Invazivní meningokokové onemocnění u nás každoročně vstoupí do života několika desítkám osob. Část z nich tvoří adolescenti a mladí dospělí, kterým může meningokok poznamenat celý život a v řadě případů ho i ukončit.
Proč si meningokok vybírá tak často mladé, zdravé lidi? Jak dojde k nákaze a lze se bakterii meningokoka nějak účinně bránit?
Za všechno může bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkovou infekcí. Nosohltanem vstoupí do těla, a pokud narazí na oslabeného jedince, pak může propuknout závažné invazivní meningokokové onemocnění, které mívá podobu sepse (otrava krve) nebo meningitidy (zánětu mozkových blan).
Příznaky jsou zpočátku mírné a připomínají počínající nachlazení či chřipku, ale velmi rychle se může zhoršovat. 
V prvních hodinách se onemocnění zpravidla projevuje bolestí hlavy, krku a celkovou bolestí těla, horečkou, nevolnostmi.
Přibližně po 8-12 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, citlivost na světlo či bolest svalů, vyrážka. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.
Ovšem u každého pacienta může být průběh i příznaky jiné, což lékařům značně ztěžuje diagnostiku. 
Následky invazivních meningokokových onemocnění bývají závažné. Patří k nim paralýza, ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, epilepsie, poškození ledvin a další.
Výskyt nemoci sice celosvětově klesá, což souvisí s rozšiřujícími se možnostmi očkování, smrtnost a celoživotní následky však zůstávají stále příliš vysoké.
Nejohroženějšími skupinami, u kterých je doporučeno očkování, jsou malé děti a adolescenti a mladí dospělí mezi 13 a 25 lety. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet takzvaně bezpříznakových nosičů, kteří bakterii mají několik měsíců v sobě, ale nemoc u nich nepropukne.
Jak říká praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty MUDr. Alena Šebková: „Zda se člověk stane nosičem, nebo onemocní, lze jen těžko predikovat.
Onemocnět může kdokoliv, i když je zcela zdravý.“ 
Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci přikládají náročnosti životního stylu: mladí lidé často přetěžují organismus sportem, ponocováním, málo odpočívají… Navíc jejich život již provází řada období, kdy se musí poprat se zvýšenou mírou stresu: už na základní škole je to uzavírání známek před vysvědčením, různá vystoupení, závody, sportovní utkání plynoucí z mimoškolních aktivit, přijímačky na střední či vysoké školy, zkouškové období na vysokých školách apod.
Rodiče již na životní styl a zdraví svých dětí ztrácejí vliv a jejich přirozená obranyschopnost tak může být oslabená.
Přesně tomu odpovídá smutný případ z praxe MUDr. Aleny Šebkové: „Osmnáctiletá dívka po počátečních příznacích, které nenaznačovaly závažnost onemocnění, zemřela na meningokokovou sepsi. Nemoc byla vyvolaná meningokokem typu B. Předchozí průběh byl typický pro tento věk: dívka byla oslabena dřívější lehkou virózou, navštívila diskotéku a její vyčerpaný organismus byl pro meningokoka snadnou kořistí.
V době návštěvy lékaře již bylo pozdě.“ 
Účinnou specifickou prevencí meningokokových onemocnění je očkování. „Nedá se říci –‚onemocnění je málo pravděpodobné, tak co…‘ Pokud k němu dojde, jeho závažnost je vysoká.
A na to musíme myslet v rámci prevence,“ doplňuje MUDr. Šebková.
Například ve Velké Británii již bylo zavedeno plošné očkování proti meningokoku typu C a vedlo k téměř úplné eliminaci infekcí způsobených touto séroskupinou. V České republice aktuálně platí doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování kombinací dvou vakcín – jedna pokrývá séroskupiny meningokoka A, C, W a Y a druhá séroskupinu B. Očkovat by se dle doporučení měly především nejohroženější věkové skupiny – děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí ve věku od 13 do 25 let.
Nenechte si ujít další zajímavé články
