Domů     Příroda
V lesích jižní Moravy je víc housenek než v tropech
Dagmar Garciová 8.10.2020

Ubývání hmyzu je jedním z velkých ekologických problémů současnosti. Vymírají druhy, klesají i počty jedinců v hmyzích společenstvech. Kolik ale hmyzu vlastně je? A liší se množství hmyzu v českých lesích od bujných pralesů v tropech?

Do zodpovězení těchto základních, byť stále neprobádaných otázek se pustili vědci pod vedením ekologa Vojtěcha Novotného z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). Data pro svou studii sbírali z lesů třech kontinentů a vyhodnocovali 14 let.

Unikátní výsledky byly publikovány na konci září v odborném časopise Ecology Letters.

Ačkoli už tušíme něco o rozmanitosti druhů, dosud nevíme téměř nic o početnosti hmyzu. Zdokumentovat, kolik kusů členovců žije na vymezeném území lesa, je mimořádně náročné. Zároveň se ještě nikdy neprovádělo srovnání mezi mírným pásmem a tropy na úrovni celých společenstev a různých skupin,“ říká prof.

Vojtěch Novotný, vedoucí oddělení ekologie na Biologickém centru AV ČR a rovněž držitel prestižního evropského grantu ERC, jehož cílem je studovat složité vztahy v lesních ekosystémech.

Ekologové proto vybrali devět pokusných ploch vzrostlých lesů na pěti lokalitách, vždy o velikosti desetiny hektaru, mezi nimiž byly bohaté lužní lesy na jižní Moravě, nížinné lesy ve Virginii v USA a původní tropické pralesy na Papui Nové Guineji.

Na těchto plochách spočítali všechny housenky, pavouky, mravence a další členovce ze všech korun stromů s průměrem kmene větším než 5 centimetrů. Zjišťovali přitom, jaká je početnost hmyzu a na čem je závislá.

Také sledovali, jak se druhy hmyzu navzájem ovlivňují. Výsledky standardizovali tak, aby bylo možné data srovnávat napříč kontinenty.

Doslova mravenčí práce přinesla zajímavá zjištění. „Zjednodušeně lze říct, že v tropických pralesích žije desetkrát víc mravenců než v lesích mírného pásma. Zjistili jsme, že je to tím, že sociální hmyz má v tropech v průměru daleko více hnízd a o větší velikosti.

Dále tropy poskytují pro mravence víc medovice, než je tomu u nás,“ vysvětluje Petr Klimeš, vedoucí laboratoře ekologie sociálního hmyzu BC AV ČR, jeden z autorů studie. „Překvapilo nás ale, že ve srovnání s tropy je v mírném pásmu v přepočtu na hektar lesa naopak více než dvojnásobně housenek motýlů a dalších larev listožravého hmyzu, ale zhruba stejné počty pavouků,“ uvádí dále Klimeš.

Vědce překvapil také fakt, že druhy hmyzu se z hlediska početnosti navzájem neovlivňují. „Zjišťovali jsme, zda si konkurují různé druhy dravého hmyzu, nebo zda v místech s větším počtem dravého hmyzu je tím pádem méně kořisti.

Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ačkoliv žije mnohonásobně více jedinců mravenců na stromech v tropech, než je tomu u nás, nepozorovali jsme, že by se ostatní hmyz mravencům v tropech vyhýbal. Ukazuje se, že největší vliv na početnost hmyzu má velikost stromu a teplota,“ dodává Ondřej Mottl, vedoucí autor studie, který nyní působí jako ekolog na norské Univerzitě v Bergenu.

Ten závěry výzkumu publikoval také ve své doktorské práci vypracované na Jihočeské Univerzitě v Českých Budějovicích, za kterou získal Cenu děkanky Přírodovědecké fakulty.

Data pro tento výzkum se začala sbírat již v roce 2006 a spolupracoval na ní mezinárodní tým desítek vědců, studentů a domorodců. Studie zcela poprvé v historii ekologického bádání zachycuje v takto rozsáhlém měřítku stav početnosti hmyzu a vzájemné vztahy v lesních ekosystémech.

Pralesy i naše lesy se kácejí obrovským tempem, a my stále uspokojivě nevíme, co za živočichy v nich žije a jaké vazby mezi nimi jsou, proto jsme se to pokusili zmapovat,“ uzavírá profesor Novotný.

Související články
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz