Domů     Příroda
Odhalené tajemství tzv. „Hippo talk“
Dagmar Garciová 26.1.2022
Úvodní foto: Pixabay

Hroši patří mezi nejnebezpečnější zvířata na planetě, ročně zabijí ve své domovině více lidí než kterýkoliv predátor. Nyní bylo odhaleno, že tito těžkotonážní sudokopytníci dokážou skvěle komunikovat.

Volání cizího člověka v nás může vyvolat nesčetné množství reakcí: paniku, zmatek, možná i vzrušení. Jak to ale mají hroši? Ukazuje se, že hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) reaguje spíše tělesně, a to tím, že vystřikuje svůj trus.

Výzkumníci studující hrochy v Mosambiku odhalili, že tvorové nejen reagují na hlasové projevy jiných hrochů, ale že volání funguje jako signál identity. Jinými slovy, umožňuje hrochům rozeznat rozdíl mezi známým a cizím jedincem.

Hroši jsou docela upovídaní. Mají repertoár různých volání: sípání, troubení, mručení, ječení. Funkce těchto hovorů však nebyla dosud experimentálně studována. Naše studie je první, která zkoumá funkci volání hrocha,“ řekl profesor Nicolas Mathevon z University of Saint-Etienne ve Francii, spoluautor studie.

Tým zaznamenal hovory jednotlivých hrochů v rámci skupin žijících ve stejných nebo různých jezerech v rezervaci Maputo. Výzkumníci zjistili, že hroši reagovali na volání zpětným voláním nebo rozstřikováním trusu.

To druhé bylo však častější v případě, kdy „hovor“ pocházel od cizího hrocha než od jedince ze stejné nebo sousední skupiny. „Když jsme přehrávali známé hovory, reakce nebyla agresivní. V podstatě jen zavolali zpátky,“ řekl Mathevon.

Tým dodává, že reakce hrochů byla silnější na volání od jedinců, kteří byli méně známí.

Naše experimenty naznačují, že u hrochů je příchod cizího jedince vnímán jako hrozivější než příchod souseda,“ píše tým. Mathevon řekl, že hroší používání hlasových projevů ke komunikaci není překvapením, a poznamenal, že jde o vynikající způsob, jak posílat informace. Výsledky studie ukazují, že hroší skupiny jsou vysoce teritoriální.

Experimenty ukazují, že pískoty mohou urazit více než 1 kilometr, což naznačuje, že hroši budou znát volání ostatních žijících na stejném jezeře. Nejzajímavější z této studie je, že hroši mohou mít jemné znalosti o hlasech všech jedinců kolem nich a že jim tyto znalosti mohou pomoci orientovat se v jejich sociální síti.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz