L’Oréal Česká republika již popatnácté ocenil tři nadané vědkyně pomocí lokálního CSR projektu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Letos se porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, UNESCO a společnosti L’Oréal rozhodla podpořit trojici výzkumnic z oblasti medicíny, fyziologie a genetiky rostlin.
Nadané vědkyně si mezi sebou rovným dílem rozdělí 600 tisíc korun.
Česká verze mezinárodního programu přilákala letos k účasti celkem 66 vědkyň, které splnily podmínku věku do 40 let a dosažení titulu Ph.D. ve vědeckých oblastech. Do dubnového finále, které se uskutečnilo navzdory pandemii, se jich nakonec probojovalo 13.
Tři z nich během osobní prezentace svých projektů zaujaly porotu natolik, že každou z nich ocenila částkou 200 tisíc korun. Peníze mohou vítězky použít libovolně k naplnění svých cílů.
Vítězky 15. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě:
MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D. – zkoumá nové příčiny dědičné periferní neuropatie, která postihuje periferní nervy a patří mezi nejčastější dědičná nervosvalová onemocnění.
RNDr. Terezie Mandáková, Ph.D. – zkoumá strukturu rostlinných chromozomů a genomů s cílem pochopit, jak vznikly a jak se v průběhu evoluce měnily.
Mgr. Michaela Tencerová, Ph.D. – zkoumá funkční význam metabolických změn v kostní dřeni s cílem přispět k cílenější léčbě osteoporózy.
„Ženy ve vědě se podílejí na zásadních výzkumech po celém světě. Navzdory jejich pozoruhodným objevům však stále globálně podle posledních dat představují pouze třetinu výzkumných pracovníků a jejich práce si zřídka získá uznání, které si zaslouží.
Pouze 4 % Nobelových cen za vědu byla kdy udělena ženám a pouze 11 % vedoucích výzkumných pozic zastávají v Evropě ženy. Podobná situace panuje v České republice, kde je zastoupení žen mezi vědci jen 27 %.
I proto jsme rádi, že můžeme podporovat jejich úsilí a přispět k tomu, aby jejich příklad následovaly i dívky teprve nastupující generace,“ sdělila Brigitte Streller, generální ředitelka společnosti L’Oréal pro Česko, Slovensko a Maďarsko.
„Aby se tento stav změnil, bude potřeba udělat řadu systémových změn, aby se ženám vyplácelo investovat do sebe a svých profesních cílů. Zároveň je potřeba podporovat ženy už v mladém věku, aby následovaly své sny a ambice a přestaly je filtrovat optikou genderových stereotypů,“ řekla Ing. Ilona Mülllerová, DrSc., předsedkyně poroty programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě, Česká republika – talentový program.
Pandemie COVID-19 ještě výrazněji rozevřela nůžky genderových předsudků v oblasti výzkumu. Podle UNESCO Science Reportu pod 90 % odborných článků jsou podepsáni muži. Tři čtvrtiny vědkyň uvedlo, že současná situace jejich profesionální a osobní rovnováhu negativně ovlivňuje.
České laureátky L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě 2021
MUDr. Petra Laššuthová, Ph.D., pracuje pro LF UK v Motole.
„Dědičná periferní neuropatie je degenerativní choroba postihující periferní nervy. Typickým příznakem je progresivní svalová slabost a atrofie svalstva na dolních končetinách, později i na horních končetinách, někdy také porucha citlivosti.
Patří mezi nejčastější dědičná nervosvalová onemocnění. V ČR jí trpí okolo 4 000 pacientů. Součástí mé práce je objasňování vzácných a hledání nových příčin tohoto onemocnění. V současnosti je popsáno, že patogenní varianty ve více než stovce genů mohou způsobovat dědičnou neuropatii.
I po vyšetření těchto známých příčin zůstává původ nemoci neobjasněn u velké části pacientů. Je to proto, že mnoho typů zatím ještě neznáme, a také proto, že může jít o varianty, které běžné metody nezachytí.
Pro tyto pacienty se snažíme využít nejnovější nástroje genomiky tak, abychom zjistili, co jejich nemoc způsobuje. Určení příčiny má zásadní význam pro pacienta, pro jeho/její rodinu. Znalost kauzálního genu a varianty nám umožní nabídnout správné genetické poradenství, lépe specifikovat prognózu a v některých případech i lépe směrovat léčbu.
Mimo jiné je objasněním příčiny ukončena někdy i mnoho let trvající „diagnostická Odyssea“, což má významné psychologické i společenské dopady.“
RNDr. Terezie Mandáková, PhD., pracuje pro CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.
„Apomixie je nepohlavní způsob rozmnožování semeny, při kterém nový jedinec vzniká bez splynutí samčích a samičích pohlavních buněk. Ideálním modelovým systémem pro studium apomixie je rostlinný rod Boechera, který zahrnuje sexuálně se rozmnožující druhy, ale i druhy rozmnožující se nepohlavním způsobem.
Ve svém projektu využívám kombinaci nejmodernějších genomických přístupů k rekonstrukci a porovnání struktury genomů sexuálních a apomiktických druhů rostlin z rodu Boechera. Tento přístup mi také umožňuje objasnit vznik chromozomů spojených s apomixií a jejich evoluční roli.
Projekt tedy představuje vzrušující cestu k odhalení podstaty nepohlavního rozmnožování rostlin.“
Mgr. Michaela Tencerová, Ph.D., pracuje pro Fyziologický ústav AV ČR.
„Osteoporóza neboli řídnutí kostí se nazývá chronické onemocnění kostry. Dochází k nerovnováze mezi novotvorbou kostní hmoty a jejím úbytkem. Kosti ztrácejí svoji pevnost, důsledkem se stává zvýšené riziko zlomenin převážně kyčelního kloubu, v oblasti zápěstí a páteře.
Nejvíce se v ohrožení ocitají pacienti s metabolickými onemocněními, ať jde o cukrovku nebo obezitu, zejména ženy. Naše nedávná zjištění ukázala, že lámavost kostí v obezitě způsobuje akumulace tukové tkáně v kostní dřeni, která vede k urychlenému stárnutí a vyčerpání jejích kmenových buněk, což zhoršuje vytváření zdravé kostní hmoty.
Hlavním cílem naší studie je proto zkoumat funkční význam metabolických změn v kostní dřeni a zjistit, zda jim lze zabránit pomocí dietních opatření nebo farmakologicky, tedy použitím léků pro léčbu metabolických onemocnění.
Naše poznatky mohou přispět k cílenější léčbě osteoporózy u pacientů, kteří jí trpí, nebo mohou vést k jejímu zabránění.“
Nenechte si ujít další zajímavé články
