Domů     Medicína
Naděje pro srdce z Brna
Pavel Polcar 7.6.2022
Úvodní foto: Pixabay

Přestože je srdce skutečně silný sval, i ten se jednou může „porouchat“. Srdeční choroby patří mezi velmi vážná onemocnění a často bohužel bývají fatální. Vědci z Brna nyní přišli s novým typem kardiostimulátoru, který vypadá vskutku nadějně.

V roce 2021 vědci přišli s něčím novým – s bezdrátovým kardiostimulátorem, který se v případě nepotřebnosti v těle sám rozpustí. Foto: Pixabay

Začátkem roku 2022 představili výzkumníci z CEITEC VUT v Brně nový typ kardiostimulátoru, který by v budoucnu mohl nahradit ty stávající. Běžné kardiostimulátory mají tu potíž, že se musí dobíjet, což nevyhnutelně představuje další invazivní chirurgický zásah.

Je třeba si uvědomit, že nemusí jít nutně jen o kardiostimulátory, ale stimulátory obecně, jež se využívají k léčbě například pacientů s Crohnovou chorobou.

Jaké může být řešení?

Tým Erica Glowackiho přináší nové, neinvazivní, a hlavně minimalistické řešení: „Naším cílem bylo přijít s velmi malým stimulátorem, jehož zavedení by bylo pro pacienty komfortnější. Umístěn by měl být na krku s tím, že dobíjení přístroje by probíhalo pomocí světla.

Nikoho dosud nenapadlo, že skrz pokožku se dá svítit, tkáň je totiž transparentní, velké hustoty energie se tak mohou bezpečně dostat kůží do rozumné hloubky,“ vysvětluje Glowacki.

Lékaři uvádějí, že přestože lze kardiostimulátory i nyní používat dočasně, jsou s nimi spojeny i problémy, včetně toho, že svody umístěné přes kůži mohou představovat riziko infekce. Foto: Pixabay

V praxi by si tak pacient mohl sám „dávkovat“ potřebné množství energie pomocí laserového ukazovátka. V případě Crohnovy nemoci nebo některých forem epilepsie by podle něho stačilo jen několik minut denně.

První testy již proběhly

Tým vědců z různých koutů světa již provedl zkušební operaci ve Spojených státech na Kolumbijské Univerzitě v New Yorku. Celá operace trvala zhruba deset minut a vědci při ní omotali ultratenký plast ve formě pásky kolem sedacího nervu laboratorního potkana.

Jde o velmi známý model pokusu na zvířatech, sedací nerv je totiž odpovědný za pohyb nohy. Snadno se tak můžeme přesvědčit, zda je neurostimulace úspěšná.

Vnější napájecí a řídicí systém se může náhodně uvolnit a srdeční tkáň může být při vyjmutí strojku poškozena. Foto: Pixabay

Pozorování trvalo bohužel pouze sto dní, experiment byli vědci nuceni zastavit z důvodu komplikací spojených s celosvětovou pandemií koronaviru. Výsledky byly přesto ohromující. „Po odstranění voperovaného pásku z dílny brněnských vědců byl nerv naprosto v pořádku, tělo potkana ho nevnímalo jako něco nežádoucího, obecně platí, že to, co je malé, je tělem lépe tolerovatelné,“ uvedl vedoucí týmu.

Upřesnil také, že použitý materiál je biokompatibilní, jde o inertní plast pro implantáty. Světločivé prvky jsou pak komerční pigmenty, které se používají v kosmetickém průmyslu.

Brzy pro lidi

Glowacki je přesvědčen, že během několika let bude věda schopna dodat zařízení vhodné pro lidi. Uveřejněné výsledky jednoznačně dokazují, že je bezpečné a funkční. Výzkumníky však čeká ještě řada dalších experimentů na zvířatech, než budou připraveni je uzpůsobit terapeutickým aplikacím pro lidské pacienty.

Nově vyvinutý bezbateriový kardiostimulátor lze implantovat přímo na povrch srdce a následně absorbovat tělem, bez nutnosti další operace. Foto: Pixabay

Úvodní foto: Pixabay

Související články
Medicína 28.3.2026
Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků. Do hry totiž vstupují malé a nenápadné RNA molekuly a epigenetické značky citlivé na prostředí, stres či výživu. Dědičnost […]
Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu. Pozitivní vliv na naše kardiovaskulární zdraví mají i malé […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
Medicína 26.3.2026
Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje příznaky, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce. Podle přelomové […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz