Nedávná studie italských vědců zjistila, že nemoci jako například revmatoidní artritida a Crohnova choroba jsou mnohem více pravděpodobnější po dlouhodobé expozici částicím znečišťujícím vzduch.
Expozice částicím byla již dříve spojována s mrtvicí, nádory mozku, potraty a problémy duševního zdraví. V roce 2019 bylo vydáno prohlášení, ve kterém vědci dospěli k závěru, že téměř každá buňka v těle může být ovlivněna špinavým vzduchem.
Nyní odborníci z University of Verona zjistili, že dlouhodobé vystavení vysokým úrovním znečištění ovzduší je taktéž spojeno s přibližně o 40 % vyšším rizikem revmatoidní artritidy, o 20 % vyšším rizikem zánětlivého onemocnění střev, jako je Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, a o 15 % vyšším rizikem onemocnění pojivové tkáně, jako je lupus.
Studie vzala v potaz komplexní lékařské informace o 81 363 mužích a ženách z italské databáze sledující riziko zlomenin mezi červnem 2016 a listopadem 2020. Přibližně 12 % bylo během tohoto období diagnostikováno autoimunitní onemocnění.
Studie analyzovala průměrnou dlouhodobou expozici jemným částicím (známým jako PM10 a PM2,5), které jsou produkovány zdroji, jako jsou vozidla a elektrárny. Úrovně koncentrací 30 µg/m3 pro PM10 a 20 µg/m3 pro PM2,5 jsou prahové hodnoty obecně považované za škodlivé pro lidské zdraví.
Studie dospěla k závěru, že celkově byla dlouhodobá expozice částicím nad těmito úrovněmi spojena s 12% a 13% vyšším rizikem rozvoje autoimunitního onemocnění.
„Tato studie dále podporuje narůstající důkazy naznačující souvislost mezi vystavením znečištění ovzduší a imunitně zprostředkovanými nemocemi. Zda znečištění ovzduší specificky způsobuje autoimunitní onemocnění, zůstává kontroverzní, ačkoli není pochyb o tom, že existuje souvislost,“ uvedla Felicity Gavinsová, ředitelka Centra pro výzkum zánětů a translační medicínu na Brunel University v Londýně.
Výzkumníci uznávají, že jejich zjištění neprokazují příčinnou souvislost a že ve hře mohou být další faktory, včetně nedostatku informací o tom, kdy se symptomy autoimunitního onemocnění začaly projevovat, nebo že monitorování kvality ovzduší nemusí odrážet osobní expozici znečišťujícím látkám, jako je například kouření.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno označila znečištění ovzduší za jedno z největších celosvětových environmentálních rizik pro zdraví.
