Světový den Parkinsonovy nemoci si každoročně připomínáme 11. dubna. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v Česku jím trpí podle některých odhadů 25-50 tisíc lidí, po celém světě pak více než 6 milionů.

K významnému posunu léčby této nemoci nyní dochází díky hluboké mozkové stimulaci, tzv. DBS (deep brain stimulation), s využitím technologie BrainSense. Samotná metoda DBS je známá již několik desítek let a je celosvětově uznávanou metodou k léčbě pohybových příznaků Parkinsonovy nemoci.

Nyní však dochází k malé revoluci, kdy se také v České republice uvedl na trh první neurostimulátor s touto technologií. Neurostimulátor Percept PC s technologií BrainSense dokáže „poslouchat“ mozkové signály, díky kterým se lékařům a pacientům otevírají nové možnosti.

Příčinou onemocnění je ztráta nervových buněk v horní části mozkového kmene. Tyto buňky za normálních okolností produkují dopamin, který zajišťuje správný přenos signálů mezi nervovými buňkami zapojených nejen do motorických okruhů.

Nemoc se netýká pouze seniorů, jak si mnozí myslí. Nejčastěji člověk onemocní mezi 50 až 60 lety a přibližně 10 % nemocných nemoc postihne před dovršením 40 let. Známými projevy bývá zpomalení a zhoršená koordinace pohybů končetin, chůze malými krůčky, nadměrná svalová ztuhlost a u některých pacientů také klidový třes končetin.

Kvůli tomu se stále častěji potýkají také s psychickými problémy a nepochopením jejich stavu okolím.

V pozdějších fázích nemoci se dostavují vůlí nezvladatelné mimovolní pohyby a křeče a široké spektrum nemotorických příznaků – od zažívacích potíží, poruch spánku až k řadě psychiatrických obtíží. Základním kamenem v léčbě Parkinsonovy nemoci zůstává léčba levodopou, ze které si mozek dokáže dopamin vyrobit a další léky, které jsou schopny do určité míry chybějící dopamin nahradit, nedokážou však Parkinsonovu nemoc zastavit ani zpomalit.

Přibližně po pěti letech trvání nemoci je stav některých pacientů neúnosný do té míry, že je na místě otázka co dál.

Jednou z možných léčebných metod je hluboká mozková stimulace. Ta přichází většinou na řadu ve chvíli, kdy začíná být terapie léky méně účinná nebo má mnoho nežádoucích účinků. Je známo, že výrazný efekt léčby hlubokou mozkovou stimulací nastává, pokud se se zahájením nevyčkává příliš dlouho.

U pacienta by měla být DBS zavedena v tzv. terapeutickém okně, což je nejvhodnější doba, kdy má být k hluboké mozkové stimulaci přistoupeno. Toto okno je u každého individuální, ale optimálně mluvíme o 4–7 letech od diagnostikování Parkinsonovy nemoci.

Nejmodernější neurostimulátory využívají tzv. „data driven therapy“, tedy léčbu na základě získaných dat od konkrétního pacienta s využitím technologie BrainSense, která pomůže lékařům se správným nastavením terapie a pacientům s Parkinsonovou nemocí může ulehčit život.

Je prováděna pomocí neurostimulátoru Percept PC, který je zaváděn pod klíční kost, odkud se spojí s mozkem pacienta pomocí tenkých elektrod.

Neurostimulátor umí snímat mozkové signály a na základě jejich aktivity pak dokáže lékař vyhodnotit účinnost terapie a lépe samotnou terapii nastavit. „Jedná se o nejmodernější technologii a my jsme nadšení, že ji můžeme provozovat i v České republice.

Pomocí neurostimulátoru s funkcí BrainSense zachytíme mozkové signály pacienta a díky tomu lze nastavit stimulační parametry na míru daného pacienta. V blízké budoucnosti očekáváme, že o způsobu stimulace bude na základě průběžně získávaných dat autonomně rozhodovat sám stimulátor,“ říká prof.

MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky I. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze. Pracoviště iTEMPO, VFN ve spolupráci s oddělením Stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice na Homolce bylo prvním v České republice, kde tento typ neurostimulátoru použili pro léčbu Parkinsonovy nemoci.

Léčba hlubokou mozkovou stimulací se u nás provádí ve třech specializovaných pracovištích v Praze, Brně a Olomouci.

Výsledky léčby jsou markantní. „Díky hluboké mozkové stimulaci už nemusím brát tolik léků. Celkově se cítím mnohem lépe, protože už netrpím takovým třesem, jako v minulosti, z čehož jsem před zákrokem byla zoufalá,“ svěřila se pacientka pražského centra Dita Lulková.

Bohužel povědomost o možnosti operativní léčby je u nás stále velmi nízká. Podle ředitelky spolku Parkinson-Help Ing. Romany Skála-Rosenbaum, která vedla dotazníkové šetření o možnostech léčby Parkinsonovy nemoci, kam spadá i hluboká mozková stimulace, neurolog dostatečně nebo vůbec neinformoval 67 % pacientů.

Pacienti se o operativních možnostech léčby dozvídají z jiných zdrojů a až 28 % z nich by chtělo zákrok podstoupit z vlastní iniciativy. Ne všichni jsou však pro operativní léčbu vhodní a ti, kteří vhodní jsou, se k ní nemusí dostat včas.

Neinformovanost pacientů může být jedním z důvodů, proč je v České republice ročně prováděno výrazně méně operací, než je tomu v západní Evropě.