Domů     Medicína
Meningokok: nemoc z kolejí, přednáškových sálů i diskoték
Jan Nováček 28.12.2021

Invazivní meningokokové onemocnění u nás každoročně vstoupí do života několika desítkám osob. Část z nich tvoří adolescenti a mladí dospělí, kterým může meningokok poznamenat celý život a v řadě případů ho i ukončit..

Proč si meningokok vybírá tak často mladé, zdravé lidi? Jak dojde k nákaze a lze se bakterii meningokoka nějak účinně bránit?

Za všechno může bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkovou infekcí. Nosohltanem vstoupí do těla, a pokud narazí na oslabeného jedince, pak může propuknout závažné invazivní meningokokové onemocnění, které mívá podobu sepse (otrava krve) nebo meningitidy (zánětu mozkových blan).

Příznaky jsou zpočátku mírné a připomínají počínající nachlazení či chřipku, ale velmi rychle se může zhoršovat.

V prvních hodinách se onemocnění zpravidla projevuje bolestí hlavy, krku a celkovou bolestí těla, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8-12 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, citlivost na světlo či bolest svalů, vyrážka.

Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí. Ovšem u každého pacienta může být průběh i příznaky jiné, což lékařům značně ztěžuje diagnostiku.

Následky invazivních meningokokových onemocnění bývají závažné. Patří k nim paralýza, ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, epilepsie, poškození ledvin a další. Výskyt nemoci sice celosvětově klesá, což souvisí s rozšiřujícími se možnostmi očkování, smrtnost a celoživotní následky však zůstávají stále příliš vysoké.

Nejohroženějšími skupinami, u kterých je doporučeno očkování, jsou malé děti a adolescenti a mladí dospělí mezi 13 a 25 lety. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet takzvaně bezpříznakových nosičů, kteří bakterii mají několik měsíců v sobě, ale nemoc u nich nepropukne.

Jak říká praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty MUDr. Alena Šebková: „Zda se člověk stane nosičem, nebo onemocní, lze jen těžko predikovat. Onemocnět může kdokoliv, i když je zcela zdravý.“.

Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci přikládají náročnosti životního stylu: mladí lidé často přetěžují organismus sportem, ponocováním, málo odpočívají… Navíc jejich život již provází řada období, kdy se musí poprat se zvýšenou mírou stresu:

už na základní škole je to uzavírání známek před vysvědčením, různá vystoupení, závody, sportovní utkání plynoucí z mimoškolních aktivit, přijímačky na střední či vysoké školy, zkouškové období na vysokých školách apod.

Rodiče již na životní styl a zdraví svých dětí ztrácejí vliv a jejich přirozená obranyschopnost tak může být oslabená.

Přesně tomu odpovídá smutný případ z praxe MUDr. Aleny Šebkové: „Osmnáctiletá dívka po počátečních příznacích, které nenaznačovaly závažnost onemocnění, zemřela na meningokokovou sepsi. Nemoc byla vyvolaná meningokokem typu B. Předchozí průběh byl typický pro tento věk:

dívka byla oslabena dřívější lehkou virózou, navštívila diskotéku a její vyčerpaný organismus byl pro meningokoka snadnou kořistí. V době návštěvy lékaře již bylo pozdě.“.

Účinnou specifickou prevencí meningokokových onemocnění je očkování. „Nedá se říci –‚onemocnění je málo pravděpodobné, tak co…‘ Pokud k němu dojde, jeho závažnost je vysoká. A na to musíme myslet v rámci prevence,“ doplňuje MUDr. Šebková.

Například ve Velké Británii již bylo zavedeno plošné očkování proti meningokoku typu C a vedlo k téměř úplné eliminaci infekcí způsobených touto séroskupinou. V České republice aktuálně platí doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování kombinací dvou vakcín – jedna pokrývá séroskupiny meningokoka A, C, W a Y a druhá séroskupinu B. Očkovat by se dle doporučení měly především nejohroženější věkové skupiny – děti do 4 let a dospívající a mladí dospělí ve věku od 13 do 25 let.

Související články
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejnou únavu… Může však jít i o život. Ačkoli patří Myasthenia gravis k nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším svalovým onemocněním, o jeho existenci ví laická i odborná veřejnost stále velmi málo Podle předsedkyně pacientské organizace MYGRA, Miriam Křivkové, se přitom může objevit v řádu několika minut. „Tělo se […]
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí na přežití staly železné plíce. Jako železné plíce se označuje ventilátor s negativním tlakem. Jedná se o válec, v němž pacient leží […]
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena první transplantace pupečníkové krve v České republice. Dětský pacient, trpící závažnou nemocí, dostal díky krvetvorným kmenovým buňkám z pupečníkové krve od sourozence šanci na uzdravení. […]
Mravenčí práce a 10 let výzkumu přivedly vědce z Harvardu a Googlu k průlomovému milníku pro neurovědu – detailní 3D mapě lidského mozku. Pochopitelně ne celého. I jeden milimetr krychlový má ale co říct o povaze jedné z nejsložitějších věcí, která ve vesmíru existuje. I po letech soustavného snažení mají neurovědci stále jen mlhavou představu o tom, […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz