Sonda Parker Solar Probe poprvé prolétla horní vrstvou sluneční atmosféry korónou. Poprvé tak vědci mají k dispozici měření částic a magnetických polí, které jsou trvale vázány na Slunce..
Tento zásadní milník znamená pro Parker Solar Probe jeden velký krok a pro sluneční vědu jeden obrovský skok.
Stejně jako přistání na Měsíci pomohlo vědcům pochopit, jak se zformoval, dotyk s látkou, z níž je Slunce složeno, pomůže vědcům odhalit zásadní informace o naší nejbližší hvězdě a jejím vlivu na Sluneční soustavu.
Jak se sonda Parker přibližuje k naší mateřské hvězdě, přináší nové objevy, které jsou pro pozorovatele ze Země i pro jiné sondy neuskutečnitelné. V roce 2019 zjistila, že v blízkosti Slunce se hojně vyskytují magnetické klikaté struktury ve slunečním větru, tzv.
switchbacks. Jak a kde vznikají, však zůstávalo záhadou. Parker Solar Probe, která od té doby překonala vzdálenost ke Slunci o polovinu a nyní proletěla dostatečně blízko, aby mohla identifikovat jedno místo jejich vzniku: sluneční povrch.
První a nikoliv poslední průlet korónou poskytuje údaje o jevech, které nelze studovat z dálky. „Při průletu tak blízko Slunce nyní Parker Solar Probe studuje podmínky ve vrstvě sluneční atmosféry s převahou magnetického pole – koróně -, které jsme nikdy předtím nemohli zjistit,“ řekl Nour Raouafi, vědecký pracovník projektu Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v Laurelu ve státě Maryland.
„Důkazy o pobytu v koróně vidíme v údajích o magnetickém poli, údajích o slunečním větru a vizuálně na snímcích. Skutečně vidíme, jak sonda prolétá koronálními strukturami, které lze pozorovat při úplném zatmění Slunce.“.
Parker Solar Probe se na svou cestu vydala 12. srpna 2018. Družice se během své mise stane rekordmanem v přiblížení ke Slunci, když se dostane na vzdálenost pouhých 6,2 milionu kilometrů od povrchu. Dosud se ke Slunci nejblíže přiblížila americko-německá sonda Helios 2, která dosáhla vzdálenosti 41,9 milionů kilometrů od slunečního povrchu.
Před vysokými teplotami sondu chrání uhlíkový štít. Ten bude čelit teplotám kolem 1300 °C, byť v hlubších vrstvách koróny jsou teploty daleko vyšší. Ba mnohem vyšší, než je povrch Slunce, kde teploty dosahují hodnot okolo 5 500 °C. Proč tomu tak je, to je jedna z otázek, na kterou by sonda měla poskytnout odpověď.
„Porušuje to přírodní zákony, porušuje to fyzikální zákony,“ podotkla jedna z členek týmu, který se na misi podílí, Nicola Foxová. I na tuto záhadu možná sluneční posel najde odpověď.
