Domů     Příroda
Tenká hranice od nenávisti k ochraně

komerční sdělení

Běžná situace, plavete si v moři a nejednou vás napadne žralok. Šok, panika, a dle stavu v jakém se ze šlamastyky dostanete, posttraumatický stav. Každý běžný smrtelník by se po napadení žralokem obrátil k tomuto živočišnému druhu zády.  Opačnou strategii však pojal za svou Mick Fanning, trojnásobný mistr světa, vítěz 22 závodů světového poháru v surfingu, kterého při finálovém klání v závodě v Jeffreys Bay 2015, napadl žralok.

Jen jeho duchapřítomnost, kdy kopl žraloka a snažil se dostat prkno mezi něj a žraloka mu zachránila nejen život, ale i nezpůsobila žádná vážná zranění.

Nikdo by se nemohl divit, kdyby na adresu žraloka bílého plynuly slova vášně a opovržení, jenže tohle není situace stejná, jako když si odřete koleno po pádu z kola. Tohle je něco víc. Sám Mick svoji tehdejší situaci hodnotil slovy:

„Chystal jsem se pádlovat z vlny dolů a v okamžiku, kdy jsem šel na to, otočím se a uslyším šplouchnutí. Cítil jsem, jak mě nějaká ploutev zasáhla přímo do hlavy. Byl to ocas žraloka. Na chvíli jsem zkameněl!

Začal jsem tedy plavat co nejrychleji pryč.“ Video a popis této situace obletěl svět a stal se hlavní zprávou mnoha médií.

Za pomoci organizátorů i samotných závodníků vyvázl z této dramatické situace bez zranění, pouze s psychickou újmou. Na dva roky přerušil svoji profesionální kariéru, aby se vrátil a zkusil znovu bojovat o nejvyšší mety.

Když pak v roce 2018 ukončil Mick svoji profesionální činnost, celou dobu mu tato situace nedala spát. Sám přiznává, že pořád o zmíněné situaci přemýšlel, a i když před veřejností měl statečný výraz v obličeji, v podvědomí přiznával neustálý strach.

Tohle přemýšlení má hlubší význam, než byste čekali. Od běžného „proč právě já“ se Mick zaobírá myšlenkou proč žralok útočil. A snaží se pochopit jeho důvody. Faktem je, že z důvodu globalizace se čím dál více zmenšují hranice mezi přirozenou lokalitou žraloků a lidí, nedostatek potravy v důsledku rybolovu nutí žraloky nacházet nová loviště a ty jsou bohužel na úkor nás, lidí.  A predátoři, i když primárně nejsou lidskými zabijáky, svůj instinkt uplatní v okamžiku, kdy jim k tomu dáme příležitost.

Stejně tak jako když psovi berete žrádlo, zaútočí žralok v důsledku vašeho chování, byť vám vaše chování přijde jakkoliv normální. Cachtání, plácání do vln, zvuky, křik a samotná lidskost je však impulzem pro útok.

A zde přichází na řadu změna chování samotného Micka Fanninga. Klade si prostou otázku, proč?

Podle profesora Colina Simpendorfera je zřejmé, že žraloci jsou extrémně ohroženi lidmi a nikoliv naopak, že lidé jsou ohroženi žraloky.  Kvůli „ploutvím“ a nadměrnému rybolovu přicházíme o 50 až 100 milionů žraloků ročně!

A to je prostě zničující! Nejen pro tento fakt, ale pro mnohé další věci, které v rámci ekosystému svými aktivitami lidstvo narušuje, se Mick rozhodl situaci řešit a zabývat se jí. Potlačil svůj vlastní strach, vrhl se znovu do vln, byť tentokrát v plovoucí kleci na zádi průzkumných lodí a rozhodl se pomoci při záchraně žraloků.

Osobní zkušenost Micka Fanninga slibuje, že se nebude jednat o pouhou odvetu, nýbrž o pochopení, proč a jak žraloci útočí a jak lze skloubit naše společné soužití.

Celému snažení pomohlo přátelství s režisérem Taylorem Steelem, se kterým před lety Mick připravoval dokument o surfaření. Myšlenku spojit vlastní zkušenost s vědeckým názorem tak přináší pozoruhodný dokument Zachraňte žraloky, který mohou diváci shlédnout v sobotu 12.6. od 14.40, a to oba díly hned po sobě, nebo při opakování ve středu 16.6. ve 20.05 první část a ve středu 23.6. ve stejný čas druhou část. .

V rámci dokumentu Mick spolupracuje s Davem Wardem, který se původně zaměřoval na omezení nelegálního pytláctví divoké zvěře, zvlášť nosorožců v jihoafrickém národním parku Kruger. Jeho technologická řešení se ukázala jako účinná i ve výzkumu žraloků a vědy, jak je možné zachránit žraloky před vyhynutím.

Dalším členem záchranné mise je Carole Griedley, která z pozice senior ředitelky společnosti Cisco poskytla nejnovější software a technologie pro toto unikátní prostředí a přijala šanci stát se certifikovaným potápěčem a přiblížit se žralokům.

Dr. Charlie Huveneers, který vlastní doktorát na Macquarie University v oboru biologie a ekologie žraloků přispěl do výzkumu nasazením akustického značkovacího a monitorovacího systému žraloků. Již zmíněný Colin Simpfendorfer je profesorem mořské biologie na Vysoké škole vědy a techniky, který má více než 25 let zkušeností s výzkumem žraloků a jeho názory mají velkou váhu.

Dr. Neil Hammerschlag je mořský ekolog a působí také jako ředitel Shark Research & Conservation Programme na University of Miami. Neilův výzkum se soustředí na behaviorální ekologii, biologii ochrany a ekologii pohybu mořských predátorů, zejména žraloků.

V neposlední řadě je zde Cristina Zenato, domorodkyně z deštného pralesa, v němž si vytvořila vášeň pro přírodu a divočinu. Před více než dvaceti pěti lety cestovala na Bahamy, aby se naučila potápět, pracovala s více než tuctem žraloků různých druhů na mnoha místech a její hlavní prací je žralok karibský v jejím domě na Bahamách.

Cristina je mimochodem také jednou z prvních osob na světě, která jemným dotykem dokázala navodit stav relaxace u žraloků karibských.

Mají žraloci pod taktovkou všech zmíněných osobností šanci přežít? Možná ano, možná ne. My však věříme, že ano. Odpovědi na všechny vaše otázky hledejte v červnu na Viasat Nature v pásmu pořadů: Sezóna žraloků, během kterého bude odvysílán i zmíněný dokument Zachraňte žraloky..

Trailer: 

https://youtu.be/CXu2p2CrNgE

Související články
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidnatější metropole, Šanghaj, se za poslední století propadla o více než tři metry… K tomuto závěru došel tým čínských odborníků po detailním prozkoumání 82 měst, včetně […]
V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což […]
Ostrov Morgan Island, nacházející se u pobřeží Jižní Karolíny, nedostatkem turistického zájmu netrpí. Krouží kolem něj řada vyhlídkových lodí, žádný člen jejich posádky však na ostrov, posetý vzrostlými duby a hustými křovinami a disponující písečnými plážemi, vstoupit nesmí. Jeho obyvateli jsou totiž opice. Jasně viditelné cedule lidem vstup na ostrov zakazují. Obývají jej totiž makakové […]
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz