Domů     Medicína
Čeští zoologové zmapovali šíření hlodavců z Asie do Evropy. Pomohly jim genetické stopy z doby ledové.
Martin Janda 4.5.2021

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius).

Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců v souvislosti s odlesňováním Evropy..

„Tato studie je důležitá, protože odhalila jak a kdy tento druh myšice a pravděpodobně i další stepní druhy savců expandovaly do nových evropských či korejských a ostrovních útočišť během poslední doby ledové“, říká Pavel Stopka, vedoucí Laboratoře genetiky chování v Biotechnologickém a biomedicínském centru ve Vestci (BIOCEV).

Jeho tým osekvenoval několik set sekvencí genů kódujících protein cytochrom b (cyt b) ze vzorků myšic. Výsledný fylogenetický strom, který vlastně znázorňuje míru příbuznosti jednotlivých exemplářů, z nichž byly vzorky odebrány, pak použil pro srovnání s hlavními událostmi a změnami během a po poslední době ledové.

A proč si vědci vybrali právě cytochrom b? Právě tento gen je pro odhalování příbuzností mezi jedinci, populacemi či přímo druhy (tedy tzv. fylogenetických vztahů) využíván pro svou výhodnost. Ideálním kandidátem pro tento účel z něj dělá jeho vnitřní různorodost a také to, že se tento gen je součástí mitochondrií, buněčných organel, které se mezi generacemi přenášejí pouze ve vajíčku, tedy v samičí linii.

Vysledování evoluční historie příslušného druhu a selekčních tlaků, které je postupující prostorovou distribuci myšice temnopásé ovlivňovaly, bylo nakonec umožněno díky zkombinování dat získaných z fylogenetické analýzy s modely proměn početnosti populací a dalšími informacemi o známých proměnách v prostředí.

Autoři článku v časopise Genes mimo jiné prokázali, že genetická vzdálenost je mnohem vyšší mezi korejskými a ostrovními populacemi než mezi evropskými a asijskými populacemi. Tato studie také ukazuje, že prapůvodní asijská populace se šířila přes východní Rusko a Sibiř do Evropy.

Související články
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Medicína 16.11.2024
Puberta startuje u dívek kolem 10 až 12 let, ale stále častěji se objevují případy, kdy k tomuto procesu dochází mnohem dříve. Nové studie naznačují, že jedním z faktorů, které mohou hrát roli při předčasném nástupu puberty, jsou chemikálie přítomné v prostředí, s nimiž děti přicházejí do styku od útlého věku. Chemikálie, které jsou spojovány […]
Medicína Ostatní 15.11.2024
Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik. Vypadávání vlasů ve formě skvrn nebo úplná ztráta vlasů i tělního ochlupení je pak příznakem autoimunitního onemocněními, zvaného […]
Medicína 10.11.2024
Vědecký svět dosáhl dalšího významného milníku. Výzkumníci totiž dokázali vytvořit syntetická lidská embrya pouze z kmenových buněk, což znamená, že pro jejich vznik nebyly potřeba vajíčka ani spermie. Tento objev, který je považován za přelom v oblasti výzkumu embryonálního vývoje, nabízí nové příležitosti pro pochopení genetických poruch a příčin opakovaných potratů. Zároveň však přináší řadu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz