Domů     Technika
Velký hadronový urychlovač hlásí návrat do práce a hledá pátou přírodní sílu
Martin Janda 23.4.2022

Tři roky byl na neschopence, když inženýři pracovali na zlepšení jeho výkonu. Nyní se Velký hadronový urychlovač vrací na scénu, a to ještě silnější a výkonnější.

Bylo na čase. Některé poznatky z poslední doby naznačují, že kromě silné interakce, slabé interakce, gravitace a elektromagnetismu existuje ještě záhadná pátá přírodní síla. A právě LHC by měl pomoci s jejím hledáním.

Doposud vše, co bylo pomocí LHC objeveno – včetně Higgsova bosonu – odpovídalo takzvanému standardnímu modelu. Ten je od 70. let 20. století vůdčí teorií částicové fyziky. Nicméně je jasné, že není zcela úplným, protože nedokáže vysvětlit některé z nejhlubších záhad fyziky, jako je například povaha temné hmoty.

Data získaná v experimentu LHCb, jednom ze čtyř obrovských detektorů částic v CERNu, ukázala, že i částice se chovají způsobem, který standardní model nedokáže vysvětlit.

Experiment se zabýval rozpadem částic zvaných beauty kvarky, které se podle teoretických předpokladů rozpadají stejnou rychlostí na elektrony a jejich těžší příbuzné miony. Ukázalo se však, že beauty kvarky se na miony mění o 15 % méně často, což naznačuje, že misky vah převažuje neznámý faktor – potenciálně nová síla.

Mezi dva hlavní kandidáty patří hypotetické částice přenášející sílu zvané leptokvarky nebo Z-prvky. Urychlovač pod Alpami by mohl tuto záhadu rozluštit.

Urychlovač zvaný LHC (Large Hadron Collider) se nachází v kruhovém tunelu o obvodu 27 km v hloubce 50–150 metrů pod zemí. Je největším urychlovačem částic na světě. Vybudovala jej Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) pod pohořím Jura na francouzsko-švýcarských hranicích poblíž Ženevského jezera.

Hlavní součástí LHC je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 150 metrů pod zemí. Ten LHC zdědil po svém předchůdci, urychlovači LEP (Large Electron-Positron Collider). V tunelu, který vznikl již v roce 1980, probíhá speciální potrubí o délce 26 659 metrů, mají částice naprostý klid ke své práci. Ani vzduch je tu neruší, vládne zde téměř absolutní vakuum.

Proud částic v potrubí řídí a urychluje soustava přibližně několika tisíců magnetů různých druhů a vlastností. Elektromagnety musejí vytvořit velmi silné pole, proto je tekuté hélium ochlazuje jen necelé dva stupně nad absolutní nulu.

Při této teplotě dosáhne slitina nobia a titanu, z níž jsou magnety vyrobeny, takzvané supravodivosti, tedy stavu, při kterém kladou protékajícímu elektrickému proudu téměř nulový odpor.

Související články
Génius Santini po sobě zanechal řadu architektonicky podivuhodných a nádherných staveb. Všechny jeho majestátní budovy, ale i drobné kapličky mají jedno společné – jsou plné mystických odkazů a tajemných symbolů…   Striktně geometrické tvary v geniálních dílech Jana Blažeje Santiniho-Aichela (1677–1723) často odkazují ke konkrétním číslům a mystice, nicméně žádná stavba není tolik plná symbolů jako […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Už zítra začíná největší český Veletrh vědy, kde se během tří dní představí více než 100 expozic Akademie věd ČR, univerzit a inovačních firem. Vstup je zdarma. Některé stánky budou připomínat improvizované laboratoře, jiné doplní speciální exponáty. Vyzkoušíte si různé laboratorní pomůcky, laserové bludiště, písařskou dílnu, navštívíte tibetský slavnostní stan, můžete zkusit chemickou únikovou hru […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Na počátku dvacátého století představovaly vlaky nejrychlejší dopravní prostředek na delší vzdálenosti. Dnes je v našich očích nahradila letadla. V celé řadě zemí však stále platí, že pokud člověk chce zažít jízdu rychlostí, za kterou by ho na silnici policie okamžitě poslala do vězení, stačí usednout do vysokorychlostního vlaku. Ten se i podle svého jízdního […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz