Zdánlivě „přátelské“ bakterie, které žijí přirozeně ve střevech dítěte, mohou ovlivnit různé aspekty jeho zdraví, včetně trávení, imunity, zdraví pokožky a duševní pohody. Střevní mikrobiom dítěte se vytváří během prvních několika let jeho života, stále se však mění a přizpůsobuje stravě, životnímu stylu a prostředí. .

Střevní mikrobiom, dříve označovaný jako střevní mikroflóra, podle nejnovější vědecké studie z letošního roku, zveřejněné v odborném časopise Nature Communications, ovlivňuje to, jakou reakci mají kojenci při stresových situacích.

Odborníci se zaměřili na složení dětského mikrobiomu, jež hraje stěžejní úlohu při neurologickém vývoji.

Kdo se bojí…

Střevní bakterie mohou na základě bádání vědců z Michiganské státní univerzity a Severokarolínské univerzity v Chapel Hill mít vliv na to, jak se u kojenců projevuje strach a jak se s touto emocí dokážou vypořádat.

Ví se, že je důležité už odmala v dětech budovat zdravé sebevědomí a vyrovnané duševní zdraví. Ale co se nevědělo, že se kromě výchovy ze strany rodičů na duševním zdraví dítěte podílí i střevní mikrobiom.

„Strachové reakce jsou běžnou součástí vývoje dítěte. Děti by si měly být vědomy hrozeb ve svém prostředí a být připraveny na ně reagovat.

Pokud ale nedokážou tuto reakci tlumit, může jim v budoucnu hrozit zvýšené riziko úzkostí nebo deprese,“ uvedla Rebecca Knickmeyerová z Michiganské státní univerzity, hlavní autorka studie.

Halloweenské masky a stolice

Experimentu se účastnilo 30 kojenců, z nichž všichni byli stále kojeni mateřským mlékem a ani jeden z nich neužíval žádná antibiotika, tyto podmínky byly zvoleny proto, aby faktory ovlivňující střevní bakterie byly co nejkonzistentnější.

K posouzení složení dětského mikrobiomu posloužily vzorky stolice a úroveň strachu byla studována pomocí halloweenských masek. Vědci totiž chtěli, aby se děti setkaly s něčím, na co jsou zvyklé, v tomto případě na svátek Halloween, kdy je všude mnoho strašidelných převleků.

Kojenci se nacházeli v místnosti, do níž následně vstoupila osoba v halloweenském převleku, odborníci poté zaznamenávali reakci dětí. „Chtěli jsme, aby šlo o příjemný zážitek, a to jak pro děti, tak pro rodiče, kteří u experimentu celou dobu byli a mohli kdykoliv zasáhnout,“ vysvětlila Knickmeyerová.

Reakce na strach

V závěru experimentu se vědcům dostaly do rukou nemálo zajímavé výsledky, které ukazují důležité souvislosti mezi některými konkrétními rysy střevního mikrobiomu a podobou dětské strachové reakce.

Jednotlivci, u nichž se v jednom měsíci po narození vyskytla ve střevech nerovnováha, pociťovali v jednom roce strach mnohem více než ti, jež měli mikrobiom vyrovnanější. Mezi dvěma skupinami byly také rozdíly v hladině některých daných bakterií.

Co se však nepodařilo zjistit, byla spojitost mezi reakcí na lidi v maskách a složením střevního mikrobiomu. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že potenciálně strašidelné situace zpracovává jiná část mozku, která je do procesu zapojena.

Celý článek si přečtete v čísle 11/2021, které vyjde 18. řijna…