Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako například Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha. O co jde? O záchranu karase obecného (Carassius carassius).

Karas obecný je sladkovodní všežravá ryba z čeledi kaprovitých a právě kaprovi je velmi podobná. Žije v teplých stojatých vodách, kde dorůstá velikosti 10–30 cm a dožívá se přibližně 10 let. Jedná se o tzv.

plevelnou rybu, u které není zákonem stanovena minimální lovná délka. A právě to je podle odborníků jeden z kamenů úrazu.

Karas sice dokáže přežívat i v nehostinných podmínkách, v současné době přichází o své přirozené biotopy, navíc ho vytlačuje konkurence: invazní karas stříbřitý (Carassius gibelio). „Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného,” poznamenal autor projektu Zachraň karase, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Karas zvládá dlouhodobě přepnout na bezkyslíkatý metabolismus, a tak přežívá i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem. Ostatní ryby natolik odolné nebývají. „Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí – do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně.

Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá,” upozornil Lukáš Kalous z ČZU v Praze.

První fáze záchranné akce má čtyři cíle. Vědci chtějí zmapovat úbytek karase obecného a vytipovat zbytkové populace, které by bylo možné využít pro jeho návrat do krajiny. Také je třeba najít vhodné lokality pro vysazení těchto ryb a získat další informace o invazi karase stříbřitého v Česku.

Podle AV potrvá šetření od letošního září do srpna 2022.