Domů     Příroda
Odolají klimatické změně?
Dagmar Garciová 16.8.2021
Ilustrační obrázek: Pixabay

Korálové útesy jsou jedním z unikátních organismů, které jsou v současné době postiženi globálním oteplováním zcela nejvíce. Vědci z Karibiku však nyní přišli se zajímavým zjištěním.

Studie ze srpna 2021, kterou provedli vědci z Ministerstva rybolovu a rozvoje mořských zdrojů Kiribatské republiky, naznačila, že poškozenější korálové útesy žijící ve více znečištěné vodě totiž zřejmě nejlépe odolávají extrémním vlnám tepla. Mohly by tedy lépe čelit klimatickým změnám.

Kvůli teplotní oscilaci, která způsobuje, že teplota oceánu podél rovníku rok od roku kolísá, zažívají tyto korálové útesy tepelný stres častěji než útesy v jiných částech světa. Útesy na Kiribati by mohly být předzvěstí toho, jak budou reagovat na oteplování oceánů útesy na jiných místech planety,“ uvedla hlavní autorka studie Sara Cannonová z ministerstva.

Netřeba však jásat, zatímco korálové útesy poblíž více osídlených a znečištěných vod ostrova Tarawa, hlavního města Kiribati, se teplejší vodě přizpůsobily, ty další méně narušené korálové útesy poblíž atolu Abaiang zcela podlehly zkáze, když teplá voda způsobila jejich vybělení.

Chráněné mořské oblasti (MPA) jsou nejčastějším nástrojem, který vědci doporučují k ochraně útesů před stresovými faktory způsobenými člověkem, včetně klimatických změn. Pokud ale MPA vytvoří podmínky, v nichž se může dařit citlivějším korálům tím, že omezí místní rušivé vlivy, jako je rybolov nebo znečištění, jako je tomu v Abaiangu, může se to obrátit proti nim.

Tyto útesy se tak stanou zranitelnějšími vůči tepelnému stresu,“ dodává Cannonová.

Vědci uvádějí, že rozmanité koráli rostoucí na Tarawě sice mohou být schopné přežít extrémní současné podmínky, ale otázky ohledně jejich užitečnosti jako prostředí pro ryby a jejich schopnosti zabránit erozi zůstávají nezodpovězené.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz