Domů     Historie
Rodný dům otce genetiky Mendela odhalí, jak žil
Dagmar Garciová 6.4.2022
Úvodní foto: Snek01 / Creative Commons / CC-BY-3.0

Mendel jako genetik, ale i včelař, meteorolog nebo zemědělec. Tak by měla jednoho z nejvýznamnějších českých rodáků představit nová expozice v jeho rodném statku ve Vražném na Novojičínsku.

Místo, kde se Gregor Johann Mendel před 200 lety narodil, tak ještě lépe představí jeho práci, s jejímiž výsledky se lidé potkávají v každodenním životě. Místní také v blízkosti statku plánují vysadit stromořadí z 200 hrušní, které měl Mendel v oblibě.

Chtějí tak symbolicky přispět k oslavám 200. výročí narození tohoto celosvětově uznávaného génia. O pomoc s financováním projektu expozice nyní obec žádá vládu.

Mendelův rodný statek je bezpochyby významným místem. Dělal tady první krůčky, říkal první slova, v nedalekém kostele sv. Petra a Pavla byl také pokřtěn. I proto chceme připravit novou expozici, která by interaktivní formou – pomocí audiovizuálních prezentací či mechanických prvků – umožnila projít si jeho život a bádání,“ říká Gabriela Grzegorzová, starostka obce Vražné.

Odhadované náklady na projekt se šplhají bezmála k 23 milionům korun. Místní také plánují zrestaurovat a v rodném domě vystavit kamennou křtitelnici, jejíž části se dochovaly na zahradě místní fary. „Tam Mendel získával své první vědomosti o pěstitelství a ovocnářství.

Kdo ví, třeba mu právě ty otevřely cestu k jeho světoznámým pokusům s hráškem,“ dodává Gabriela Grzegorzová.

K Mendelově odkazu patří také pokroky v zemědělství, byl například vášnivým včelařem. „Již mnohokrát bylo řečeno, že Gregor Johann Mendel předběhl svou dobu, ale já jsem přesvědčen, že je nutné to opakovat.

O jeho přínosu pro svět biologie jsme se totiž donedávna dočítali víc v zahraničních knihách a publikacích než v jeho rodné zemi, kde se mu paradoxně stále nedostává tolik pozornosti, kolik by si vzhledem ke svým objevům zasloužil.

Také proto jsem rád, že vláda může oslavy podpořit a připomenout, jakého slavného rodáka v něm Česko má,“ říká Zdeněk Nekula, ministr zemědělství České republiky.

Od 21. července pak Mendelovy poznatky názorně ukáže výstava Nekonečný příběh – odkaz Mendela v zemědělství, kterou chystá Národní zemědělské muzeum (NZM). „Mendelovy objevy byly přelomové v oblasti šlechtění nových odrůd.

Jejich význam je stále aktuální a možnosti fascinující. Je to nekonečný příběh plný objevů i omylů. A tento motiv se odráží i v názvu hlavní výstavy sezony, kterou návštěvníci mohou od půlky června navštívit v našem muzeu v Praze na Letné,“ říká Zdeněk Novák, generální ředitel NZM. Místa spojená s životem Gregora Johanna Mendela najdeme především na Moravě a ve Slezsku.

Zapojení do oslav plánuje i Moravskoslezský kraj, který se také podílí na restaurování křtitelnice, z níž byl Mendel pokřtěn, a poskytl i finanční prostředky na projektovou dokumentaci expozice.

Mendel se řadí mezi nejvýznamnější rodáky z našeho kraje, i on vedle Janáčka či Freuda dosáhl světového věhlasu. Je proto třeba si jeho odkaz stále připomínat a nechat se inspirovat poznáním, kterého za svého života dosáhl a obohatil jím celé lidstvo,“ říká Lukáš Curylo, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.

Do oslav 200. výročí narození G. J. Mendela se letos zapojí na dvě desítky institucí a firem po celém Česku. Kromě měst jako Opava nebo Lipník nad Bečvou například také Národní technické muzeum nebo Masarykova univerzita a Mendelova univerzita v Brně.

Zapojí se i Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který nově vyšlechtěné odrůdy například révy vinné zkouší, a tím umožňuje její pěstování v České republice. O tom všem bude informovat na plánované akci v srpnu, přímo na vinici ve Znojmě.

Gregor Johann Mendel po absolvování obecné školy v Hynčicích navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a poté gymnázium v Opavě. Následně studoval na Filozofické fakultě Františkovy univerzity (dnes Univerzita Palackého v Olomouci), a později vstoupil do kněžského semináře augustiniánského kláštera na Starém Brně.

Později působil jako učitel gymnázia ve Znojmě a přihlásil se na vídeňskou univerzitu, kde studoval matematiku, fyziku a přírodní vědy. Jako první pak ve své práci aplikoval matematické metody v biologickém výzkumu (biostatistické metody).

Většinu své práce vykonal za zdmi augustiniánského opatství na Starém Brně. Zde byl také vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem.

Související články
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
Z Afriky vyšlo hned několik migračních vln Homo sapiens, aby osídlily další kontinenty. Do Evropy se tito vydali před 50 000 lety. Narazili zde na neandertálce, se kterými se před 45 000 až 49 000 lety zkřížili. Ovšem z této vlny se vydělila malá skupina, která se později s neandertálci už nekřížila. Někteří z těchto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz