Domů     Historie
V pravěku to bez „ostrých loktů“ nešlo
Pavel Polcar 17.6.2021
Úvodní foto: geralt / pixabay

Nejnovější archeologický průzkum dokazuje, že v pravěku se válčilo „hlava nehlava“ a že tehdejší boje byly velice krvavé. Ani ženy a děti neušly násilí.

Vědci zjistili, že prehistoričtí bojovníci nehleděli na to, koho vraždí – s běsnivostí zabíjeli muže, ale i ženy a děti, a to se stejně vysokou frekvencí. K této teorii odborníkům dopomohla analýza zranění utržených v boji, jež schytali zástupci nevelké komunity, kteří před asi 20 tisíci lety žili v údolí Nilu.

Rodiny byly hlavním terčem

Podle studie tehdy nedocházelo k velkým bitvám, v tamní populaci se spíše konaly časté menší výpady na skupiny rodin. Co ale nebylo příliš pochopitelné, bylo, že útočníci zabíjeli s až přehnanou zuřivostí a násilím, které k obyčejnému usmrcení ani nebylo třeba.

Badatelé potvrdili, že některé oběti měly 10-20 nezhojených zranění od šípů nebo kopí. K většině útoků docházelo z větší vzdálenosti, zbraně pro boj na dálku – kopí, luky a šípy – byly velice sofistikovanými nástroji a byly navrženy tak, aby dosáhly maximální ztráty krve.

Například jedna žena měla 19 nezhojených ran v boku, nohách, paži, rameni a hlavě. Konflikty nebyly v minulosti nijak usměrňovány, přičemž výzkumníky překvapila neobvykle vysoká míra násilí, jež potírala jakékoli etické hodnoty.

Mezi jednotlivými komunitami panovala nevraživost a nenávist, pro útočníky bylo lepší cizí komunitu zcela vyhladit, než ji jenom porazit.

Kosterní nálezy pod mikroskopem

Pomocí mikroskopů se vědcům z Britského muzea a francouzského Národního centra pro vědecký výzkum podařilo podrobně prozkoumat ostatky 61 jedinců z prehistorického pohřebiště Džabal Sahaba v severním Súdánu, jež byli exhumováni v 60. letech 20. století.

„Ukázalo se, že Džabal Sahaba je nejstarším pohřebištěm údolí Nilu a jedním z nejranějších míst na světě znázorňujícím rozsáhlé mezilidské násilí. Za tyto časté konflikty bylo nejpravděpodobněji zodpovědné soupeření o zdroje kvůli změnám klimatu,“ uvedl vědec Daniel Antoine z Britského muzea.

41 % z analyzovaných kosterních pozůstatků mělo v kostech zranění způsobená šípy nebo kopími.

Dalších 21 % jich bylo zraněno či zabito palicemi nebo jinými tupými předměty. U většiny lidí se skoro polovina viditelných zranění stihla zhojit, což napovídá tomu, že se stali terči útoku vícekrát – možná několikrát do roka.

Vědcům se podařilo identifikovat pouhý zlomek všech zranění, třetina kostí se nedochovala, navíc zasaženy byly převážně svaly a orgány, což jsou zranění dnes prakticky nezjistitelná, stejně jako zcela zhojená zranění.

reklama
Související články
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
V dobách dávno minulých byla významnou středověkou metropolí. Její dávné kouzlo však dnes připomínají jen ruiny, které zároveň budí badatelské vášně. Zatímco někteří je považují za legendární zlaté doly židovského krále Šalamouna, další za zbytky města královny ze Sáby. Podle dosud nashromážděných faktů, zde k těžbě zlata skutečně docházelo. K biblickým dolům ale mělo Velké […]
Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou […]
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
Na archeologickém nalezišti Cotzumalhuapa v dnešní Guatemale byla objevena sbírka předhispánských keramických váz. Chemická analýza v některých z nich objevila stopy nikotinu. Mayové tabák s velkou pravděpodobností využívali k navození hlubokého spánku a dosažení věšteckých transů spojených s vizemi. Archeologická zóna Cotzumalhuapa se nachází na pacifickém podhůří jižní Guatemaly. Jedná se o předkolumbovskou mayskou archeologickou […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz