Domů     Příroda
Odhalené tajemství tzv. „Hippo talk“
Dagmar Garciová 26.1.2022
Úvodní foto: Pixabay

Hroši patří mezi nejnebezpečnější zvířata na planetě, ročně zabijí ve své domovině více lidí než kterýkoliv predátor. Nyní bylo odhaleno, že tito těžkotonážní sudokopytníci dokážou skvěle komunikovat.

Volání cizího člověka v nás může vyvolat nesčetné množství reakcí: paniku, zmatek, možná i vzrušení. Jak to ale mají hroši? Ukazuje se, že hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) reaguje spíše tělesně, a to tím, že vystřikuje svůj trus.

Výzkumníci studující hrochy v Mosambiku odhalili, že tvorové nejen reagují na hlasové projevy jiných hrochů, ale že volání funguje jako signál identity. Jinými slovy, umožňuje hrochům rozeznat rozdíl mezi známým a cizím jedincem.

Hroši jsou docela upovídaní. Mají repertoár různých volání: sípání, troubení, mručení, ječení. Funkce těchto hovorů však nebyla dosud experimentálně studována. Naše studie je první, která zkoumá funkci volání hrocha,“ řekl profesor Nicolas Mathevon z University of Saint-Etienne ve Francii, spoluautor studie.

Tým zaznamenal hovory jednotlivých hrochů v rámci skupin žijících ve stejných nebo různých jezerech v rezervaci Maputo. Výzkumníci zjistili, že hroši reagovali na volání zpětným voláním nebo rozstřikováním trusu.

To druhé bylo však častější v případě, kdy „hovor“ pocházel od cizího hrocha než od jedince ze stejné nebo sousední skupiny. „Když jsme přehrávali známé hovory, reakce nebyla agresivní. V podstatě jen zavolali zpátky,“ řekl Mathevon.

Tým dodává, že reakce hrochů byla silnější na volání od jedinců, kteří byli méně známí.

Naše experimenty naznačují, že u hrochů je příchod cizího jedince vnímán jako hrozivější než příchod souseda,“ píše tým. Mathevon řekl, že hroší používání hlasových projevů ke komunikaci není překvapením, a poznamenal, že jde o vynikající způsob, jak posílat informace. Výsledky studie ukazují, že hroší skupiny jsou vysoce teritoriální.

Experimenty ukazují, že pískoty mohou urazit více než 1 kilometr, což naznačuje, že hroši budou znát volání ostatních žijících na stejném jezeře. Nejzajímavější z této studie je, že hroši mohou mít jemné znalosti o hlasech všech jedinců kolem nich a že jim tyto znalosti mohou pomoci orientovat se v jejich sociální síti.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz