Domů     Příroda
Konec karasů v Česku
Pavel Polcar 17.8.2021
Zdroj foto: Pixabay

Společný projekt představily v srpnu významné české organizace jako například Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha. O co jde? O záchranu karase obecného (Carassius carassius).

Karas obecný je sladkovodní všežravá ryba z čeledi kaprovitých a právě kaprovi je velmi podobná. Žije v teplých stojatých vodách, kde dorůstá velikosti 10–30 cm a dožívá se přibližně 10 let. Jedná se o tzv.

plevelnou rybu, u které není zákonem stanovena minimální lovná délka. A právě to je podle odborníků jeden z kamenů úrazu.

Karas sice dokáže přežívat i v nehostinných podmínkách, v současné době přichází o své přirozené biotopy, navíc ho vytlačuje konkurence: invazní karas stříbřitý (Carassius gibelio). „Za mého dětství bylo na návesních rybníčcích těžké chytit jinou rybu než karase obecného,” poznamenal autor projektu Zachraň karase, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

Karas zvládá dlouhodobě přepnout na bezkyslíkatý metabolismus, a tak přežívá i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem. Ostatní ryby natolik odolné nebývají. „Karas obecný se z důvodů vymizení jeho přirozeného biotopu, což byly převážně dolní toky řek, stěhoval do náhradního prostředí – do rybníků, rybníčků, zatopených těžebních jam a podobně.

Teď už se nemá kam stěhovat a vymírá,” upozornil Lukáš Kalous z ČZU v Praze.

První fáze záchranné akce má čtyři cíle. Vědci chtějí zmapovat úbytek karase obecného a vytipovat zbytkové populace, které by bylo možné využít pro jeho návrat do krajiny. Také je třeba najít vhodné lokality pro vysazení těchto ryb a získat další informace o invazi karase stříbřitého v Česku. Podle AV potrvá šetření od letošního září do srpna 2022.

reklama
Související články
Pokud jste v nedávné době surfovali na vlnách internetu, mohla vás zaskočit zpráva, že vanilkové aroma již dávno není tím, čím bývalo. Do výrobní rovnice totiž měli vstoupit bobři… A to konkrétně s látkou kastoreum, která však člověku není tak úplně neznámá. Pro různé účely ji totiž více či méně využíval přes 2000 let. Je […]
Samotářské včely, tiší a nenápadní opylovači, hrají klíčovou roli v našem ekosystému. I když se jim říká samotářské, řada z nich se ráda druží a i ony, podobně jako včely medonosné, mohou žít v koloniích. V České republice existuje více než 580 druhů samotářských včel, z nichž mnohé jsou ohroženy vyhynutím. Mezi samotářské včely patří […]
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová […]
Kurosh Karimi a Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsali novou metodu lokalizace tělesa skrytého pod povrchem. Nová metoda umožňuje odhadnout polohu, zejména hloubku tělesa a byla publikována v časopise Scientific Reports. Vše v zemské kůře má svou specifickou hustotu, například dvě přibližně stejně velké struktury mohou mít […]
Odborníci z Kolumbijské univerzity přinesli důkazy o tom, že rypouni Petersovi jsou schopní, zřejmě jako jediné ryby na světě, sdílet mezi sebou informace, týkající se jejich smyslového vnímání. To jim pomáhá najít potravu a přátele, stejně jako identifikovat nepřátele, a díky tomu snáze přežít. Rypoun Petersův je sladkovodní ryba, vyskytující se v povodí afrických řek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz