Už od počátků průmyslové výroby do prostředí unikají sloučeniny, se kterými si příroda příliš nerozumí. Tím pochopitelně trpí živé organismy.

Mezi tyto sloučeniny patří i léčiva a různé chemické prostředky, které dnešní moderní člověk používá každý den a život bez nich si už nedovedce představit. Jedná se například o čisticí a dezinfekční přípravky, kosmetiku, hygienické prostředky, opalovací krémy atp.

Souhrnně se tato skupina chemikálií označuje zkratkou PPCPs z anglického výrazu „Pharmaceuticals and Personal Care Products“. Zbytky těchto látek odcházejí z domácností v odpadní vodě, která putuje do čističky.

Proces čištění však není dokonalý a dost významná část látek stále uniká do našich potoků, řek a nádrží.

Odtoky z COV představují významný zdroj kontaminace vodního prostředí širokým spektrem mikropolutantů včetně zbytků léčiv.

Ryby měnící pohlaví i chování

Některé výzkumy ukázaly, že zbytky hormonálních léků nebo třeba antidepresiv ve vodě zapříčiňují změnu pohlaví ryb či jejich chování. Ze samců se stávají hermafroditi a některé rybí populace jsou tak v ohrožení.

Poukázala na to mimo jiné studie britských vědců z univerzity v Exeteru, podle kterých se samičí znaky objevily téměř u čtvrtiny rybích samečků.

Koncentrace chemických látek ve vodě zpravidla nebývají nijak závratné, ale i když odpovídají kostce cukru rozpuštěné v rybníku, koktejl antidepresiv, antikoncepčních prostředků a analgetik nadělá slušnou paseku.

Léčiva jsou totiž biologicky vysoce účinné látky, což znamená, že ovlivňují organismy již ve velmi nízkých koncentracích.

Své o tom vědí odborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity a jejího výzkumného centra CENAKVA.

Ohrožené malé toky

Koncentrace mixu cizorodých látek hraje v ovlivňování živých organismů zásadní úlohu. „Nejvyšší koncentrace jsou obecně nalézány v menších tocích, kde dochází k nízkému naředění vypouštěných ,vyčištěných‘ odpadních vod.

Proto paradoxně může být horší situace například v malém potoku pod Prachaticemi než ve Vltavě pod Prahou,“ vysvětluje prof. Ing. Tomáš Randák, Ph.D, z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Žít v takovém znečištěném prostředí není žádný med: „Tento koktejl cizorodých látek přítomný v životním prostředí může narušovat rozmnožování organismů, měnit jejich chování či u nich vyvolávat chemický stres spojený s různými obrannými reakcemi.

Krajním projevem např.  přítomnosti látek s účinky podobnými samičím hormonům v daném prostředí může být až feminizace samců a vznik hermafroditismu,“ říká Tomáš Randák. Dalším a nikoli nemalým problémem, který může mít dlouhodobé a značně nepříjemné důsledky, je i to, že se ve vodě s různými druhy léčiv setkávají  patogenní mikroorganismy.

Těm tento kontakt sice pohlaví nezmění, ale umožní jim lépe se seznámit se složením antibiotik a dalších medikamentů. Poté, co zaútočí na člověka, budou pak skvěle připraveni a vůči antibiotikům už budou mít přichystanou obranu.

Zjišťování přítomnosti mikropolutantů ve složkách životního prostředí je možné díky pokročilé analytické instrumentaci a efektivním analytickým metodám. Často je používána kapalinová chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (LC/HRMS).

Léky do záchodu nepatří

Výzkumy jihočeských vědců ukazují, že byť určité koncentrace léčiv v našich vodách nejsou výjimkou, není třeba se obávat konzumace ryb v nich žijících. „Cizorodé látky, o nichž se bavíme, jsou v našich tocích téměř všudypřítomné, mohou ovlivňovat organismy, na druhou stranu se téměř nedostávají do masa ryb, a tedy, alespoň podle současných znalostí, neohrožují jejich konzumovatelnost,“ popisuje Tomáš Randák.

K omezení chemických koktejlů pronikajících do vod může přispět každý. Například tím, že omezí využívání chemických látek ve své domácnosti. „Je zapotřebí zvažovat, zda je jejich použití v konkrétní situaci nutné a nelze využít jinou alternativu.

Velmi důležité je i vracet nespotřebované léky do lékárny, a nikoli je hodit do odpadu či spláchnout do záchodu,“ uzavírá Tomáš Randák.