Nejen kardiaci, ale také diabetici, astmatici, kuřáci a osoby nad 50 let – právě ti čelí zvýšenému riziku nákazy pneumokoky. Kromě toho, že se infekcí mohou častěji nakazit, mívají také horší průběh nemoci.

Pneumokoky způsobují závažná onemocnění, jako jsou zápal plic, zánět průdušek nebo mozkových blan. Nejúčinnější ochranou je vakcinace. Proočkovanost je ale přesto v Česku oproti západním zemím stále velmi nízká.

U seniorů starších 65 let je to pouze 13,7 %.

„Pacient s nemocným srdcem je pneumokokovou infekcí ohrožen hned dvakrát. Kardiaci se méně hýbou, klesá jejich výkonost, a mají proto oslabenou imunitu. Riziko, že se nakazí, je tak u lidí s nemocným srdcem podstatně vyšší.

Druhým problém je, že zpravidla mívají i těžší průběh nemoci. Celková schopnost se s nemocí takzvaně poprat je totiž menší,“ říká MUDr. Jiří Veselý, člen výboru České asociace ambulantních kardiologů a ambulantní kardiolog z EDUMED.

Riziko, že se kardiak nakazí závažnou pneumokokovou infekcí, je až desetkrát vyšší než u zdravého člověka.

Ohroženi ale nejsou pouze kardiaci, sedmkrát větší riziko nákazy pneumokokem mají také pacienti s nemocemi plic, ať už jde o astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo plicní fibrózu. „Když se pacientům k jejich dlouhodobé nemoci přidá i pneumokoková nákaza, mohou jim hrozit zdravotní komplikace a kapacita jejich plic spolu s dýchacími parametry se často nenávratně zhorší,“ vysvětluje prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. Nejúčinnější prevencí je očkování.

Kojencům, seniorům a tzv. rizikovým skupinám – tedy například pacientům, kteří mají nemocnou slezinu – hradí očkování proti pneumokokům zdravotní pojišťovny. Odborníci se však shodují, že vakcinace je důležitá také pro kardiaky, diabetiky a pacienty s astmatem, tedy pacienty se zvýšeným rizikem, kteří si očkování musí hradit sami.

„Většina mých pacientů je starších 65 let, tudíž mají očkování zdarma. Doporučuji jej ale i mladším pacientům. Bohužel se často setkávám s tzv. odmítači, kteří na očkování jednoduše nevěří. Zápal plic nevnímají jako nemoc, která je může zabít.

Přijde mi ale, že koronavirová pandemie vrátila části těchto pacientů respekt z infekčních nemocí a zájem o očkování se postupně zvyšuje,“ vysvětluje MUDr. Veselý.

Zvýšený zájem o očkování proti pneumokokům, chřipce a dalším nemocem zaznamenala u svých pacientů i prim. Čierná Peterová. Podle praktického lékaře ze Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP MUDr.

Josefa Štolfy je zásadní, aby pacient svému lékaři důvěřoval. „Vždy se snažím pacientovi vysvětlit, v čem ho infekce ohrožuje a proč je pro něj očkování vhodné. Do ničeho jej ale nenutím. Z 30leté praxe vím, že si to pacient většinou nechá projít hlavou a pak mi řekne, jak se rozhodl.

Často se mě také ptají, jestli bych se sám nechal očkovat, proto je důležité, aby byl lékař sám přesvědčen o vhodnosti vakcíny,“ říká MUDr. Štolfa.