Domů     Medicína
Čeští zoologové zmapovali šíření hlodavců z Asie do Evropy. Pomohly jim genetické stopy z doby ledové.
Martin Janda 4.5.2021

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius).

Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců v souvislosti s odlesňováním Evropy..

„Tato studie je důležitá, protože odhalila jak a kdy tento druh myšice a pravděpodobně i další stepní druhy savců expandovaly do nových evropských či korejských a ostrovních útočišť během poslední doby ledové“, říká Pavel Stopka, vedoucí Laboratoře genetiky chování v Biotechnologickém a biomedicínském centru ve Vestci (BIOCEV).

Jeho tým osekvenoval několik set sekvencí genů kódujících protein cytochrom b (cyt b) ze vzorků myšic. Výsledný fylogenetický strom, který vlastně znázorňuje míru příbuznosti jednotlivých exemplářů, z nichž byly vzorky odebrány, pak použil pro srovnání s hlavními událostmi a změnami během a po poslední době ledové.

A proč si vědci vybrali právě cytochrom b? Právě tento gen je pro odhalování příbuzností mezi jedinci, populacemi či přímo druhy (tedy tzv. fylogenetických vztahů) využíván pro svou výhodnost. Ideálním kandidátem pro tento účel z něj dělá jeho vnitřní různorodost a také to, že se tento gen je součástí mitochondrií, buněčných organel, které se mezi generacemi přenášejí pouze ve vajíčku, tedy v samičí linii.

Vysledování evoluční historie příslušného druhu a selekčních tlaků, které je postupující prostorovou distribuci myšice temnopásé ovlivňovaly, bylo nakonec umožněno díky zkombinování dat získaných z fylogenetické analýzy s modely proměn početnosti populací a dalšími informacemi o známých proměnách v prostředí.

Autoři článku v časopise Genes mimo jiné prokázali, že genetická vzdálenost je mnohem vyšší mezi korejskými a ostrovními populacemi než mezi evropskými a asijskými populacemi. Tato studie také ukazuje, že prapůvodní asijská populace se šířila přes východní Rusko a Sibiř do Evropy.

Související články
Medicína Zajímavosti 17.10.2025
Při endometrióze rostou buňky endometria neboli výstelky děložní dutiny i mimo dělohu, což má za následek silné bolesti v oblasti pánve, nepravidelnou menstruaci a často i neplodnost. Nemoc postihuje asi 10 % žen v reprodukčním věku a neexistuje na ni lék. Začíná se však dostávat do popředí lékařského zájmu, a tak by již brzy mohly […]
Medicína Zajímavosti 16.10.2025
Lithium napájí baterie a mnoho dalších technologií, ovšem dlouho se zdálo, že pro přežití živých organismů není nezbytné, spíše naopak. Nyní se ukazuje, že pomáhá nejen léčit bipolární poruchu a těžkou depresi, ale mohlo by být schopné zastavit, a dokonce i zvrátit, pustošivé účinky Alzheimerovy choroby na mozek! Zatímco některé prvky jsou pro život nezbytné, […]
Medicína Technika 15.10.2025
Řada lidí ji podceňuje. Ovšem chřipka není jen obyčejná rýmička. Koneckonců může vyústit v závažné zdravotní problémy a nakonec i smrt. Proto se proti této nemoci nechává mnoho lidí očkovat. Jenže vytvoření funkční vakcíny je tak trochu alchymie Rok co rok mají před sebou experti stejnou výzvu. Jejich úkolem je zvolit kmeny chřipky, které budou […]
Medicína Zajímavosti 14.10.2025
Na vpravování léků injekčně do těla reaguje náš imunitní systém zánětem v podobě otoku a zarudnutí. Z tohoto důvodu se pacientům, kteří podstupují chemoterapií podávají před infuzí protizánětlivé léky, které mají snížit nežádoucí imunitní reakci. Nyní se ukazuje, že využití nanočástic jakožto nosičů léku, by mohlo snížit tyto vedlejší účinky léčby… Už od doby asi […]
Medicína Zajímavosti 12.10.2025
Mikroplasty se objevují téměř všude: v krvi, placentách, plicích i v lidském mozku. Výzkumy odhalují, že samotné mozkové tkáně mohou obsahovat až pět gramů těchto částic, tedy zhruba jednu čajovou lžičku. Plast tak už není jen materiálem obalů či textilu, ale stal se takříkajíc i součástí lidského organismu. Vědci dnes zkoumají, jak tyto mikroskopické částice […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz