Domů     Vesmír
Poprvé v dějinách se lidmi vyrobená funkční sonda dotkla Slunce
Martin Janda
od Martin Janda 14.12.2021

Sonda Parker Solar Probe poprvé prolétla horní vrstvou sluneční atmosféry korónou. Poprvé tak vědci mají k dispozici měření částic a magnetických polí, které jsou trvale vázány na Slunce..

Tento zásadní milník znamená pro Parker Solar Probe jeden velký krok a pro sluneční vědu jeden obrovský skok.

Stejně jako přistání na Měsíci pomohlo vědcům pochopit, jak se zformoval, dotyk s látkou, z níž je Slunce složeno, pomůže vědcům odhalit zásadní informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na Sluneční soustavu.

reklama

Jak se sonda Parker přibližuje k naší mateřské hvězdě, přináší nové objevy, které jsou pro pozorovatele ze Země i pro jiné sondy neuskutečnitelné. V roce 2019 zjistila, že v blízkosti Slunce se hojně vyskytují magnetické klikaté struktury ve slunečním větru, tzv.

switchbacks. Jak a kde vznikají, však zůstávalo záhadou. Parker Solar Probe, která od té doby překonala vzdálenost ke Slunci o polovinu a nyní proletěla dostatečně blízko, aby mohla identifikovat jedno místo jejich vzniku: sluneční povrch.

První a nikoliv poslední průlet korónou poskytuje údaje o jevech, které nelze studovat z dálky. „Při průletu tak blízko Slunce nyní Parker Solar Probe studuje podmínky ve vrstvě sluneční atmosféry s převahou magnetického pole – koróně -, které jsme nikdy předtím nemohli zjistit,“ řekl Nour Raouafi, vědecký pracovník projektu Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland.

„Důkazy o pobytu v koróně vidíme v údajích o magnetickém poli, údajích o slunečním větru a vizuálně na snímcích. Skutečně vidíme, jak sonda prolétá koronálními strukturami, které lze pozorovat při úplném zatmění Slunce.“.

reklama

Parker Solar Probe se na svou cestu vydala 12. srpna 2018. Družice se během své mise stane rekordmanem v přiblížení ke Slunci, když se dostane na vzdálenost pouhých 6,2 milionu kilometrů od povrchu. Dosud se ke Slunci nejblíže přiblížila americko-německá sonda Helios 2, která dosáhla vzdálenosti 41,9 milionů kilometrů od slunečního povrchu.

Před vysokými teplotami  sondu chrání uhlíkový štít. Ten bude čelit teplotám kolem 1300 °C, byť v hlubších vrstvách koróny jsou teploty daleko vyšší. Ba mnohem vyšší, než je povrch Slunce, kde teploty dosahují hodnot okolo 5 500 °C. Proč tomu tak je, to je jedna z otázek, na kterou by sonda měla poskytnout odpověď.

„Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony,“ podotkla jedna z členek týmu, který se na misi podílí, Nicola Foxová. I na tuto záhadu možná sluneční posel najde odpověď.

reklama
Související články
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
Možná se k vám už dostaly zastrašující zprávy, které uvádějí, že existuje značné riziko, že Asteroid 2023 BU v blízké budoucnosti zasáhne Zemi. Asteroid 2023 BU je známý jako Near Earth Object (nebo NEO), tedy asteroid, jehož dráha je blízko protnutí dráhy Země. Tyto asteroidy jsou velmi pečlivě sledovány a díky vysoce přesnému pozorování polohy a […]
Těžko hledat ikoničtější snímek vlajky než ten, na kterém astronaut Buzz Aldrin stojí vedle prvního amerického praporu na Měsíci. Přitom vlajka zapíchnutá do země má určité historické konotace. Ještě začátkem 20. století zapíchnutí vlajky znamenalo automatické přičlenění daného území k té které zemi. Znamenaly snad v roce 1969 hvězdy a pruhy na Měsíci založení americké […]
Naděje, které astronomové vkládali do Webbova teleskopu, se zatím beze zbytku naplňují. Snímky, které ze vzdálenosti jeden a půl milionu kilometru zasílá, jsou vskutku dechberoucí. A nyní zaznamenal další úspěch: objevil svou první exoplanetu. Pozoruhodné je, že se nejedná o žádného horkého Jupitera či podobně velkou planetu. Těleso, které Webbův teleskop objevil, je téměř stejně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz