Památky civilizace muslimského okruhu jsou obvykle k vidění v Asii nebo v Africe. Tato civilizace však přímo sousedí s Evropou a tak čas od času na starý kontinent i pronikla. Přitom zde samozřejmě zanechá své stopy.

Jednou takovou je palác Alhambra ležící ve slunné Andalusii v jižním Španělsku..

Nad exteriéry Alhambry málokdo oněmí úžasem. Ale vnitřní prostory? I nad nimi mnohý z návštěvníků zůstane stát s otevřenou pusou. „Díváme-li se na ni zvenčí, je to hrubé nakupení věží a cimbuří bez patrného pravidelného plánu a bez architektonického půvabu.

Neposkytuje vůbec představu o půvabu a kráse, která očekává diváka uvnitř,“ vystihl v roce 1829 pocity příchozích americký spisovatel Washington Irving.

Alhambra se rozkládá na náhorní plošině, odkud je nádherný výhled do širokého okolí. Maurští básníci Alhambru přirovnávají k „perle vsazené do smaragdu“ v narážce na barvy budov a lesy kolem. Alhambra znamená v arabštině červenou barvu, palác je vystaven právě z rudých cihel.

Základy unikátní stavby byly položeny ve 13. století. Tehdy se zde zakladatel dynastie Nasridů, která vládla Granadě, Mohammed Ibn Yusuf Ibn Nasr rozhodl zřídit správní centrum, královskou rezidenci a hlavně vojenský opěrný bod.

Však také z venku Alhambra se svými 23 věžemi vypadá jako těžko přístupná pevnost.

Neobyčejnou krásu interiérů paláci dodali až panovníci Yusuf I. a Mohammed V. v druhé polovině 14. století. Ve výzdobě můžeme najít typický arabský styl, přísný a tradiční vzor listů a geometrické zdobení zpracované s neuvěřitelným důvtipem.

Většina budov paláců má čtvercové půdorysy, místnosti jsou obráceny směrem k hlavnímu nádvoří. V Alhambře lze najít spoustu zahrad a ve výzdobě převládá červená, žlutá a modrá barva protknutá zlatem.

Alhambra je vlastně komplex mnoha paláců. Řada z nich má poetická jména. Myrtový palác je jak název napovídá květy myrty, Palác lvů obepíná 12 soch krále zvířat, v síni dvou sester jsou položeny dvě velké desky z bílého mramoru.

Rok 1492 byl pro Španělsko nadmíru úspěšný. Pod jejich vlajkou Janovan Kryštof Kolumbus doplul do Ameriky a také po staletích vyhnali Maury ze země. Španělé tak mohli začít obdivovat krásy Alhambry. Nakonec si tuto jedinečnou stavbu upravili po svém.

Alhambra byla zavápněna, kresby a pozlacení odstraněno, nábytek rozbit nebo odstraněn. Karel V. (1516-1556) přestavěl část paláce v renesančním stylu a aby uvolnil prostor renesanční přestavbě, která nikdy nebyla dokončena.

V roce 1812 tehdejší majitel paláce hrabě Sebastiani zbořil několik věží. Napoleon dokonce hodlal vyhodit celou stavbu do povětří, to se mu naštěstí nepodařilo, když jeden z jeho vojáků výbušniny poškodlil.

V 19. století se pak Alhambra dočkala renovace. Dnes každoročně její krásy shlédnou miliony návštěvníků.