Domů     Vesmír
Astronomové našli nejbližší a zároveň nejtěsnější pár superhmotných černých děr
Martin Janda 9.12.2021
This image shows close-up (left) and wide (right) views of the two bright galactic nuclei, each housing a supermassive black hole, in NGC 7727, a galaxy located 89 million light-years away from Earth in the constellation Aquarius. Each nucleus consists of a dense group of stars with a supermassive black hole at its centre. The two black holes are on a collision course and form the closest pair of supermassive black holes found to date. It is also the pair with the smallest separation between two supermassive black holes found to date — observed to be just 1600 light-years apart in the sky.   The image on the left was taken with the MUSE instrument on ESO’s Very Large Telescope (VLT) at the Paranal Observatory in Chile while the one on the right was taken with ESO’s VLT Survey Telescope.

Pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře astronomové odhalili zatím nejbližší známý pár superhmotých černých děr. Dvě černé díry navíc dělí od sebe navzájem mnohem menší vzdálenost, než u kteréhokoliv jiného dosud objeveného systému tohoto typu. Dvojice skončí svoji existenci splynutím do jedné obří černé díry..

Pár superhmotných černých děr leží v galaxii NGC 7727 vzdálené od nás asi 89 milionů světelných let, která se na obloze nachází v souhvězdí Vodnáře. I když se to může zdát daleko, předchozí rekord, 470 milionů světelných let, překonala tato dvojice se značným náskokem a stala se nejbližším známým vázaným systémem superhmotných černých děr.

Superhmotné černé díry se ukrývají v centrech hmotných galaxií a pokud se dvě takové galaxie sloučí dohromady, ocitnou se i černé díry na ‚kolizním kurzu‘. Pár v galaxii NGC 7727 překonal také dosud platný rekord nejmenší vzájemné vzdálenosti – komponenty leží jen asi 1 600 světelných let od sebe.

„Poprvé se nám podařilo najít dvě superhmotné černé díry takto blízko u sebe. Je to méně než polovina dosavadního rekordu,“ upozorňuje astronomka Karina Voggel (Strasbourg Observatory, Francie), hlavní autorka studie publikované ve vědeckém časopise Astronomy & Astrophysics.

„Malá vzdálenost a vzájemná rychlost těchto dvou černých děr ukazuje, že se nakonec spojí do jedné obří, a to v průběhu následujících 250 milionů let,“ doplňuje spoluautor práce profesor Holger Baumgardt (University of Queensland, Austrálie).

Vzájemné slučování černých děr této velikosti by mohlo vysvětlovat, jakým způsobem vznikly vůbec nejhmotnější objekty tohoto typu ve vesmíru.

Karina Voggel a její tým byli schopni určit hmotnosti jednotlivých komponent objevené dvojice a to pomocí sledování jejich gravitačního působení na pohyb hvězd v okolí. Větší černá díra leží v samotném jádru galaxie NGC 7727 a její hmotnost byla určena na téměř 154 milionů Sluncí. Její souputník je o poznání lehčí, váží jen asi 6,3 milionu hmotností Slunce.

Touto metodou byly hmotnosti složek u páru superhmotných černých děr určeny rovněž poprvé. Umožnila to jednak relativně malá vzdálenost mateřské galaxie, ale také detailní pozorování, které členové týmu získali pomocí přístroje MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer) pracujícího ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. Vedoucí autorka studie se s přístrojem naučila pracovat během své studentské stáže v ESO. Měření hmotností pomocí MUSE a využití dalších dat získaných Hubbleovým dalekohledem, vědcům umožnilo potvrdit, že objekty v galaxii NGC 7727 jsou skutečně černé díry.

Astronomové předpokládali, že tato galaxie obsahuje dvě velké černé díry. Až dosud ale nebyli schopni potvrdit jejich přítomnost, protože nepozorovali velké množství záření s vysokou energií přicházející z jejich bezprostřední blízkosti, které by je jinak prozradilo.

„Naše závěry naznačují, že by ve vesmíru mohlo existovat mnohem víc těchto reliktů galaktických kolizí a ty by mohly skrývat řadu černých děr, které stále čekají na objevení,“ říká Karina Voggel. „Celkový počet známých superhmotných černých děr v blízkém okolním vesmíru by se tak mohl zvednout až o 30 %.“.

Předpokládá se, že při hledání podobných skrytých párů superhmotných černých děr přinese značný pokrok budovaný dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který by měl zahájit vědeckou činnost na konci tohoto desetiletí v Chilské poušti Atacama.

„Toto pozorování je pouhý začátek,“ dodává spoluautor práce astronom Steffen Mieske (ESO, Chile, Vedoucí vědeckých operací Observatoře Paranal). „S přístrojem HARMONI a dalekohledem ELT budeme schopni podobné objekty detekovat na značně větší vzdálenost. ELT bude pro porozumění těmto objektům zásadní.“.

reklama
Související články
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii? Gaia je astrometrická mise. Zabývá se tedy […]
Ke komunikaci mezi Zemí a zařízeními vyslanými do hlubokého vesmíru se používá radiová komunikace, založená na elektromagnetickém vlnění. Nyní byl však úspěšně vyzkoušen zcela nový způsob komunikace, a to pomocí laserů, který umožňuje přenos až stonásobného množství informací. V říjnu 2023 odstartovala do vesmíru sonda Psyche americké vesmírné agentury NASA. Jejím cílem je stejnojmenný asteroid, […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
Poslední listopadový týden bude v Česku už 6. rokem patřit populárnímu festivalu Czech Space Week, který oslaví úspěchy českého kosmického průmyslu a nabídne unikátní prostor pro spolupráci firem i akademického sektoru. Časopis 21. STOLETÍ je mediálním partnerem kosmického týdne. Czech Space Week určený pro firmy, investory, startupy, studenty, děti a všechny ostatní fanoušky vesmíru, potrvá […]
Zdravotní stav astronautů při pobytech ve vesmíru studovalo již nespočet odborníků. Verdikt zněl jasně, prostředí mimo zemskou atmosféru není pro člověka vhodné. Hrozeb tam na něj totiž číhá spousta – ať už jde o smrtící záření, řídnutí kostí nebo psychické potíže. To, že pobyt ve vesmíru není procházka růžovou zahradou víme již léta. Astronauti totiž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz