro lidské pacienty.

Nově vyvinutý bezbateriový kardiostimulátor lze implantovat přímo na povrch srdce a následně absorbovat tělem, bez nutnosti další operace. Foto: Pixabay

Úvodní foto: Pixabay

Související články
Nová studie ukazuje, že u více než poloviny lidí, kteří v rámci léčby zánětu slepého střeva dostali antibiotika, nedošlo ani 10 let poté k návratu apendicitidy. Podle nejnovějších doporučení týkajících se léčby zánětu slepého střeva by se pacienti měli poradit se svým lékařem, jaký postup bude nejvhodnější právě pro ně – zda chirurgické odstranění apendixu […]
Hudba není jenom zvuk. Je to puls, rytmus a harmonie, které proudí naším mozkem doslova jako životodárný gejzír. Už dávno víme, že mozek při poslechu nebo hraní hudby nepracuje pasivně, ale aktivuje rozsáhlé sítě nervových spojů spojených s pamětí, emocemi, pozorností a učením. Moderní věda potvrzuje, že hudba stimuluje plasticitu mozku, zvyšuje jeho odolnost vůči […]
Historie Medicína 26.2.2026
Ještě v 60. letech minulého století znamenala diagnóza dětské leukémie téměř jistou smrt. Dnes přežívá drtivá většina malých pacientů. Tento obrat není dílem jednoho zázračného léku, ale výsledkem desetiletí mravenčí práce, mezinárodní spolupráce a odvahy zkoušet nové cesty. Představte si dobu, kdy lékaři museli rodičům sdělit, že jejich dítěti zbývá jen pár týdnů života. Taková […]
U přibližně každého čtvrtého druhu rakoviny dochází k chromotripsi, chaotickému rozpadu chromozomů, jež vyvolává vlnu genetických změn, které pomáhají nádorům odolávat terapii. Vědcům se nyní podařilo zjistit, co chromatotripsi spouští. Věří, že by to mohl být další významný krok na cestě k poražení rakoviny. Při chromatotripsi se chromozom rozdělí na mnoho fragmentů, které se následně […]
Medicína 19.2.2026
Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany. Mozek se při tom pořádně zapotí. Neurovědci dlouhodobě sledují, že při lhaní se aktivuje především prefrontální kortex, tedy centrum […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz