Chemický koktejl v našich vodách: Budou rybí populace tvořeny jen samicemi?

Už od počátků průmyslové výroby do prostředí unikají sloučeniny, se kterými si příroda příliš nerozumí. Tím pochopitelně trpí živé organismy.

Mezi tyto sloučeniny patří i léčiva a různé chemické prostředky, které dnešní moderní člověk používá každý den a život bez nich si už nedovedce představit. Jedná se například o čisticí a dezinfekční přípravky, kosmetiku, hygienické prostředky, opalovací krémy atp. Souhrnně se tato skupina chemikálií označuje zkratkou PPCPs z anglického výrazu „Pharmaceuticals and Personal Care Products“. Zbytky těchto látek odcházejí z domácností v odpadní vodě, která putuje do čističky. Proces čištění však není dokonalý a dost významná část látek stále uniká do našich potoků, řek a nádrží.

Odtoky z COV představují významný zdroj kontaminace vodního prostředí širokým spektrem mikropolutantů včetně zbytků léčiv.

 

Ryby měnící pohlaví i chování

Některé výzkumy ukázaly, že zbytky hormonálních léků nebo třeba antidepresiv ve vodě zapříčiňují změnu pohlaví ryb či jejich chování. Ze samců se stávají hermafroditi a některé rybí populace jsou tak v ohrožení. Poukázala na to mimo jiné studie britských vědců z univerzity v Exeteru, podle kterých se samičí znaky objevily téměř u čtvrtiny rybích samečků.

Koncentrace chemických látek ve vodě zpravidla nebývají nijak závratné, ale i když odpovídají kostce cukru rozpuštěné v rybníku, koktejl antidepresiv, antikoncepčních prostředků a analgetik nadělá slušnou paseku. Léčiva jsou totiž biologicky vysoce účinné látky, což znamená, že ovlivňují organismy již ve velmi nízkých koncentracích.

Své o tom vědí odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a jejího výzkumného centra CENAKVA.

Ohrožené malé toky

Koncentrace mixu cizorodých látek hraje v ovlivňování živých organismů zásadní úlohu. „Nejvyšší koncentrace jsou obecně nalézány v menších tocích, kde dochází k nízkému naředění vypouštěných ,vyčištěnýchodpadních vod. Proto paradoxně může být horší situace například v malém potoku pod Prachaticemi než ve Vltavě pod Prahou,“ vysvětluje prof. Ing. Tomáš Randák, Ph.D, z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Žít v takovém znečištěném prostředí není žádný med: „Tento koktejl cizorodých látek přítomný v životním prostředí může narušovat rozmnožování organismů, měnit jejich chování či u nich vyvolávat chemický stres spojený s různými obrannými reakcemi. Krajním projevem např.  přítomnosti látek s účinky podobnými samičím hormonům v daném prostředí může být až feminizace samců a vznik hermafroditismu,“ říká Tomáš Randák. Dalším a nikoli nemalým problémem, který může mít dlouhodobé a značně nepříjemné důsledky, je i to, že se ve vodě s různými druhy léčiv setkávají  patogenní mikroorganismy. Těm tento kontakt sice pohlaví nezmění, ale umožní jim lépe se seznámit se složením antibiotik a dalších medikamentů. Poté, co zaútočí na člověka, budou pak skvěle připraveni a vůči antibiotikům už budou mít přichystanou obranu.

Zjišťování přítomnosti mikropolutantů ve složkách životního prostředí je možné díky pokročilé analytické instrumentaci a efektivním analytickým metodám. Často je používána kapalinová chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (LC/HRMS).

 

Léky do záchodu nepatří

Výzkumy jihočeských vědců ukazují, že byť určité koncentrace léčiv v našich vodách nejsou výjimkou, není třeba se obávat konzumace ryb v nich žijících. „Cizorodé látky, o nichž se bavíme, jsou v našich tocích téměř všudypřítomné, mohou ovlivňovat organismy, na druhou stranu se téměř nedostávají do masa ryb, a tedy, alespoň podle současných znalostí, neohrožují jejich konzumovatelnost,“ popisuje Tomáš Randák.

K omezení chemických koktejlů pronikajících do vod může přispět každý. Například tím, že omezí využívání chemických látek ve své domácnosti. Je zapotřebí zvažovat, zda je jejich použití v konkrétní situaci nutné a nelze využít jinou alternativu. Velmi důležité je i vracet nespotřebované léky do lékárny, a nikoli je hodit do odpadu či spláchnout do záchodu,“ uzavírá Tomáš Randák.

 

Rubriky:  Chemie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Raketě hrozí střet s Měsícem

Je tomu sedm let, co se raketa společnosti SpaceX po úspěšném dokončení své...

Kouření z generace na generaci

Před několika lety prokázala vědecká studie, že synové otců kuřáků,...

Odhalené tajemství tzv. „Hippo...

Hroši patří mezi nejnebezpečnější zvířata na planetě, ročně zabijí ve své...

Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po probuzení z hibernace, mění...

Neuralink zahájí klinické testy...

Implantáty, které by podle Elona Muska, spolumajitele společnosti,...

Rouškou k atraktivitě: Vědci...

Pro spoustu lidí jde o nenáviděnou součást každodenní výbavy, kterou...

Učitel na míru: Přírodověda na JU...

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity chce změnit status neoblíbených...

Kdy antibiotika nepomůžou?

V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá...

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...

Na povrch „vyplavaly“ nové...

Studie sopečného popela v jihozápadní Etiopii posunula stáří...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Zkáza neposlušného velitele: K ostudné porážce Francouzů přispěly ovce

Zkáza neposlušného velitele: K...

Eugène Bonnier, velitel francouzské armády v Africe v 90. letech 19. století,...
14 genů pro obezitu

14 genů pro obezitu

Obezita je dle Světové zdravotnické organizace (WHO) považována za jednu z...
Jak chránit ohrožené medvědy na Lysé hoře? Pomohou speciální mince

Jak chránit ohrožené medvědy na...

Na krásy české horské přírody a ohrožené šelmy v ní žijící se snaží...
Základna pro invazi: Římané na britské ostrovy zaútočili od Amsterodamu

Základna pro invazi: Římané na...

Na nizozemském pobřeží nedávno badatelé našli cca 2000 let starou pevnost....
Neuralink zahájí klinické testy na lidech

Neuralink zahájí klinické testy...

Implantáty, které by podle Elona Muska, spolumajitele společnosti,...
Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi mění svá stanoviště

Medvědi hnědí (Ursus arctos) na jaře, po probuzení z hibernace, mění...
Kolonizátoři podcenili kartografii: Fiasku Italů pomohla špatná mapa

Kolonizátoři podcenili kartografii:...

Nejslabší z evropských koloniálních mocností je na konci 19. století...
Kdy antibiotika nepomůžou?

Kdy antibiotika nepomůžou?

V zimě již klasicky vrcholí sezóna respiračních onemocnění a stoupá také...
Nelíbejte křečky!

Nelíbejte křečky!

Důrazná doporučení pro chovatele křečků coby domácích mazlíčků vydaly...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.