Domů     Medicína
Čeští zoologové zmapovali šíření hlodavců z Asie do Evropy. Pomohly jim genetické stopy z doby ledové.
Martin Janda 4.5.2021

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius).

Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců v souvislosti s odlesňováním Evropy..

„Tato studie je důležitá, protože odhalila jak a kdy tento druh myšice a pravděpodobně i další stepní druhy savců expandovaly do nových evropských či korejských a ostrovních útočišť během poslední doby ledové“, říká Pavel Stopka, vedoucí Laboratoře genetiky chování v Biotechnologickém a biomedicínském centru ve Vestci (BIOCEV).

Jeho tým osekvenoval několik set sekvencí genů kódujících protein cytochrom b (cyt b) ze vzorků myšic. Výsledný fylogenetický strom, který vlastně znázorňuje míru příbuznosti jednotlivých exemplářů, z nichž byly vzorky odebrány, pak použil pro srovnání s hlavními událostmi a změnami během a po poslední době ledové.

A proč si vědci vybrali právě cytochrom b? Právě tento gen je pro odhalování příbuzností mezi jedinci, populacemi či přímo druhy (tedy tzv. fylogenetických vztahů) využíván pro svou výhodnost. Ideálním kandidátem pro tento účel z něj dělá jeho vnitřní různorodost a také to, že se tento gen je součástí mitochondrií, buněčných organel, které se mezi generacemi přenášejí pouze ve vajíčku, tedy v samičí linii.

Vysledování evoluční historie příslušného druhu a selekčních tlaků, které je postupující prostorovou distribuci myšice temnopásé ovlivňovaly, bylo nakonec umožněno díky zkombinování dat získaných z fylogenetické analýzy s modely proměn početnosti populací a dalšími informacemi o známých proměnách v prostředí.

Autoři článku v časopise Genes mimo jiné prokázali, že genetická vzdálenost je mnohem vyšší mezi korejskými a ostrovními populacemi než mezi evropskými a asijskými populacemi. Tato studie také ukazuje, že prapůvodní asijská populace se šířila přes východní Rusko a Sibiř do Evropy.

Související články
Medicína 22.3.2026
Ráno bývá ticho, tedy pokud člověk nebydlí u průjezdní silnice, kde se prohánějí dieselové motory, ale místo klidného probuzení se v hlavě ozývá pískání. Nezní přitom zvenčí, ale zevnitř. Hučí, šumí, píská, zvoní, někdy se to podobá až siréně. A nikdo jiný ho přitom neslyší… U některých lidí se tinnitus nebo též ušní šelest stane […]
Mozek, náš nejcennější orgán, čelí ve 21. století bezprecedentním hrozbám. Stárnutí populace s sebou přináší dramatický nárůst neurodegenerativních onemocnění, stejně jako výskytů nádorů mozku. Mozky mladých pak ohrožují závislosti na chytrých telefonech. To vše představuje komplexní hrozbu pro lidskou neurobiologii i společnost. Můžeme mozku nějak pomoci? Se stárnutím populace se potýkají především vyspělé ekonomiky, které […]
V biologii již dávno neplatí, že jeden člověk rovná se jedna DNA. Jedním z hlavních důvodů je tak zvaný mikrochimerismus, při kterém může lidské tělo obsahovat více genetických linií zároveň, přičemž k nim „přijde“ velmi přirozeně, například během těhotenství či transplantace. Škodí tento cizí genetický materiál tělu, nebo je mu naopak prospěšný? Řecká mytologie nazývala […]
Medicína Rozhovory 19.3.2026
Jsme to, co jíme, a jíme to, co jsme. S každým soustem a s každým lokem se rozjíždí neuvěřitelná továrna biochemie. Do toho mluví tuky, cukry, bílkoviny, také procesy, prostředí, přírodní látky a chemie. Jak to všechno zkombinovat a jak tělo „nakopnout“ doplňky stravy a vitamíny?   Vitamíny a minerální látky dnes bereme často automaticky jako pojistku […]
Medicína Objevy 18.3.2026
Černý kašel je obávané respirační onemocnění, které může skončit i smrtí. Vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se podařilo odhalit tajnou zbraň bakterie rodu Bordetella, která ho způsobuje. Jde o její schopnost vyzrát na obranný mechanismus dýchacích cest, jež představují pohyblivé řasinky na buňkách. Jak to dokáže? Využívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz