Stejně jako nemoc, tak i lidé jsou každý různý, proto je, dle lékařů, zapotřebí nahlížet na každého individuálně. „Nelečme jen konkrétní nemoci, zaměřme se i na konkrétní osoby,“ volá do světa stále více odborníků.
Jedná se zjednodušeně o princip takzvané personalizované medicíny, která dnes už má významné postavení ve zdravotnictví i farmacii. Základem individuálního přístupu je přesný postup od anamnézy, přes subjektivní a objektivní příznaky až k diagnóze.
Personalizovaná medicína pracuje s poznatkem, že rozdílní pacienti se stejnou klinickou diagnózou můžou reagovat na stejnou léčbu různým způsobem. „Pokud určitý lék má u jednoho pacienta vysokou účinnost, tak to neznamená, že stejný lék u druhého pacienta bude mít obdobné výsledky.
Individuální charakteristiky pacienta mají vliv na způsob, jakým lék funguje,“ říká MUDr. Emilie Niedobová, primářka Oblastní nemocnice Kolín.
Příliš mnoho pacientů stále přijímá léčbu, která však ani zdaleka není tak efektivní, jak by mohla být. Důvodem je, podle některých lékařů, právě používání hromadného přístupu k pacientům. Vývoj, který nastal nejen v medicíně, ale i ve fyzice, chemii nebo biologii, vedl k postupnému zdokonalování léčby a umožňuje komplexní studii každého lidského genomu.
Personalizovaná medicína se zaměřuje na použití orgánově specifických proteinů v krvi, takzvaných biomarkerů. Ty můžou vytvořit presymptomatickou diagnózu, která je důležitá pro specifikaci různých podtypů jednoho onemocnění. Díky nim také specialisté dokážou sledovat průběh onemocnění.
Pro rozvoj a využití personalizované medicíny je ale důležitá i technologická stránka. Bez strojů a zařízení, která budou schopná vyrábět látky a materiály určené na individuální léčbu, se takový přístup k pacientům bude jen těžko prosazovat v širším měřítku.
V současné době už jsou ve vývoji v rámci farmaceutického průmyslu různá čidla, senzory či systémy dodávající léčivo pacientovi v přesně takové dávce, jakou potřebuje. Tato zařízení postupně přejdou z laboratoří do prototypů a později také do výroby.
