V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech?

Do zodpovězení těchto základních, byť stále neprobádaných otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Data pro svou studii sbírali z lesů třech kontinentů a vyhodnocovali 14 let.

Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin,“ říká prof. Vojtěch Novotný, vedoucí oddělení ekologie na Biologickém centru AV ČR a rovněž držitel prestižního evropského grantu ERC, jehož cílem je studovat složité vztahy v lesních ekosystémech.

Ekologové proto vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.

Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než 5 centimetrů. Zjišťovali přitom, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá.

Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Výsledky standardizovali tak, aby bylo možné data srovnávat napříč kontinenty.

Doslova mravenčí práce přinesla zajímavá zjištění. „Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti.

Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ vysvětluje Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu BC AV ČR, jeden z autorů studie. „Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků,“ uvádí dále Klimeš.

Vědce překvapil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. „Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti.

Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoliv žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, který nyní působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Ten závěry výzkumu publikoval také ve své doktorské práci vypracované na Jihočeské Univerzitě v Českých Budějovicích, za kterou získal Cenu děkanky Přírodovědecké fakulty.

Data pro tento výzkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na ní mezinárodní tým desítek vědců, studentů a domorodců. Studie zcela poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem, a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ uzavírá profesor Novotný.

Rubriky:  Příroda Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Trable na Marsu: Tamnímu...

NASA hlásí jisté potíže s marsovským vrtulníkem Ingenuity. Kvůli...

Jak bezpečně ukládat v podzemí...

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry, ale jak to tak bývá, i...

Šest technologických průšvihů...

Letopočet 2021 vejde do dějin především jako druhý rok pandemie...

Zahrajte si hry zdarma: Vytvořili...

Pět počítačových her vytvořili studentské týmy v rámci 48hodinové...

Hašení budoucnosti? Češi...

Pomůže s hašením, evakuací a ještě u toho dobře vypadá. Řeč je o novém...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Robot ve službách železnic: Japonsko...

Práce na železnici může být pořádně nebezpečná. Železniční...

Kolika let se může dožít váš pes?...

Jakmile je některý druh domestikován a lidé mohou zasahovat do jeho vývoje,...

Nanočástice, rolovací obrazovky,...

Televizní vysílání sice první krůčky udělalo ještě před druhou světovou válkou,...

Je třeba obávat se hackingu?

Ačkoliv se třem čtvrtinám českých zaměstnanců ještě nestalo, že by se jim...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Sultán Murad II. v bitvě u Varny ukořistil hlavu polského krále

Sultán Murad II. v bitvě u Varny...

Janičář Kodja Hazar předává svému vládci kouli s krví slepenými vlasy....
Užívali si etruské ženy nevázaně společně s muži?

Užívali si etruské ženy nevázaně...

Legenda o vzniku Tarquinie, etruské metropole vzdálené asi 50 kilometrů...
Krvavé hradiště: Místo vyvraždění Vršovců patřilo k čilým obchodním centrům

Krvavé hradiště: Místo vyvraždění...

Detektor kovů, nepostradatelný pomocník profesionálních archeologů, pípá o...
Egyptský vládce nesmí lelkovat: Odpočinek faraona Ahmoseho I. hlídal naslouchač

Egyptský vládce nesmí lelkovat:...

Dobře se vyspat je základem úspěšného dne, což platí nejenom v dnešní...
Amplla představila hasicí přístroj budoucnosti

Amplla představila hasicí...

Česká společnost Amplla představila revoluční řešení hasicího přístroje. Má mnoho...
Jaké jsou ty nejlepší dioptrické sluneční brýle?

Jaké jsou ty nejlepší dioptrické...

Přestože sluneční brýle můžeme nosit víceméně po celý rok, největší sezóna je právě...
Pacienty z Ukrajiny zvládáme, hlásí praktici

Pacienty z Ukrajiny zvládáme,...

Kdo čekal, že se kvůli uprchlíkům z Ukrajiny nedostane na kontrolu ke svému...
Specialita starých Římanů z hliněného džbánku: Rybí omáčku používali i do buchet

Specialita starých Římanů z hliněného...

Kulinářské experimenty Římanů v 1. století n. l. sepisuje Marcus Gavius Apicius,...
Zasaďte strom se žabkou Frosch nebo navštivte adoptovanou žabku v pražské ZOO

Zasaďte strom se žabkou Frosch nebo...

Jedním ze základních pilířů značky Frosch je péče o životní prostředí....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.