Sonda Parker Solar Probe poprvé prolétla horní vrstvou sluneční atmosféry korónou. Poprvé tak vědci mají k dispozici měření částic a magnetických polí, které jsou trvale vázány na Slunce. Tento zásadní milník znamená pro Parker Solar Probe jeden velký krok a pro sluneční vědu jeden obrovský skok.
Stejně jako přistání na Měsíci pomohlo vědcům pochopit, jak se zformoval, dotyk s látkou, z níž je Slunce složeno, pomůže vědcům odhalit zásadní informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na Sluneční soustavu.
Jak se sonda Parker přibližuje k naší mateřské hvězdě, přináší nové objevy, které jsou pro pozorovatele ze Země i pro jiné sondy neuskutečnitelné. V roce 2019 zjistila, že v blízkosti Slunce se hojně vyskytují magnetické klikaté struktury ve slunečním větru, tzv. switchbacks.
Jak a kde vznikají, však zůstávalo záhadou. Parker Solar Probe, která od té doby překonala vzdálenost ke Slunci o polovinu a nyní proletěla dostatečně blízko, aby mohla identifikovat jedno místo jejich vzniku: sluneční povrch.
První a nikoliv poslední průlet korónou poskytuje údaje o jevech, které nelze studovat z dálky. „Při průletu tak blízko Slunce nyní Parker Solar Probe studuje podmínky ve vrstvě sluneční atmosféry s převahou magnetického pole – koróně -, které jsme nikdy předtím nemohli zjistit,“ řekl Nour Raouafi, vědecký pracovník projektu Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland.
„Důkazy o pobytu v koróně vidíme v údajích o magnetickém poli, údajích o slunečním větru a vizuálně na snímcích. Skutečně vidíme, jak sonda prolétá koronálními strukturami, které lze pozorovat při úplném zatmění Slunce.
“ Parker Solar Probe se na svou cestu vydala 12. srpna 2018. Družice se během své mise stane rekordmanem v přiblížení ke Slunci, když se dostane na vzdálenost pouhých 6,2 milionu kilometrů od povrchu.
Dosud se ke Slunci nejblíže přiblížila americko-německá sonda Helios 2, která dosáhla vzdálenosti 41,9 milionů kilometrů od slunečního povrchu. Před vysokými teplotami sondu chrání uhlíkový štít. Ten bude čelit teplotám kolem 1300 °C, byť v hlubších vrstvách koróny jsou teploty daleko vyšší.
Ba mnohem vyšší, než je povrch Slunce, kde teploty dosahují hodnot okolo 5 500 °C. Proč tomu tak je, to je jedna z otázek, na kterou by sonda měla poskytnout odpověď. „Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony,“ podotkla jedna z členek týmu, který se na misi podílí, Nicola Foxová.
I na tuto záhadu možná sluneční posel najde odpověď.
Nenechte si ujít další zajímavé články
