Podle výzkumného projektu na archeologickém nalezišti v Caral, nejstarší civilizaci v Americe a oblasti původu andské kultury, zůstaly po tisíce let zvyky kojení v peruánských Andách téměř nezměněny.
Na hřbitově plném dětských ostatků, o nichž se věřilo, že byly pohřbeny kolem roku 500 př. n. l., vědci zjistili, že způsob kojení těchto dětí byl podobný tomu, jak to dělají matky v moderních venkovských komunitách v Andách.
Analýza zubů ostatků 48 dětí ukázala, že většina z nich byla kojena výhradně prvních 6 měsíců a nebyla zcela odstavena do 2,6 roku věku, což je stále případ většiny venkovských a tradičních andských populací.
„Očekávali jsme nižší věk, jako v moderní době, kdy jsou děti kvůli pracovním problémům a sociálním tlakům odstavovány prakticky v 9 měsících,“ řekl Efe Luis Pezo-Lanfranco, peruánský bioarcheolog vedoucí studie.
Pezo-Lanfranco doplnil, že je velmi pravděpodobné, že k přerušovanému kojení došlo v Caral, civilizaci, která se vyvinula 130 kilometrů severně od Limy mezi lety 3000 až 1800 př. n. l. Aby měli badatelé jasno, museli najít hřbitov z té doby.
Několik pohřebišť v Caralu bylo obnoveno, ale uchování kostí bylo příliš špatné na to, aby se našly stabilní izotopy uhlíku, dusíku a kyslíku, které odhalují vzorce kojení.
Výzkumníci jsou nicméně přesvědčeni, že tyto návyky kojení nalezené u kojenců pohřbených na hřbitově v rokli Chupacigarro, jen kilometr od posvátného města Caral, byly zděděny od první americké civilizace.
„V Caralu bylo vytvořeno mnoho kulturních forem, které jsou pro Andy tradiční,“ sdělil Pedro Novoa, zástupce ředitele Caralského výzkumu a konzervace materiálů.
Podle studie stále není jasné, zda to dlouhé období kojení bylo výživovým doplňkem, nebo bylo způsobeno nedostatkem potravy. Ruth Shadyová, ředitelka archeologických výzkumů v Caral, poznamenala, že vysoká dětská úmrtnost mohla být způsobena suchem a hladomorem.
Nenechte si ujít další zajímavé články
