Domů     Vesmír
Astronomové našli nejbližší a zároveň nejtěsnější pár superhmotných černých děr
Martin Janda
od Martin Janda 9.12.2021
This image shows close-up (left) and wide (right) views of the two bright galactic nuclei, each housing a supermassive black hole, in NGC 7727, a galaxy located 89 million light-years away from Earth in the constellation Aquarius. Each nucleus consists of a dense group of stars with a supermassive black hole at its centre. The two black holes are on a collision course and form the closest pair of supermassive black holes found to date. It is also the pair with the smallest separation between two supermassive black holes found to date — observed to be just 1600 light-years apart in the sky.   The image on the left was taken with the MUSE instrument on ESO’s Very Large Telescope (VLT) at the Paranal Observatory in Chile while the one on the right was taken with ESO’s VLT Survey Telescope.

Pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře astronomové odhalili zatím nejbližší známý pár superhmotých černých děr. Dvě černé díry navíc dělí od sebe navzájem mnohem menší vzdálenost, než u kteréhokoliv jiného dosud objeveného systému tohoto typu. Dvojice skončí svoji existenci splynutím do jedné obří černé díry..

Pár superhmotných černých děr leží v galaxii NGC 7727 vzdálené od nás asi 89 milionů světelných let, která se na obloze nachází v souhvězdí Vodnáře. I když se to může zdát daleko, předchozí rekord, 470 milionů světelných let, překonala tato dvojice se značným náskokem a stala se nejbližším známým vázaným systémem superhmotných černých děr.

Superhmotné černé díry se ukrývají v centrech hmotných galaxií a pokud se dvě takové galaxie sloučí dohromady, ocitnou se i černé díry na ‚kolizním kurzu‘. Pár v galaxii NGC 7727 překonal také dosud platný rekord nejmenší vzájemné vzdálenosti – komponenty leží jen asi 1 600 světelných let od sebe.

reklama

„Poprvé se nám podařilo najít dvě superhmotné černé díry takto blízko u sebe. Je to méně než polovina dosavadního rekordu,“ upozorňuje astronomka Karina Voggel (Strasbourg Observatory, Francie), hlavní autorka studie publikované ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

„Malá vzdálenost a vzájemná rychlost těchto dvou černých děr ukazuje, že se nakonec spojí do jedné obří, a to v průběhu následujících 250 milionů let,“ doplňuje spoluautor práce profesor Holger Baumgardt (University of Queensland, Austrálie).

Vzájemné slučování černých děr této velikosti by mohlo vysvětlovat, jakým způsobem vznikly vůbec nejhmotnější objekty tohoto typu ve vesmíru.

Karina Voggel a její tým byli schopni určit hmotnosti jednotlivých komponent objevené dvojice a to pomocí sledování jejich gravitačního působení na pohyb hvězd v okolí. Větší černá díra leží v samotném jádru galaxie NGC 7727 a její hmotnost byla určena na téměř 154 milionů Sluncí. Její souputník je o poznání lehčí, váží jen asi 6,3 milionu hmotností Slunce.

reklama

Touto metodou byly hmotnosti složek u páru superhmotných černých děr určeny rovněž poprvé. Umožnila to jednak relativně malá vzdálenost mateřské galaxie, ale také detailní pozorování, které členové týmu získali pomocí přístroje MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) pracujícího ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Vedoucí autorka studie se s přístrojem naučila pracovat během své studentské stáže v ESO. Měření hmotností pomocí MUSE a využití dalších dat získaných Hubbleovým dalekohledem, vědcům umožnilo potvrdit, že objekty v galaxii NGC 7727 jsou skutečně černé díry.

Astronomové předpokládali, že tato galaxie obsahuje dvě velké černé díry. Až dosud ale nebyli schopni potvrdit jejich přítomnost, protože nepozorovali velké množství záření s vysokou energií přicházející z jejich bezprostřední blízkosti, které by je jinak prozradilo.

„Naše závěry naznačují, že by ve vesmíru mohlo existovat mnohem víc těchto reliktů galaktických kolizí a ty by mohly skrývat řadu černých děr, které stále čekají na objevení,“ říká Karina Voggel. „Celkový počet známých superhmotných černých děr v blízkém okolním vesmíru by se tak mohl zvednout až o 30 %.“.

Předpokládá se, že při hledání podobných skrytých párů superhmotných černých děr přinese značný pokrok budovaný dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který by měl zahájit vědeckou činnost na konci tohoto desetiletí v Chilské poušti Atacama.

reklama

„Toto pozorování je pouhý začátek,“ dodává spoluautor práce astronom Steffen Mieske (ESO, Chile, Vedoucí vědeckých operací Observatoře Paranal). „S přístrojem HARMONI a dalekohledem ELT budeme schopni podobné objekty detekovat na značně větší vzdálenost. ELT bude pro porozumění těmto objektům zásadní.“.

reklama
Související články
Jeden je od naší domovské planety vzdálený zhruba 630 milionů kilometrů, ten druhý dvakrát tolik… Přesto představují světy, které by se dali kolonizovat. NASA hodlá prozkoumat potenciál dvou vzdálených měsíců dvou plynných obrů: Europy a Titanu. Prvním kandidátem v dlouhé „výzkumné šňůře“ se stane druhý nejbližší Jupiterův měsíc, Europa. Právě pod jeho ledovou krustou se […]
Společnost Honda podepsala smlouvu o výzkumu a vývoji s japonskou kosmickou agenturou Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) týkající se „systému oběhu obnovitelné energie“, který má dodávat elektřinu pro zachování funkčnosti životního prostoru a různých systémů lunárních vozítek. Na základě této smlouvy agentura JAXA pověří společnost Honda, aby nejprve provedla koncepční studie a poté do konce […]
Možná se k vám už dostaly zastrašující zprávy, které uvádějí, že existuje značné riziko, že Asteroid 2023 BU v blízké budoucnosti zasáhne Zemi. Asteroid 2023 BU je známý jako Near Earth Object (nebo NEO), tedy asteroid, jehož dráha je blízko protnutí dráhy Země. Tyto asteroidy jsou velmi pečlivě sledovány a díky vysoce přesnému pozorování polohy a […]
Těžko hledat ikoničtější snímek vlajky než ten, na kterém astronaut Buzz Aldrin stojí vedle prvního amerického praporu na Měsíci. Přitom vlajka zapíchnutá do země má určité historické konotace. Ještě začátkem 20. století zapíchnutí vlajky znamenalo automatické přičlenění daného území k té které zemi. Znamenaly snad v roce 1969 hvězdy a pruhy na Měsíci založení americké […]
Naděje, které astronomové vkládali do Webbova teleskopu, se zatím beze zbytku naplňují. Snímky, které ze vzdálenosti jeden a půl milionu kilometru zasílá, jsou vskutku dechberoucí. A nyní zaznamenal další úspěch: objevil svou první exoplanetu. Pozoruhodné je, že se nejedná o žádného horkého Jupitera či podobně velkou planetu. Těleso, které Webbův teleskop objevil, je téměř stejně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz