Kdo je světovým lídrem v počtu duševních poruch, sebevražd a lidí strádajících alkoholismem a závislostí na drogách? Možná to někoho překvapí, možná ne, ale je to Ruská federace. Na smutné statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO) v dobách, kdy to ještě bylo dovoleno, upozorňovala i ruská média, například list Vedomosti.
V Rusku každý rok končí život sebevraždou na 60 000 lidí, dvakrát více než umírá při automobilových nehodách. Státní vědecké centrum sociální a soudní psychiatrie sečetlo, že za posledních 20 let sešlo ze světa vlastní rukou na 800 000 Rusů.
V počtu sebevražd na počet obyvatel je Rusko na druhém místě na světě za Běloruskem. V evropských zemích v průměru dochází ke 14 sebevraždám na 100 000 obyvatel, v Rusku je to 23,5. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje ze kritickou mez dvacet.
Je to možná překvapující, ale podle statistik se sebevrahy nejčastěji stávají zralí a práceschopní muži ve věku mezi 40 až 45 lety. V psychiatrických léčebnách se v současnosti léčí okolo 1,5 milionu lidí.
Půl milionu Rusů trpí schizofrenií, čtyři pětiny z nich jsou invalidé, jejichž chorobu provázejí těžké halucinace a blouznění. Každým rokem do psychiatrických poraden přichází více než 7,4 milionu Rusů, ale to je jen špička ledovce.
Drogy pravidelně bere pět milionů Rusů. Kromě toho se alkoholismus v Rusku obvykle nepovažuje za duševní poruchu, podobně jsou vnímány poruchy přijmu potravy. Co se týče depresí, ty se Ruskem valí jak vlna tsunami.
Zatímco v Evropské unii ji alespoň jednou zažilo 27 procent dospělé populace, v Rusku tento ukazatel přesahuje 50 procent. WHO přitom varuje, že duševní poruchy mohou podlomit moderní lidstvo stejně jako dříve mor.
V budoucnu by se deprese nohla dostat na první místo mezi příčinami smrti a předstihnout infekční choroby a nemoci oběhové soustavy.
Nenechte si ujít další zajímavé články
