Z dřívějších dob se nám dochovaly stavby vytvořené člověkem, nad nimiž dnes jen kroutíme hlavou a netušíme, jak je mohl vůbec někdo vybudovat. Z původních starověkých sedmi divů světa se nám sice dochovaly „jen“ pyramidy, ale existují i méně známá místa ohromného kulturního významu, o kterých často moc nevíme.

Kromě egyptských pyramid se k původním tzv. sedmi divům světa měly řadit i visuté zahrady Semiramidiny v Babyloně, jejichž existence však dodnes nebyla spolehlivě prokázána. Naopak o ostatních pěti divech víme, že skutečně existovaly, byly však v minulosti zničeny, ať už požárem nebo zemětřesením. Šlo o Feidiovu sochu Dia v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a maják na ostrově Faru.

K původním divům světa postupně přibývaly další a další památky. Ostatně výše zmíněný seznam byl trochu ovlivněný tím, že vznikl v Řecku v době, kdy svět ještě zdaleka nebyl globalizovaný a o mnohých památkách jiných kultur se v evropském kontextu zkrátka nevědělo.Anebo ještě ani nestihly vzniknout, což je případ bývalého světového obchodního centra Čchüan-čou v Číně, které bylo ve své době jedním z důležitých center tzv. Hedvábné stezky. Nejvýznamnější památky města začaly vznikat v období dynastií Sung a Jüan mezi 10. a 14. stoletím. V té době už starověké Řecko dávno neexistovalo.

Na seznam světového dědictví UNESCO byl nedávno přidán také chrám Ramappa (Rudrešvára) v Indii, který je zasvěcen bohu Šivovi a odhaduje se, že vznikl v průběhu čtyřiceti let od roku 1213 po Kristu. Fascinující stavba s věží pyramidového tvaru (Vimanou) leží ve vesnici Palampet asi 200 km od města Hajdarábád ve státě Telangana. Pískovcová stavba je unikátní tím, že pyramida na střeše je vytvořena ze speciálních porézních cihel, které snižují hmotnost konstrukce. Ale také tím, že tamní ozdobné sloupy a sochy detailně zobrazují místní taneční a kulturní zvyklosti.

K „pokladům“ světa se však mohou řadit ještě modernější stavby, čehož důkazem je 1 394 kilometrů dlouhá trans-íránská železnice. Ta byla vybudována v letech 1927 až 1938 a spojuje Kaspické moře na severovýchodě s Perským zálivem na jihozápadě. Zůstaneme-li u statistik, potom celá infrastruktura železnice čítá mimo jiné 174 velkých mostů, 186 malých mostů a 224 tunelů, z nichž 11 dokonce zatáčí.

Zajímavé přitom je i to, že se vláda Íránu už v té době chtěla vyhnout investicím ze zahraničí (a tedy i potenciálnímu rozhodování jiné země o jejích vnitřních věcech), a tak železnici, protínající mimo jiné dvě pohoří a čtyři odlišné klimatické oblasti, financovala výhradně z daní vlastních občanů.

Paseo del Prado, tak se jmenuje další zvláštnost zapsaná nedávno do seznamu UNESCO. Jedná se o třídu v centru Madridu, jejíž vzhled samotný i vzhled jejího okolí byl utvářen někdy mezi 16. a 18. stoletím. K nejvýznamnějším uměleckým dílům této ulice patří především fontány.

Na del Prado přímo navazují zahrady Buen Retiro, pozůstatek stejnojmenného paláce ze 17. století, které ilustrují různé zahradnické styly typické pro období od 19. století dodnes. Součástí je i památník Alfonse XII. s velkým jezírkem, na němž místní turistům pronajímají loďky.

Do světového dědictví UNESCO dnes spadá 1 121 pokladů vytvořených v minulosti člověkem. Světovému kulturnímu dědictví a jeho méně známým prvkům se věnuje i dokumentární seriál Planeta pokladů, který poběží v premiéře od neděle 8. srpna v 19:55 na kanálu Viasat History. Udělejte si i vy čas a nechte se společně s průvodcem, historikem sirem Christopherem Clarkem, unést fascinujícími místy, u nichž někdy ani nebudete věřit tomu, že je vytvořil člověk.

Trailer: