Domů     Medicína
Čeští zoologové zmapovali šíření hlodavců z Asie do Evropy. Pomohly jim genetické stopy z doby ledové.
Martin Janda 4.5.2021

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius).

Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců v souvislosti s odlesňováním Evropy..

„Tato studie je důležitá, protože odhalila jak a kdy tento druh myšice a pravděpodobně i další stepní druhy savců expandovaly do nových evropských či korejských a ostrovních útočišť během poslední doby ledové“, říká Pavel Stopka, vedoucí Laboratoře genetiky chování v Biotechnologickém a biomedicínském centru ve Vestci (BIOCEV).

Jeho tým osekvenoval několik set sekvencí genů kódujících protein cytochrom b (cyt b) ze vzorků myšic. Výsledný fylogenetický strom, který vlastně znázorňuje míru příbuznosti jednotlivých exemplářů, z nichž byly vzorky odebrány, pak použil pro srovnání s hlavními událostmi a změnami během a po poslední době ledové.

A proč si vědci vybrali právě cytochrom b? Právě tento gen je pro odhalování příbuzností mezi jedinci, populacemi či přímo druhy (tedy tzv. fylogenetických vztahů) využíván pro svou výhodnost. Ideálním kandidátem pro tento účel z něj dělá jeho vnitřní různorodost a také to, že se tento gen je součástí mitochondrií, buněčných organel, které se mezi generacemi přenášejí pouze ve vajíčku, tedy v samičí linii.

Vysledování evoluční historie příslušného druhu a selekčních tlaků, které je postupující prostorovou distribuci myšice temnopásé ovlivňovaly, bylo nakonec umožněno díky zkombinování dat získaných z fylogenetické analýzy s modely proměn početnosti populací a dalšími informacemi o známých proměnách v prostředí.

Autoři článku v časopise Genes mimo jiné prokázali, že genetická vzdálenost je mnohem vyšší mezi korejskými a ostrovními populacemi než mezi evropskými a asijskými populacemi. Tato studie také ukazuje, že prapůvodní asijská populace se šířila přes východní Rusko a Sibiř do Evropy.

Související články
Medicína 19.2.2026
Z pohledu mozku je lež výrazně náročnější než pravda. Říct pravdu znamená vytáhnout hotovou informaci z paměti. Zalhat znamená hned několik věcí najednou: pravdu potlačit, vymyslet alternativní verzi, uhlídat její konzistenci a ještě sledovat reakci protistrany. Mozek se při tom pořádně zapotí. Neurovědci dlouhodobě sledují, že při lhaní se aktivuje především prefrontální kortex, tedy centrum […]
Vědě se i v roce 2025 podařilo dosáhnout mnoha pozoruhodných úspěchů, které změnily naše chápání lidského zdraví, v některých případech i způsob, jakým je dnes poskytována péče. Vědci přišli na to, jak předcházet nemocem či zlepšit léčbu rakoviny, případně zlepšit péči o pacienty s různými onemocněními. Seznamte se s 9 nejpůsobivějšími objevy roku 2025: Nehormonální […]
Medicína 16.2.2026
Boj s viry má jedno velké úskalí – viry totiž mutují. Dalo by se říct, že se učí pronikat brněním, které proti nim lidé vytvořili. Odborníky zajímalo, do jaké míry se podařilo přizpůsobit viru HIV. Dokáže si poradit s přelomovým lékem, anebo si na něm „vyláme zuby“? Onemocněním AIDS a virem HIV, který ho způsobuje, […]
Vědci z Harvardovy univerzity zveřejnili závěry studie provedené na 130 000 účastnících, které hovoří jasně. Lidé, kteří si denně dopřávají několik šálků kávy či čaje obsahujících kofein, respektive tein, mají nižší riziko rozvoje demence ve vyšším věku, stejně jako o něco lepší kognitivní výkon než ti, kteří se těmto nápojům vyhýbají… Ze závěrů studie zveřejněných […]
Medicína Objevy 12.2.2026
Mozek epileptika někdy připomíná burzu těsně před krachem. Na první pohled se zdá, že se nic zvláštního neděje. Čísla běží, grafy kolísají, nervové buňky si vyměňují signály v přesně daném rytmu. Jenže pod povrchem se hromadí napětí. Malé výkyvy, které běžný mozek bez potíží ustojí, se postupně sčítají. A pak stačí drobný impuls jako stres, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz