Domů     Vesmír
Snímek fotografa z opavské univerzity uspěl v NASA
Jan Zelenka 31.7.2021

V soboru 31. července 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „Remembering NEOWISE“ (Vzpomínka na NEOWISE), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Snímek připomíná rok od průletu jasné komety C/2020 F3 NEOWISE kolem Země.  Kometa NEOWISE zazářila vloni v červenci na ranní a později i večerní obloze a byla nejvýraznější kometou na severní polokouli za posledních 23 let.

Díky jejímu průletu před „Velkým vozem“ a navíc v době pandemie COVID-19, během které lidé více věnovali svůj zájem přírodě, byla kometa také jedním z nejfotografovanějších astronomických těles vůbec..

I přes mimořádně přísné restrikce kvůli pandemii COVID-19 byla a je noční obloha každému stále dostupná. Na nočním nebi můžeme aktuálně pozorovat Mléčnou dráhu, objevují se první meteory z roje Perseid a nízko nad obzorem už za soumraku lze pozorovat jasné planety:

nad západním obzorem planetu Venuši, nad jihovýchodem pak Jupiter a Saturn. Mnozí ale stále vzpomínají na jednu z nejpůsobivějších nebeských událostí v minulém roce – kometu C/2020 F3 NEOWISE. A právě tato kometa je zachycena na  Astronomickém snímku dne NASA ze 31. července 2021, který pořídil v minulém roce Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Astronomický snímek dne NASA 31. července 2021 s názvem „Vzpomínka na NEOWISE“.

Foto: Petr Horálek (FÚ SU v Opavě).

Snímek byl pořízen 23. července 2020 na táborové základně Klondik u Severní (obec Lobendava) během přednášky o vesmíru pod noční oblohou. Během besedy ukazoval autor snímku dalekohledem kometu účastníkům tábora a vedle pozorování měl ustavený aparát se světelným objektivem na malé přenosné montáži.

Aparát nasnímal celkem 19 půlminutových expozic, které pak byly složeny do jednoho snímku, aby byl potlačen nežádoucí šum a dalšími sofistikovanými úpravami zvýraznil autor také struktury v obou ohonech komety.

Během snímání přecházela přes Velký vůz závojovitá oblačnost, kterou nasvěcovala města v dálce a na snímku se pak projevila jako rovnoběžné světlé pásy. Ty dávají celé kompozici dramatický nádech. Jde již o třetí snímek NASA Fyzikálního ústavu v Opavě a v pořadí 29. snímek NASA od autora Petra Horálka.

Zároveň jde o 17. snímek dne NASA, který vznikl na území České republiky a také o třetí snímek komety NEOWISE od českého autora (první 11. července 2020 od Miloslava Druckmüllera a druhý 16. července 2020 rovněž od Petra Horálka).

Na snímku je zachycena kometa C/2020 F3 NEOWISE ve „Velkém voze“ v den svého největšího přiblížení k Zemi. Kometa tehdy, tedy 23. července 2020, proletěla ve 3:09 SELČ kolem Země ve vzdálenosti 0,63 astronomické jednotky (zhruba 103,5 milionu kilometru od Země) a na nebi se díky tomu jevila úhlově největší.

Měla dva nápadné ohony – bílý prašný a modrý, tvořený ionty. Přičemž bílý se ohýbal díky gravitaci Slunce. A iontový mířil přímo od Slunce, očima byl sice pozorovatelný v délce několika úhlových stupňů, ale na fotografiích vynikal v úhlové délce až 60 měsíčních úplňků naskládaných vedle sebe.

Kometa byla v průběhu své nejlepší viditelnosti pozorovatelná pod známým hvězdným uskupením „Velkého vozu“ (je to součást souhvězdí Velké medvědice), přičemž právě tato kompozice činila průlet komety na obloze nesmírně fotogenický.

Šlo o jednu z nejvýraznějších komet pozorovatelných od roku 1998, kdy zazářila kometa Hale-Bopp. Znovu se kometa NEOWISE ke Slunci vrátí až za 6 765 let.

Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD) je prestižní ocenění nejzajímavější astronomické fotografie dne, kterou pro každý den pečlivě vybírají a následně doplňují osvětným popisem editoři prof.

Jerry Bonnell (z Michiganské Technologické Univerzity) a prof. Robert Nemiroff (z Univerzity v Marylandu), spolupracovníci NASA. Mottem APODu je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl výběr zahájen, se stal jedním z nejuznávanějších svého typu po celém světě.

Průvodní texty jsou překládány do 23 světových jazyků včetně češtiny (o kterou se stará od roku 1999 Josef Chlachula) a na sociálních sítích je APOD sledován stamilióny návštěvníků denně.

Související články
Vesmír 19.3.2025
Už týden je v provozu observatoř NASA SPHEREx, mise, která během následujících dvou let prostuduje miliony galaxií a hvězd v Mléčné dráze. Jak vědci doufají, její data nám pomohou pochopit nejranější okamžiky vesmíru a jeho vývoj. Astrofyzikální dalekohled vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země 11. března raketa Falcon 9 společnosti SpaceX z kalifornské Vandenbergovy vesmírné základny. Od mise […]
Vesmír 18.3.2025
Byla první ženou ve vedení NASA, která po celý svůj život neúnavně obhajovala nové nástroje, které by vědcům mohly umožnit studovat širší vesmír. Měla velkou zásluhu na tom, že byl roku 1990 do vesmíru vyslán Hubbleův teleskop, který umožňuje zkoumat astronomické jevy bez rušení zemskou atmosférou. Díky tomu získala přezdívku „matka Hubblea“. Nancy Grace Romanová […]
Technika Vesmír 17.3.2025
Ve své době patřily k technologické špičce, máloco ale stárne rychleji než technologie. Sonda Voyager 1, která dala nahlédnout za oponu Jupiteru a Saturnu, se už dávno stala nejvzdálenějším člověkem-vyrobeným objektem ve vesmíru. Málokdo ale ví, co s sebou do vesmírných dálav nese… Každého Američana stál zhruba tolik, jako jeden oběd v McDonaldu. Finanční náklady na program […]
Vesmír 15.3.2025
Venuše a Merkur nemají žádný, Země jeden, Mars dva. To plynní obři počítají své přirozené satelity ve větších číslech, Neptun jich má 16, Uran 28 a Jupiter 95. I největší planeta Sluneční soustavy je však proti Saturnu jen chudým příbuzným. Astronomové objevili nových 128 měsíců, které obíhají krasavce s mohutným prstencem, tedy Saturn. „Je to […]
Vesmír 9.3.2025
Není ani dutý, ani se v něm neukrývají mimozemšťané, ani si tam ilumináti nebudují základny, ani není ze sýra. Po letech spekulací se konečně zdá, že vědecká obec má jasno, co se skrývá uvnitř Měsíce. Jádro našeho přirozeného satelitu tvoří železná koule Mezinárodní vědecký tým vedený astrofyzikem Arthurem Briaudem z francouzského Národního centra pro vědecký […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz