Na jedné straně se ve společnosti šíří důraz na zdravý životní styl, ovšem paradoxně na straně druhé obézních lidí v globálním měřítku přibývá. V současnosti žije na planetě 700 milionů lidí patřících do kategorie obézních, což je téměř desetina veškeré populace..

Obezita přitom není problém jen západního světa. V poslední době prudce stoupá počet lidí se zdraví ohrožující nadváhou i v rozvojových zemích. Neradostná situace je v tomto ohledu na tichomořských ostrovech, kde jen něco málo přes polovinu populace se může považovat za štíhlou.

Nejhorší je v tomto ohledu stav na Palau, Nauru a Marshallových ostrovech. V těchto končinách však obezitu nemá na svědomí ani tolik přejídání či cosi podobného. Zdejší populace je vybavena tzv. šetřícími geny, které se v minulosti aktivovaly v dobách nedostatku.

Hlad v Tichomoří je však již minulostí, takže vzhledem k těmto genům obezita u Polynésanů či Mikronésanů vzniká rychleji.

Ani Česká republika si nemůže příliš vyskakovat. V evropském měřítku jí v žebříčku obezity patří třetí místo za Andorrou a Británií. Ve východoevropském regionu pak obezitou trpí 40 % žen.

Nadměrné tukové zásoby však nevedou jen k fyzickým problémům. Podle studie, na které se podíleli němečtí a kanadští vědci společně s českými experty z Národního ústavu duševní zdraví (NÚDZ), vyvolává obezita i závažné psychické problémy.

Obézní lidé mají větší sklony k depresím, k schizofrenii a sebevraždám.

Rovněž mezi nimi byl zaznamenán vyšší výskyt bipolární poruchy. A aby toho nebylo málo, jejich mozek stárne rychleji, než je tomu u lidí, kteří si udržují štíhlou linii.

Nebylo však jasné, co je příčina a co následek. „Obezita může poškozovat mozek, nebo je také možné, že některé změny mozku způsobují vyšší riziko obezity například tím, že zvýší impulzivitu, zhorší regulaci příjmu potravy atd.,“ popisuje český odborník Tomáš Hájek, který studii vedl.

K měření vlivu obezity na mozek vědci využili unikátní přístup zvaný BrainAGE. „Jistě jste někdy zkoušeli odhadnout věk lidí z jejich tváře. Udělali jsme to stejné, ale místo tváře jsme věk odhadovali z MRI snímku mozku.

To samozřejmě není něco, co dokáže člověk. Použili jsme snímky z magnetické rezonance cca 500 zdravých dobrovolníků a pomocí strojového učení jsme naučili počítač odhadovat věk mozku s velmi vysokou přesností,“ vysvětluje Hájek.

Vědci poté tento model aplikovali na MRI snímky mozku od pacientů a zdravých kontrol v naší studii, a počítač nám vygeneroval odhadnutý věk mozku u každé osoby. Pokud třeba osoba A má BrainAGE +4, tak to znamená, že její mozek vypadal o 4 roky starší, než byl skutečný věk tohoto člověka.

Ukázalo se, že u osob s první epizodou psychózy vypadal mozek v průměru o 3,4 roky starší, než byl jejich věk.

Psychóza samotná stárnutí mozku nezrychlovala a tak jediný faktor, který byl spojený se zrychleným stárnutím mozku, byl Body Mass Index (BMI), měřítko obezity.

„Je třeba podotknout, že efekt obezity na zrychlené stárnutí mozku byl patrný i u zdravých kontrol bez psychotického onemocnění. Obezita není škodlivá jenom pro mozek lidí s psychózou,“ upozorňuje profesor Hájek.

Podle něj zvýšení BMI o jeden bod vedlo ke zrychlení stárnutí mozku o jeden měsíc ročně.

Tyto výsledky jsou z klinického hlediska důležité, neboť pacienti s psychózou mají zvýšené riziko metabolických poruch. A metabolické poruchy se ukazují jako rizikový faktor pro zrychlené stárnutí mozku.

Podrobnější sledování a časná úprava metabolických poruch může snížit nejenom riziko předčasného úmrtí na kardiovaskulární nemoci, ale možná i zpomalit předčasné stárnutí mozku.

„Je také zajímavé, že mezi pacienty byly velké rozdíly v mozkových změnách, s tím, že řada z nich měla věk mozku srovnatelný s jejich skutečným věkem. Obezita se ukazuje jako jeden z faktorů, který zhoršuje změny mozku u lidí s psychotickým onemocněním.

Je to navíc rizikový faktor, který lze snadno měřit a kterému lze předcházet, případně ho léčit,” uzavírá další z autorů studie Marián Kolenič.