Domů     Vesmír
Vědci poprvé přímo změřili rychlost proudění ve stratosféře planety Jupiter
Martin Janda 19.3.2021
This image shows an artist’s impression of winds in Jupiter’s stratosphere near the planet’s south pole, with the blue lines representing wind speeds. These lines are superimposed on a real image of Jupiter, taken by the JunoCam imager aboard NASA’s Juno spacecraft. Jupiter’s famous bands of clouds are located in the lower atmosphere, where winds have previously been measured. But tracking winds right above this atmospheric layer, in the stratosphere, is much harder since no clouds exist there. By analysing the aftermath of a comet collision from the 1990s and using the ALMA telescope, in which ESO is a partner, researchers have been able to reveal incredibly powerful stratospheric winds, with speeds of up to 1450 kilometres an hour, near Jupiter’s poles.

Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry planety Jupiter. Na základě studia chemických pozůstatků po dopadu komety do atmosféry planety na začátku 90. let 20. století vědci zjistili, že se v této vrstvě atmosféry Jupiteru vyskytuje extrémně silné proudění, jehož rychlost v blízkosti pólů dosahuje až 1 450 km za hodinu.

Ve Sluneční soustavě se tak jedná o zcela unikátní extrémní meteorologický systém..

Planeta Jupiter je známá svými bílými a červenohnědými pásy – vířícími oblaky pohybujícího se plynu, který astronomové tradičně používají ke zkoumání proudění větru v nižších vrstvách jeho atmosféry. Poblíž pólů planety astronomové pozorují nápadně jasné zářící struktury, polární záře, které jsou, zdá se, určitým způsobem spojeny se silným větrem vanoucím také v horních vrstvách atmosféry.

Ale až dosud vědci nebyli schopni přesně měřit charakteristiky proudění v pásmu ležícím mezi těmito dvěma vrstvami, tedy ve stratosféře Jupiteru.

Měření rychlosti proudění ve stratosféře planety Jupiter pomocí sledování pohybu oblaků není možné, protože se v této vrstvě atmosféry oblačnost nevyskytuje. Alternativní prostředek ke zkoumání tohoto problému ale astronomové získali díky kometě Shoemaker–Levy 9, která do atmosféry planety Jupiter dopadla v roce 1994. Při impaktu vznikly ve stratosféře molekuly nových látek, které jsou od té doby unášeny prouděním.

Thibault Cavalié (Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux, Francie) a jeho tým se pokusili jednu z těchto sloučenin – kyanovodík – použít k proměření tryskového proudění ve stratosféře Jupiteru. Vědci pro tento fenomén používají označení slovo ‚jet‘, aby zdůraznili strukturu úzkých pásů ve stratosféře Jupiteru připomínající tryskové proudění v atmosféře Země.

„Nejpůsobivějším výsledkem je nalezení silných jetů s rychlostí proudění až 400 metrů za sekundu, které se vyskytují pod polárními zářemi v blízkosti pólů,“ říká Thibault Cavalié. Taková rychlost větru – tedy asi 1 450 km/h – více než dvakrát převyšuje maximální rychlost, jakou proudění dosahuje v slavné Velké rudé skvrně, a je asi třikrát vyšší než v nejsilnějších tornádech na Zemi.

„Naše pozorování ukazují, že tyto jety se mohou chovat podobně jako obří vír o průměru až čtyřikrát převyšujícím rozměry Země a výšce nějakých 900 kilometrů,“ vysvětluje spoluautor práce Bilal Benmahi (Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux).

„Vír takových rozměrů je ve z hlediska meteorologie ve Sluneční soustavě něco mimořádného,“ dodává Thibault Cavalié.

Silného větru v okolí pólů Jupiteru si členové týmu byli vědomi, ale jednalo se o pásmo ležící mnohem výše v atmosféře, stovky kilometrů nad oblastí, na kterou se zaměřila tato studie publikovaná ve vědeckém časopise Astronomy &

Astrophysics. Předchozí práce předpověděly, že tyto výškové větry by mohly slábnout a úplně zaniknout dříve, než sestoupí dostatečně hluboko až do stratosféry. „Nová data získaná pomocí ALMA nám však ukazují opak,“ upozorňuje Thibault Cavalié, a dodává, že nalezení takto silného stratosférického proudění poblíž pólů Jupiteru je skutečným překvapením.

Astronomové použili 42 z celkového počtu 66 antén radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pracujícího v poušti Atacama v severním Chile a analyzovali pohyb molekul kyanovodíku, které v atmosféře Jupiteru zanechala srážka s kometou Shoemaker–Levy 9. Data získaná pomocí ALMA jim umožnila změřit Dopplerův posun – malé změny frekvence (vlnové délky) záření emitovaného molekulami – způsobený rychlým prouděním větru v této oblasti atmosféry planety.

„Měřením tohoto posunu jsme byli schopni odvodit rychlost proudění větru podobně, jako je možné změřit rychlost projíždějícího vlaku na základě změny frekvence jeho houkání,“ vysvětluje další spoluautor práce Vincent Hue (Southwest Research Institute in the US).

Kromě nalezení překvapivě silných polárních větrů se členům týmu na základě dat z ALMA podařilo také potvrdit existenci silného stratosférického proudění kolem rovníku planety a to (rovněž poprvé) přímým měřením jeho rychlosti.

Tryskové proudění v této části atmosféry Jupiteru v průměru dosahuje rychlosti 600 kilometrů za hodinu.

Pozorování potřebná ke sledování stratosférického proudění na pólech i na rovníku planety Jupiter pomocí ALMA si vyžádala méně než 30 minut pozorovacího času. „Úroveň detailů, jaké jsme dosáhli za takto krátký čas, názorně demonstruje možnosti pozorování prováděných pomocí ALMA,“ říká spoluautor studie Thomas Greathouse (Southwest Research Institute, US). „Je to ohromné spatřit první přímé měření tohoto proudění.“.

„Tyto výsledky, získané pomocí ALMA, otevírají zcela nové okno ke studiu polárních oblastí planety Jupiter, což se ještě před několika měsíci nedalo očekávat,“ dodává Thibault Cavalié. „Také jsme připravili půdu pro další podobná, a ještě rozsáhlejší měření, která bude provádět zařízení Submillimetre Wave Instrument v rámci kosmické mise JUICE,“ dodává Thomas Greathouse s odkazem na připravovaný start evropské sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer, ESA), který je očekáván v průběhu příštího roku.

Planetu Jupiter bude zkoumat také připravovaný velký pozemní dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který by měl zahájit vědeckou činnost ve druhé polovině tohoto desetiletí. Bude schopen získávat pozorování polárních září Jupiteru s vysokým rozlišením a přinést ještě detailnější pohled na atmosféru této planety.

FOTO: Evropská jižní observatoř

Související články
Vesmír 15.11.2026
Patnáctý zkušební let největší rakety světa přinesl společnosti SpaceX významný úspěch, ale také i nezdar. Poprvé se jí podařilo zachytit horní stupeň Starship po návratu z oběžné dráhy. Plánované zachycení obou stupňů však nevyšlo. Raketa odstartovala v pátek 13. listopadu ze základny Starbase v Texasu. Horní stupeň bez problémů dosáhl oběžné dráhy, vypustil 26 družic […]
Technika Vesmír 12.11.2026
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země a přidávat do světového času jednu sekundu navíc. Této zvláštnosti se říká přestupná sekunda. Její dny jsou ale sečteny. Od května 2027 začne […]
Vesmír 8.11.2026
Pokud by se k Zemi blížil nebezpečný asteroid, jednou z možností, jak odvrátit katastrofu, by mohl být jaderný výbuch. Američtí vědci však zjistili, že o úspěchu takového zásahu může rozhodnout zdánlivá maličkost, protože záleží totiž na tom, z jaké strany asteroid zasáhne záření z exploze. Rozdíl v účinnosti může být přitom téměř pětinásobný. Takový Bruce […]
Vesmír Zajímavosti 3.11.2026
Co byste si vzali s sebou, kdybyste se chystali na cestu na Mezinárodní kosmickou stanici? Český astronaut Aleš Svoboda možná nebude muset dlouho přemýšlet. Do vesmíru by s ním mohly vyrazit předměty, které připomínají českou historii, kulturu, vynalézavost i trochu národního humoru. Nechybí mezi nimi legendární ježek v kleci, hokejový puk ani Věstonická venuše. Malý […]
Vesmír 24.10.2026
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší nemalou řadu problémů, vždyť budoucí obyvatelé lunárních základen budou potřebovat elektřinu, dopravu, spolehlivou techniku i možnost […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz