Domů     Příroda
Zpívající lemuři mají smysl pro rytmus
Pavel Polcar
od Pavel Polcar 1.11.2021
Úvodní foto: Pixabay

Mají načechrané uši, pronikavý pohled a zálibu v monogamii. Ukazuje se však, že velký, kriticky ohrožený druh lemura Indri indri má ještě jednu fascinující vlastnost – nečekaně výjimečný smysl pro rytmus.

Tyto poloopice jsou známé svým osobitým zpěvem, zvukem ne nepodobným dudám, na které se šlape, často skládají píseň se členy své rodiny – buď v duetech, nebo sborech -, jež obsahují zvuky od řevu po kvílení.

Vědci v nedávné době měli analyzovat písně 39 indriů žijících v deštném pralese Madagaskaru, přičemž údajně odhalili, že stejně jako lidé i tato stvoření používají takzvané kategorické rytmy.

V podstatě se jedná o charakteristické a předvídatelné vzorce intervalů mezi začátkem tónů. Například v rytmu 1:1 jsou všechny intervaly stejně dlouhé, zatímco rytmus 1:2 má některé dvakrát delší. „Jsou to docela předvídatelné vzory, protože další tón přijde buď o jednu jednotku, nebo o dvě celé jednotky po předchozí notě,“ uvedla Dr. Andrea Ravignani, spoluautorka výzkumu z Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku.

Zatímco rytmy 1:1 byly již dříve identifikovány u některých pěvců, tým tvrdí, že jejich výsledky jsou první, kdy byly kategorické rytmy identifikovány u jiného savce kromě člověka. „Důkazy jsou ještě silnější než u ptáků,“ sdělila Ravignani.

Tým vědců popsal, jak učinil svůj objev studiem písní 20 skupin indriů, obvykle zpívajících v mužských a ženských duetech, zaznamenaných za období 12 let. Výsledky ukazují, že písně lemurů odpovídaly dvěma rytmickým kategoriím, rytmu 1:1, podobnému tempu metronomu, a rytmu 1:2.

Předpokládá se, že poslední společný předek lidí a indriů žil před 77,5 milionu let. To znamená, že je nepravděpodobné, že by tato vlastnost byla předána od společného předka. Místo toho se tato vlastnost objevila nezávisle,“ řekla na závěr Ravignani.

reklama
Související články
Kde je voda, tam je život. Tento neoddiskutovatelný fakt bezezbytku platí i pro pomyslný ostrov divoké přírody, který vznikl v těsném sousedství pražského výrobního závodu společnosti Coca-Cola. Unikátní mokřad se využívá k zadržení dešťové vody, která by jinak končila v kanalizaci. Zásadním způsobem tak pomáhá k podpoře biodiverzity a celkovému ochlazování okolí. Do městské přírody […]
Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo. Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem […]
Za posledních 50 let se lidská populace více než zdvojnásobila. Momentálně se po planetě Zemi pohybuje přes 8 miliard jedinců. Predikce nastiňují, že do roku 2050 číslo „poskočí“ k hranici 10 miliard. Tím se nabízí otázka… „Zvládneme tuto masu vůbec nakrmit?“ Z na pohled nepříznivé situace proto vyplývá poměrně silný tlak na neustálé zlepšování vlastností […]
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Žraloci kladivouni jsou aktivní predátoři, kteří si rádi pochutnávají na různých druzích ryb, hlavonožců i korýšů, větší druhy nepohrdnou ani rejnoky či jinými žraloky. Aby byli schopni pronásledovat svoji kořist, museli si vyvinou důmyslné způsoby lovu. Kladivouni bronzoví (Sphyrna lewini) patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jsou to 370 až 420 cm dlouzí a až 150 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz