V pravidelném rytmu, s přesností na desetinu milimetru stiskne vstřikovací lis silou 150 až 1600 tun dvě protilehlé části formy. Z té pak každých 30 až 60 sekund, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu vypadne jeden, nebo dokonce hned několik plastových výrobků.

V závodech Alfa Plastik mají takových lisů desítky a většinou jedou na plný výkon.

Doba plastová jen tak neskončí, jiný materiál s tak mimořádnými vlastnostmi a všestrannějším použitím jsme dosud nevymysleli. Zbývá nám už jen naučit se, jak s takovým zázrakem správně zacházet.

Ekologie plastové přepravky

Pivo ve skleněných lahvích se na pultech obchodů objevilo někdy v 19. století. A tehdy také pivovary začaly řešit jejich bezpečnou a ekonomicky výhodnou přepravu. V 50. letech svět konečně uzřel vítěze, po všech stránkách praktickou plastovou přepravku.

Je levná, lehká, snadno stohovatelná, snadno omyvatelná, pevná a přitom pružná, takže se v ní sklo netříští jako v kovových rámech, a její životní cyklus je daleko delší než u dřevěné nebo papírové krabice.

V Československu nám stačily přepravky pouze v jednom červenohnědém odstínu, dnešní rozmach malých soukromých pivovarů přináší úplně jiné výzvy. Z přepravky se stal marketingový nástroj, součást identity značky.

Její tvar, barva a umístění loga se musí od ostatních odlišovat, aby zákazník už na dálku poznal, kam v supermarketu zamířit pro Heineken a kam pro Budvar. Jeden z mála příjemných dopadů Covidu na ekonomiku:

„Spotřeba lahvového piva za poslední rok stoupla tak, že máme zakázky na statisíce nových přepravek, které pivovary potřebují mít v oběhu,“ pochvaluje si Mgr. Tomáš Jursa, generální ředitel Alfa Plastik, a dodává, že zálohovaná „basa“ na pivo je podle jeho názoru mnohem ekologičtější obal, než si mnozí odpůrci plastu myslí.

Když se přepravka opotřebuje nebo její úchyty a otvory už nesedí do nových plnicích linek, v Alfa Plastik ji rozemelou a vyrobí novou. Můžeme namítnout, že pohozená v lese se rozloží asi až za 450 let, jenže sama tam nedošla, donesl ji tam někdo z nás, ne?

Jen tlustý plast je dobrý plast

Autoři společné zprávy Kanceláře Evropského parlamentu v České republice a Svazu moderní energetiky uvádějí, že od roku 1981 stoupla celosvětová výroba plastu dvacetkrát a přesáhla 320 milionů tun.

V roce 2016 se na výrobu plastů spotřebovalo 6 % světové produkce ropy, v roce 2050 to bude 20 %.

Když jsme u ropy: Covidová pandemie vede k vyšší poptávce po plastových přepravkách, zároveň ale také k prudkému zdražení vstupního materiálu, kterým je vedlejší produkt vznikající při výrobě benzinu. Toho teď projezdíme tak málo, že ve světě plastů začínají váznout odběratelsko-dodavatelské vztahy…

Ekologové mají problém hlavně s tenkým jednorázovým plastem. Symbolem všeho zla se stala nákupní igelitka a s ní se bohužel svezly i pevnější plastové tašky, které vydrží roky. Do módy přišly látkové. Jsou dobré, ale při jejich výrobě se spotřebuje tolik surovin a vody, že bychom museli jednu používat nejméně jedenáct let, aby byla skutečně eko.

Tomáš Jursa doufá, že jednou se podobným trendem stane právě plastová přepravka. „V kufru auta vám vydrží věčnost a já bych takový projekt spojený třeba s nějakým velkým obchodním řetězcem hned podpořil. Jako super ekologickou záležitost by ho měli vnímat i ochránci přírody.“.

Rodiny na africkém venkově často přechovávají celý svůj majetek v jednom plastovém koši nebo sudu. Vydrží jim věčnost

Bezpečně uklizený biohazard

Současná doba přináší poptávku po dalším nezbytném zboží. K tradičním kontejnerům na použité injekční stříkačky a jehly se přidaly další na roušky, respirátory a ochranné obleky, a to ve velkém. Alfa Plastik má v EU několik distributorů, kteří nebyli spokojeni s nádobami čínské výroby, protože během převozu do spalovny nebezpečného odpadu často praskaly a občas se někdo poranil o vyčnívající jehly…

Změna přístupu

Každý kousek plastu, který od padesátých let v Alfa Plastik vyrobili, se stále nachází někde na této planetě. Člověk by řekl, že za tu dobu už musíme být všichni bohatě vybaveni aspoň všemi těmi kuchyňskými mísami na těsto, koši na prádlo a kbelíky na úklid.

Kolik jich za život vůbec potřebujeme? „Při slušném zacházení by nás každá z těch věcí nejen přežila, ale ještě by posloužila našim dětem a vnoučatům. Nejsme ovšem zvyklí dědit spolu s porcelánem po babičce i plastové umyvadlo a cedník na špagety,“ odpovídá Tomáš Jursa a pokračuje:

„Tuto výrobu držíme již jen jako tradiční součást sortimentu a dále ji nerozvíjíme, i když kdo ví, co přinese budoucnost. Vztah lidí k plastu je proměnlivý.“.

Přirozená obměna, kdy stará věc doslouží a my potřebujeme novou, nastává až po dlouhých letech používání. Častějším důvodem je konzumní chování, k nové světle zelené kuchyni chceme mít misky ve stejném odstínu a tak dále.

Podle jednoho průzkumu v českých domácnostech takto obměňujeme v průměru každé tři roky.

Alfa Plastik tvoří dokonale uzavřený systém, z něhož nic škodlivého neodchází. Nemá ani komín. Stojí na dohled od rezidenční čtvrti, kolem si hrají děti.