Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje, jeho variabilita se podstatným způsobem zvýší. A tak bernský salašník i čivava jsou stále tím samým druhem, byť se od sebe v mnohém liší. Třeba i předpokládanou délkou dožití při narození..

Z nové studie zveřejněné v časopise Nauture vyplývá, že předpoklad nejdelšího dožití mezi psy mají zástupci plemene Jack Russel, border kolie a springeršpanělé.

Na opačném konci pomyslného žebříčku jsou pak angličtí a zejména francouzští buldoci, které lze zařadit mezi přešlechtěné rasy. Podobné problémy mají další plemena, jimž byl pomocí šlechtění zkrácen čumák, aby připomínala tvář batolat, a to mopsi a američtí buldoci.

Tito psi často trpí poruchami, jako jsou problémy s dýcháním, onemocnění páteře a potíže při porodu. Vždyť angličtí buldoci už dnes nemohou na svět přicházet přirozenou cestou. „Naše zjištění slouží jako připomenutí pro potenciální majitele psů, aby si vybírali plemeno podle zdraví a nikoliv podle vzhledu,“ uvedla spoluautorka studie prezidentka Britské veterinární asociace Justine Shottonová.

Předpokládaná délka dožití některých plemen při jejich narození

Jack Russell teriér 12,72 let

Jorkšírský teriér 12,54 let

Border kolie 12,10 let

Špringršpaněl 11,92 roku

Voříšek 11,82 let

Labradorský retrívr 11,77 let

Stafordšírský bulteriér 11,33 let

Kokršpaněl 11,31 let

Shih-tzu 11,05 let

Kavalír King Charles španěl 10,45 let

Německý ovčák 10,16 let

Boxer 10,04 roku

Bígl 9,85 roku

Husky 9,53 let

Čivava 7,91 let

Americký buldok 7,79 roku

Mops 7,65 let

Anglický buldoček 7,39 let

Francouzský buldoček 4,53 roku

Podobné seznamy pro 18 vybraných plemen a kříženců vznikly již dříve, ale tento je zatím nejpropracovanější, protože vychází z analýzy obří databáze veterinárních záznamů nazvané VetCompass. Tento systém dohledu, který provozuje Královská veterinární akademie (RVC) a v současné době obsahuje informace o 20 milionech zvířat.

Na délku života psa má vliv mnoho faktorů, takže odhadovaná průměrná délka života při narození je užitečná jen částečně. Vezměme si například čivavu. Její průměrná délka života od nultého roku věku je 7,9 roku.

A tak se může zdát, že zachraňovat šestiletou čivavu z útulku nemá smysl, protože průměrný věk při úmrtí u tohoto plemene naznačuje, že za dva roky se odebere do psího nebe. Veterinární záznamy však ukazují, že poměrně hodně čivav pojde v mladém věku, čímž se průměrná délka života snižuje.

A to znamená, že čivava, která dosáhla šesti let, bude pravděpodobně žít mnohem déle než osmi let, vždyť patnáctileté čivavy nejsou zas tolik výjimečné.